Menu

Všudybylí úvodníky

2017
1/2017  Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl; titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají
2/2017  Houfové lidu, zvláště mladého, přicházeli a byli hned na rozličné trpké exámeny bráni
3/2017  Či nevidíš, jak sobě při tom vesele počínají, smějí se, zpívají, výskají?
4/2017  Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět, jak všecko v něm ušlechtilé?
5/2017  Kroj a křtalt přerozličný byl na nich
 
2016
1/2016  Což mi se snadného zmatení a zblouzení znamením zdálo
2/2016  Nebo Její Milosti královny vůle není
3/2016  Aby sobě naň z cela nejprv pohleděl a jeho spořádání vyrozuměl
4/2016  Kterýmž by šibalů proti právu uklady čenichati
5/2016  Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět
6/2016  „Hledáš-li tedy v jídle a pití rozkoše,“ dí on, „poďme sem!“
 
2015
1/2015  Oprav­dovéť oni věci mají, jichž jim divno, směšno, hněvno
2/2015  Někteří přistupovali, měšcem přitom, aby to hladčeji šlo, podmazujíce
3/2015  Aby při každé věci smysly rozeznání činili
4/2015  Když se nezbedně, pustiti mne nechtíce, dobývali
5/2015  Nu, tu máš ty lidi, kteříž řád v světě zdržují
6/2015  Oni sebe bezpochyby povědomi jsouc, s tu práci se býti znají: když je za ty jiní přijímají
7/2015  Potkali-li se kteří, rozličného tu bylo kejklování
8/2015  Které a jaké by to takové povolání bylo, poznati
 
2014
1/2014  Nu, již bych také, co tam nahoře jest, rád spatřil
2/2014  Což smrtedlné lidi nesmrtedlnému Bohu podobné a téměř teměř rovné činí
3/2014  Že se o každém tom udělaný pokřik zase pomalu tišil
4/2014  Že všickní takměř lidé ven z sebe vybíhajíce
5/2014  Aby sobě Moudrost, kteráž jest ředitelkyně světa, za manželku pojal
6/2014  Navrať se, odkuds vyšel
7/2014  Obecného zmámení brylle, skrze něž vše naopak vidíš
8/2014  Jakož pak zevlů těch, víc ústy než očima se dívajících, dosti sem tu viděl
9/2014  Služebníků s oháňkami, fochry a jinými nástroji k všelijaké službě hotových
 
2013
1/2013  Ač ještěť mně střízvému snáz utíkati, než jim ožralým mne trefovati
2/2013  Obrazu toliko tu nechávají, a aby ode všech spatřován býti mohl
3/2013  Maloval ten tak, onen onak, každý k sobě diváky vábě
4/2013  A teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje
5/2013  A já nastavě uší, slyším, že nedaření svého příčin mezi sebou vyhledávají
6/2013  By z jiného na sebe něco pokojně převésti mohl pro zachování řádu a svornosti
7/2013  Nebo jen nad městem světlo bylo, za ohradou dále čirá tma
8/2013  Aby ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, spokojena byla
9/2013  Nejpřed­něji pak vina dávána Lakotnosti, Pýše, Ukrutenství
 
2012
1/2012
  K kterému bych se houfu lidí připojiti
2/2012  Všickni třebas mluvili, každý své, a žádný žádného neposlouchal
3/2012  Poručil, aby, co umějí a nač stvrzení žádají, na cedulce poznamenané dali
4/2012  Jak a čím tobě zadosti učiniti, tak zmotané hlavě
5/2012  A nadto vědí, že všemu světu reformací nastává
6/2012  A každý má poutami spjaté nohy a ruce a na hřbetě břímě nějaké
7/2012  Že ta drchta všecko, co ví, vypleští: potřebí ji hubu zacpati
8/2012  Kde jeden obrániti nemůž, brání druhý
9/2012  Že ač světa správcové jmenováni býti chtěli ti, nesprávy však všudy plno bylo
10/2012  Důvtipnost váše Domnínka; Přívětivost váše Pochlebenství
 
2011
1/2011  Všickni po věcech, kteréž vně jsou, v nich dobrého svého hledajíce, zevlují.
2/2011  Vzdělávati a ozdobovati království své, k tomu že sama od sebe vždycky nakloněná jest
3/2011  Sumou, hluk byl na celém placu, a každý teměř žádostí dojíti jich hořel
4/2011  Skrze mnohé potutedlné vloudilé cizozemce mnozí neřádové vůbec průchod mají
5/2011  Smrti žádný nevyhýbal, pilně toliko, aby na ni nehleděl (ačkoli se o ně otírala), šetře
6/2011  Někteří na těch stolicích nedali se mustrovati
7/2011  I dosti tuze volaje, dovolati se do mozku nemohl
8/2011  Že se člověk nezatřese, nezkálí, neuvázne, ale od jednoho kraje světa k druhému sebou stříleti můž
9/2011  Vidím, že nic nespořádanějšího vymyšleno býti nemohlo
10/2011  Musí se taková drahá věc v tajnosti chovati?
 
2010
1/2010  Protož se trápím tím více, že ne sám já, ale celé pokolení mé bídné jest; a ještě k tomu slepé
2/2010  K líčení-li pak pravdy či lži těch ličidel se užívá
3/2010  Co do sebe nacpali, zase to vrchem i spodkem nezažité z nich lezlo
4/2010  Co usty chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne
5/2010  Na nerovnost velikou naříkali, že jiní hojnost mají statku, a oni nouzi trou
6/2010  Aby snažní před nedbalci na pozoru byli
7/2010  Nebo Její Milosti královny vůle není, aby kdo do království jejího vejda, sám sobě, co vidí a slyší, dle líbosti vykládal
8/2010  Ne všechněm v jednostejné dokonalosti, pravdať jest, toho se dostává
9/2010  Takž se tedy všecko to rozcházelo a tišilo, jako když se po bouři bez deště mračna rozcházejí
10/2010  Aby což více dobré, libé, pohodlné jest, to sobě více liboval a srdnatěji po tom dychtil.
 
2009
Fama ferme vulgi opinione constat 1
Že se nám cosi zdá, stín lapáme, pravda uchází všudy
Já na tebe teď své jho vzkládám, aby žádného napotom kromě mne nenásledoval
Někteří hloupější, co se jim namátlo, toho se drželi: jiní chytřejší, jak kde fortel viděli, tak přistupovali a odstupovali
A nalezl sem tu velikou jedněch k druhým nepřízeň, závistivé na sebe vzhlédání
Aby při prvnějších právích a navyklostech zustáno bylo
Zrádcové a zhoubcové, jména sobě změnivše, volný průchod mají
Řídko který z nich všecky oudy měl
Že všecky ty práce k odpočinutí jsou cesta
Uzdy vám, uzdy a biče a trochu helleboru
Že se jim ne všechněm jednostejně daří
To jest, synu milý, lidská opatrnost, aby se ne všechněm každý, co jest, zjevoval
Tak často se škodou jako s ziskem se potkávali
Lítostivé divadlo, jak k nesmrtelnosti připravený tvor tak rozličnými smrtmi hyne
Loupežnou po silnicích sběř sem spatřil
Slýchal-lis kdy co o Kretenském labyrintu?
Hle, jak to bystré a veselé práce! Medle
Koruny, sceptra, regimenty, řetězy, zápony, měšce, titule a jména, medy a cukry rozdávala, a teprv dále zhůru pouštěla
Tito, slyším, že se jmenovati těch věcí učí, ale aby přirození stíhati měli, ještě nevidím
Kdyby ty se ne tak v lidských věcech přebíral a vším všudy co svíně věchtem zmítal
Poněvadž hlaholové ti rozdílným uším rozdílní byli, různice i rvačky nejednou odtud povstávaly
O čež když sem návěští dával, nenávist sem získal, jako bych obecnému dobru překážel
Však každý téměř trošku pobuda, hned zase z očí, ust a mysli lidem vypadá
Proč se nemáš na pozoru, aby sobě lidí nedráždil?
Hned sem se, jací tu soudové bývají, dovtipovati začal
Tím zveleben byv nadmíru, počal se sám sobě zalibovati
Hrad Štěstí, na němž zvláštnější lidé bydlí, bohatství tam, rozkoší a slávy užívajíce
Křídla nám ochlípěla, my stanuli, na vlas nikam nemohouce
Viděl sem, že nebylo než poštvání na mne potřebí
Z jiného na sebe něco pokojně převésti
Kdyby kdo užívati toho uměl, nesmrtedlného by se učiniti mohl
I podivil sem se opovážlivosti lidské, že až do nebe se zpínati a hvězdám regule dávati smějí
Kdo je má, chudoby se nebojí
Není vůle, aby kdo do království vejda, něco tu mudroval
Že se tu veřejné toliko věci, všech stavů světa se dotýkající, spravují
Když statku a zboží, aneb slávy a poctivosti, anebo pohodlí a rozkoší dosáhnou, mysl jejich dosti se v čem kochati má
Měli pak to svobodami stvrzené, aby cokoli činí, šlechtictvím slou­lo
Některý jiného odstrče, hned zase od jiného odstrčen byl
Ale toto-liž sou ti mudrcové, světlo světa? ach, ach, jáť sem se jinakších věcí nadál
Ale jakž sem je tu i tam v blatě váznouti, káleti se a máchati viděl
Jaká jest čí vnitř passio aneb k věci náklonnost
K čemu se kdo v světě potřebovati dáti má
Než to mi se nelíbilo, že sem ty ulice na mnoha místech jako protržené viděl
Jeden každý tvor, i nerozumný, přirozeně k tomu se nese
Kdyby kdo užívati toho uměl, nesmrtedlného by se učiniti mohl
Co pak ten svět jest, na nějž paní Marnost chce, aby se hledělo, avšak vlastníma očima aby se nehledělo
Ach, nemožné jest, aby ta věc na dobré vyšla s těmi obyčeji
I byla radost, že tu již svaté Růžové bratrstvo zjevně se a štědře poklady svými zděluje
Ani uzdy, ani ostrohy netrpíc, divného pachtování natropili
Stojatá voda hnije a smradí se
Že se nějací rotníci a buřičí vloudili, kteříž tajné i zjevné neřády roztrušují
Někteří se chlubili, že od desíti neb dvacíti let slunce vycházeti a zapadati neviděli
V horních pak palácích, které slávou přiodívá, aby od jiných spatřováni, chváleni a ctěni býti museli
Kteříž když se stádně odevšad valili
Proto sem tě nejprve na tuto vysokost uvedl, aby sobě naň z cela nejprv pohleděl
Aj, svády, různice, rvačky, shon mezi nimi
Vyhlédají, jak by jedenkaždý v světě také z jiného na sebe něco pokojně převésti mohl
Toť jest ovšem nevyhnutedlná v lidském pokolení věc
Formovatelům těm z rukou se vydrouc, zutíkali tolikéž
O každém tom udělaný pokřik zase pomalu tišil
Však sem již, poněvadž to řádem slouti chtělo, nic říkati nesměl
K vycpávání a nalívání břicha tak mnoho a tak neobyčejných věcí užívati zvykli
Nýbrž větší díl těch zaměstknání že nejsou než sama pouhá marnost
Ty se živ býti stroj
Nevěděl sem předtím, aby takové oklikovaté perspicillel býti mohly
Protož že se jim povoluje, aby se, jak nejlépe umějí, před příhodami hájili
Příklad se v mé přítomnosti trefil
Některé sem viděl, že nic nedělali, než převlékali se
Nu, toť již aspoň lidi nacházím
Jest pohodlnější po světě létání způsob
Kdo jiné spravuje, musí často neviděti, neslyšeti, nerozuměti
Žádné jedno místo mu nevoní, k němuž by se přivázati dáti chtěl
Všickni se prací nějakou zanášeli
Že se k tomu stavu zdraví, vtip, ustavičnost, trpnost a náklad přinášeti musejí
Jméno mé jest Mámení
Či mníš, že se darmo po světě toulati volno?
Zdali zlopověstní ti vypověděnci přes mandát tu zustávají
Radějí obmýšlím, aby příkladové snášelivosti a dobroty nežli přísnosti mé vůbec známi byli
Lidé vnově se na svět dostávající, aniž se ještě znají, a aby lidmi byli, vědí
Aby jeden z věrných, poslušných, stálých vlasti této veřejné obyvatelů byl
Některé sem naříkati slyšel, že jim jídlo i a pití ani šmakovati, ani do hrdla jíti nechce
Z oněch pak čekanců mnozí převelmi tesknili
Czech specials
Restaurace Novoměstský pivovar