„Slýchal-lis kdy co o Kretenském labyrintu?“ „Slýchal cosi,“
dím. On zase: „Zázrak světa byl, stavení z tak mnoha pokojů, příhrad,
průchodišť vzdělané, že kdo se bez průvodčího do něho pustil, vždycky
sem a tam chodě a motaje se, nikdý ven netrefil.
Jan Amos Komenský Labyrint světa a ráj srdce L.P.1624
Slýchal-lis kdy co o Kretenském labyrintu?
25. 02. 2001
Ten náš až tak velký zázrak není. Zázrakem však v Česku je, kdo a co všechno v našem labyrintu mohl a může provádět. Přesto, že se třetí vydání Všudybylu v letošním roce věnuje jako hlavnímu tématu průvodcovské činnosti, „český zázrak“ přesahuje nejen všeobjímající oblast cestovního ruchu, ale i další hospodářské a společenské oblasti. A že se našli tací, kteří se dokázali rychle zorientovat! V našem restaurovaném kapitalismu prý hospodářská transformace předběhla transformaci právní. Prostou mluvou: Kdo rychle krade, nekrade. A že bylo z čeho! Vše odůvodněno ideologií: „To, co totalitní režim vyvlastnil soukromníkům, vrátíme do soukromých rukou (rozkrademe pro sebe).“ Možná někdo velmi odvážný někdy zveřejní, kolik nás tento „experiment“ – obdoby nemajícího pouštění žilou české ekonomice mimo její systém – stál ročních národních důchodů. Pak se nedivme, že se to projevuje i v takové (v celkových souvislostech) prkotině, jako je průvodcovská činnost.
Jaromír Kainc