Hledím tedy sobě na ně ostřeji a spatřím nejprv, že všech každý v houfu mezi jinými chodě, larvu1 na tváři nosí, odejda pak, kde by sám neb mezi sobě rovnými byl, ji smyká2; a do houfu jíti maje, zase připíná. I zeptám se, co to znamená? Odpověděl mi: „To jest, synu milý, lidská opatrnost, aby se ne všechněm každý, co jest, zjevoval. Sám u sebe může člověk býti, jakýž jest, před lidmi pak lidsky se ukazovati a věcem svým tvárnost3 dávati sluší.“ Takž mi se chut udělá, abych pilněji, jací pak bez toho ulíčeného přikrytí jsou, pohleděl.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

1škrabošku 2snímá 3pěkné vzezření

To jest, synu milý, lidská opatrnost, aby se ne všechněm každý, co jest, zjevoval

Hotelnictví je sice páteří cestovního ruchu, ale, obdobně jako ostatní odvětví exportního charakteru, lámanou posilující českou korunou. A ačkoliv je u zavedených demokracií permanentní dosvětavytrubování státního zřízení faux pas, prosazování jména „Česká republika“ je předpokladem, aby na historických územích Slezského velkoknížectví, Moravského markrabství a Českého království bylo možné generovat co nejvíc spotřebitelů odjinud, tj. zahraničních politiků, byznysmenů, sportovců, investorů, turistů, účastníků kongresů atd. a jejich výdajů / našich příjmů – zahraničního inkasa. Pro prosperitu obyvatel Česka by však bylo určitě přínosnější, aby stát přestal potápět svůj zahraniční obchod a exportéry, než jen neustále kdekomu avizoval, že jsme republikou. Byť z opatrnosti, aby někdo třeba naše zřízení neviděl jinak.

Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu