I líbilo mi se to spořádání pěkné, a počal sem Pána Boha chváliti, že stavy světa tak ušlechtile rozdělil. Než to mi se nelíbilo, že sem ty ulice na mnoha místech jako protržené viděl, takže leckdes jedna do druhé vbíhala: což mi se snadného zmatení a zblouzení znamením zdálo. A k tomu když sem na tu okrouhlost světa hleděl, patrně sem cítil, že se hýbal a v kolo točil, až sem se závratu bál. Nebo když sem po něm sem tam oči obnášel, viděl sem, an se do těch nejdrobnějších věcí všecko hmýzilo; když sem ucha nastavoval, všecko tlučením, boucháním, šoustáním¹, šeptem a křikem naplněno bylo.

Než to mi se nelíbilo, že sem ty ulice na mnoha místech jako protržené viděl

¹šustěním

Teorie říká, že zvládnout víc než tříprocentní nárůst v dopravě nelze bez dramatických problémů. To dotvrzuje tranzitní kamionová přeprava a každoročních cca půldruhého tisíce mrtvých na českých pozemních komunikacích. Co se týče letecké dopravy, v té je v Česku kritická tříprocentní dynamika dlouhodobě překračována více než pětinásobně. Jak dlouho to český dopravní systém, o němž by jen ignorant nebo účelový demagog mohl tvrdit, že letecká doprava je jeho integrovanou součástí, ještě vydrží? A netýká se to pouze absence paralelní vzletové a přistávací dráhy na nejfrekventova­nějším českém mezinárodním letišti – Letišti Praha-Ruzyně, ale i návaznosti letecké dopravy na dopravu železniční tak, aby pasažéři mohli kontinuálně cestovat do dalších částí Česka. Týká se to všech mezinárodních letišť na našem území, protože létat v jednotné Evropě z města do města s přestupy v hlavních městech je anachronismus.