Nechci si vymýšlet nějaký příběh,říká hejtman Jiří Čunek

Zlínský kraj je rozlohou 3 963 km2 devátým největším krajem České republiky. Má převážně kopcovitý charakter. Tvoří ho okresy Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž.


Archiv vydání

2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001
























































Zlínský kraj je rozlohou 3 963 km2 devátým největším krajem České republiky. Má převážně kopcovitý charakter. Tvoří ho okresy Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a Kroměříž. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým a na severu s Moravskoslezským. Jeho východní hranici se Slovenskem tvoří Bílé Karpaty, které k severu přecházejí v Javorníky a Moravskoslezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko-vsetínská hornatina, centrální části Vizovická vrchovina a západnímu okraji Chřiby. Je pozoruhodný rozmanitostí přírodních scenérií se spektrem drsných horských hřebenů v chráněné krajinné oblasti Beskydy s pralesními porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou sluje i biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů včetně vzácných orchidejí. Zlínský kraj, to jsou také přírodní léčivé prameny a hanácká rovina. Největší řekou, která krajem protéká, je Morava, do níž se vlévá většina toků z jeho území včetně Bečvy, Senice, Olšavy, Vláry či Dřevnice. Turistická přitažlivost Zlínského kraje vyplývá z množství přírodních, kulturních a technických památek a skutečnosti, že se na jeho území potkávají tři folklorně živé oblasti – Valašsko, Slovácko a Haná.

Nechci si vymýšlet nějaký příběh,říká hejtman Jiří Čunek

S hejtmanem Zlínského kraje, senátorem Jiřím Čunkem, se potkáváme na půdě Senátu České republiky 15. března 2017.
Pane hejtmane, jak je na tom Zlínský kraj z hlediska cestovního ruchu?
Je na vzestupu. Na jeho území se za posledních deset let událo mnoho převratných věcí, a to i proto, že díky regionálním operačním programům se do rozvoje cestovního ruchu v roce 2007 alokovalo hodně finančních prostředků. Zlínský kraj těmito dotacemi významně obsloužil svá nejchudší a přitom krásná údolí. Například na katastru Karlovic vyrostly nové lyžařské areály, hotely a penziony. Řada z nich světové úrovně. Díky tomu výrazně vzrostla návštěvnost regionu, takže z toho teď těží i místní výrobci, drobní ubytovatelé a poskytovatelé dalších služeb. Současný rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Zlínského kraje je nebývalý. Zejména v údolích Vsetínské Bečvy a Bílé Bečvy. Přináší významné finanční prostředky a zaměstnanost. Dnes až takovou, že tamní podnikatelé těžko hledají nové zaměstnance. Nicméně v každém případě je to pozitivní směr rozvoje. Když jsem byl zvolen hejtmanem, jedno z mých prvních rozhodnutí po nástupu do funkce bylo podpořit úpravu zimních tras v Javorníkách, na Vsetínských vrších, v části Beskyd a v Hostýnských vrších. Vytvořili jsme na to program, který byl schválen na prvním zasedání nově zvoleného krajského zastupitelstva, a Zlínský kraj na ni přidal osm set tisíc korun. Sice to není mnoho, ale na údržbu zimních tras přispěli i tamní podnikatelé.

Před 102 roky byly vyhláškou císařskokrálovského místodržitele na Moravě Oktaviana Regnera von Bleyleben Luhačovice prohlášeny za místo léčebné na katastrech Luhačovic a Pozlovic.
Co se týče Pozlovic a Luhačovic, tam byla, a to i díky lázeňským hostům, vždycky vysoká návštěvnost. Po změně vlastnictví lázeňských společností došlo k masivním investicím do lázeňské a turistické infrastruktury. Mimo jiné i k vyčištění turisty oblíbené Luhačovické přehrady a citlivým rekonstrukcím četných staveb včetně těch od Dušana Jurkoviče. Jsem rád, že rozvoj tohoto území pokračuje, byť už teď je jeho stav velmi dobrý.

Pane hejtmane, dělá stát dost pro to, aby si zasloužil příliv peněz do veřejných rozpočtů, který bývá průvodním jevem rozvoje cestovního ruchu?
Minulý týden proběhla ve Zlíně konference věnovaná cestovnímu ruchu. Bohužel jsem slyšel výtky na adresu státní podpory cestovního ruchu. Zejména majitelé ubytovacích zařízení si stěžovali na to, že stát málo podporuje směrování hostů a turistů do jejich regionů. Nicméně protože jsem se v oblasti cestovního ruchu v posledních letech příliš nepohyboval, nechci si vymýšlet nějaký příběh. Ten můj, kdy jsem coby ministr pro místní rozvoj tento resort řídil, je osm let starý. Mezitím se hodně změnilo. Někteří z účastníků konference zdůrazňovali, že mnohé země mají ministerstva cestovního ruchu. Já si však myslím, že ho desetimilionová republika nepotřebuje.

Růstu obliby moravských, slezských a českých regionů výrazně nahrává bezpečnostní situace ve světě.
Česká republika je zahraničními touroperátory a turisty vnímána jako bezpečná země. Teroristické útoky a imigrační vlny způsobily, že mnoho obyvatel Česka svou pozornost obrátilo na domácí cestovní ruch. Vysoká obsazenost ubytovacích zařízení je nebývalá a celoroční. A to i těch, která nemají wellness zázemí. Loňský rok byl pro Zlínský kraj, jeho regiony a místa, jako jsou Zlín, Luhačovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Lidečko, Velké Karlovice, Rožnov pod Radhoštěm s Dřevěným městečkem, Kroměříž s raně barokní Květnou zahradou zapsanou na seznam památek kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO, Vlčnov, jehož jízda králů je na seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO, poutní Staré Město – někdejší velkomoravské sídliště Veligrad atd., vysoce úspěšný.

Zlínský kraj je výrazně spjat s československým letectvím. Ostatně Všudybyl nedávno informoval o uherskohradišťské společnosti AEROMEC, která poskytuje služby v oblasti všeobecného letectví a má na Letišti Kunovice školicí středisko (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „První simulátor letounu Piper Meridian v Evropě“).
Sportovní letectví a letecká turistika jsou na vzestupu. Letiště Kunovice je jediným naším větším letištěm, neboť někdejší záložní vojenské letiště v Holešově mělo být proměněno v průmyslovou zónu. Avšak zatím bylo proměněno v naši noční můru. Do této lokality a do zrušení letiště se investovala zhruba miliarda šest set milionů korun. Bohužel, nejen že na trhu práce nejsou lidé, kteří by tam nastoupili do nových fabrik, ale hlavně tam jsou velké ekologické problémy se spodní vodou. V Holešově se už ale investovaly ohromné finanční prostředky, a tak se s ekologickými organizacemi musíme nějak domluvit. To je pro nás daleko větší oříšek než cestovní ruch, který nám dělá radost. Nicméně cestovnímu ruchu a propagaci regionů Zlínského kraje se budeme dál věnovat. Rádi bychom, aby je cestovní kanceláře, incomingové agentury a organizátoři firemních akcí zahrnovali do svých programů. Vytvořit šňůru Praha–Valašsko není snadné. Je pro cestovatele, kteří se v Česku rozhodnou pobývat více dní. Už jsem ale zaznamenal i poznávací zájezd, jehož účastníci navštívili Krkonoše, Prahu, Pardubice, Olomouc, Kroměříž, Velké Karlovice, Vysoké Tatry a Zakarpatskou Rus – oblast prvorepublikového Československa, a i takovéto programy rozvoji cestovního ruchu ve Zlínském kraji výrazně pomáhají.