Vîlcan, Retezat a Tulişa 8
13. 07. 2014
Úterý 20. srpna 2013 07.47 Probouzím se do dalšího
nádherného dne. Přes údolí koukám na Şigleu Mare, za mnou pohoří
Retezat. U zřídla, kde jsem včera bral vodu, stádo ovcí, bačové a psi.
A přede mnou? „Cestička k domovu“. Fotím a vařím. Škoda někam
spěchat. A navíc přede mnou stáda ovcí a mnoho psů… Stále po drum no
modernizat – makadamu. 11.30 Scházím do sedla před Vf. Zanoăga (1572).
Jsou tam oslíci s bočními vaky, ovce, spousta psů a tři ovčáci ležící
pod stromy, obědvající brynzu s chlebem. Fotím nádherné oslátko. Bačům
věnuji dva zapalovače. Ptají se na cigára. Tak ty mám zakázané. Omlouvám
se jim a fotím jejich pastorálně poetickou siestu. 11.40 Opouštím sedlo a
stoupám vzhůru. 11.50 I já dávám obědovou pauzu. Tentokrát jsem čaj
nezapomněl. Radím se s mapou, ale ta na Vf. Zanoăga končí. 14.10 Jsem na
vápencovém bradle (cca 1445) nad městem Vulcan a vyhlížím, kde je
Petroşani. Rozhoduji se vzít to kus zpátky, abych se dostal na hřeben,
který mne může dovést až do Petroşani. 16.30 Vracím se cestou, kterou
jsem přišel. Takže hřebenovka z opačné strany. 17.35 Jsem zhruba
v místech, kde jsem obědval. 17.44 Už jsem za sedýlkem na opačné straně
údolí. Fotím hřebenové partie, které jsem dnes dvakrát absolvoval. Na
druhé straně údolí mne vítá parádní drum no modernizat.
18.25 Domašíroval jsem po ní nad salaš. No nevyužít toho?
18.30 českého času, půl osmé rumunského, jsem hotov zalehnout. Jídlo
jsem kvůli myším raději pověsil na trám do prostoru. 22.10 Noc je jasná.
Trochu mne ofoukl průvan, a tak si preventivně beru dva paraleny.
