I vejdeme po schodech do první síně; a aj, tu loží, měkkými peřinami postlaných, visutých a kolíbavých, několik řadů, po nichž se někteří váleli, služebníků s oháňkami, fochry¹ a jinými nástroji k všelijaké službě hotových plno vůkol sebe majíce. Vstával-li který, ruce se hned ze všech stran podkládaly; oblékal-li se, ne jiná než hedbávná měkká roucha se podávala; bylo-li kam přejíti potřebí, na stolicích polštáří postlaných přenášeli. „Nu, tu, hle, máš pohodlí, jehožs hledal,“ dí tlumočník. „Co nad to žádati můžeš? tak mnoho všeho dobrého míti, aby se o nic nestaral, ničeho nedotýkal, co duše ráčí, všeho hojnost měl, a ani zlému větru na sebe vanouti nedal, není-li to blahoslavená^2 věc?“ Odpověděl sem: „Ovšem, žeť tu hned veseleji než v dolních těch mučírnách: ne všecko mi se však i tu podobá^3.“ „Co opět?“ řekl on. A já: „Že ty lenochy s vypuklýma očima, odutou hlavou, oteklým břichem, nedotklivými oudy, jako bolavým vředem, vidím; zavadí-li kde, neb se kdo oň otře, neb na něj odporný vítr zavane, hned mu zle. Stojatá voda hnije a smradí se, slýchával sem, tuto pak toho příklady vidím. Také tito života nic neužívají, poněvadž ho přespějí a přezahálejí: nic to pro mne není.“ „Divnýs ty filozof,“ dí tlumočník.

1 vějíři (na odhánění much a ovívání), 2 oblažující, 3 se líbí

Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624

Stojatá voda hnije a smradí se

„Stojatá voda“, to lze říci i o vnímání cestovního ruchu v Česku. Většina české populace jej totiž zaměňuje s cestováním. Tj., jako kdyby si automobilový průmysl pletla s šoférováním, obranný průmysl s válkou, potravinářský s konzumací či bankovnictví s utrácením peněz. Potřeba systémových kroků na podporu rozvoje průmyslu cestovního ruchu proto pro ni vyznívá obdobně absurdně jako výzva k ničení a zabíjení, přejídání či defraudaci peněz. Ale třeba nějakou mediálně protěžovanou iniciativu napadne, že by průmysl cestovního ruchu mohl v daleko větší míře přispívat k jejímu pohodlí a blahobytu a vyburcuje zájem médií a ta politiků o jeho podstatu. A pak si možná i další lidé a firmy uvědomí, že téměř vše, co se k nám dováží či v Česku vyrábí, lze koupit za peníze, a že pokud díky útratám turistů do české ekonomiky přiteče o 700 miliard Kč zahraničního inkasa ročně navíc, že se to pozitivně odrazí i v jejich byznysech, sociálních výhodách a existenční stabilitě.