Ale což? Těžší oněch věci hned přišly. Opustil nás vítr, křídla nám ochlípěla, my stanuli, na vlas nikam nemohouce.
Křídla nám ochlípěla, my stanuli, na vlas nikam nemohouce
10. 07. 2007
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623
Cestovní ruch – nejryzejší obchod obchodů – je
širokospektrální záležitostí. Ti kdo v něm podnikají, včetně letišť
a leteckých společností, tak mohou činit zejména proto, že je tyto
aktivity dokáží uživit. Peníze generované cestovním ruchem ale živí
víc těch, kteří v něm nepodnikají a nepracují. Právě díky rozvoji
cestovního ruchu dochází v Evropě k přímému leteckému propojování
regionů různých států a posilování postavení regionálních letišť
schopných přijímat velká letadla. Z hlediska turismu mají nemalý význam
i letiště aeroklubů, na nichž mohou přistávat malá letadla. Ti, kdo
volí tento způsob zábavy, zpravidla nepatří mezi sociální případy a
v daném místě vydávají hodně peněz za nejrůznější služby a ostatní
zboží. Drtivá většina lidí ale nelétá proto, aby se proletěla, ale aby
se někam přepravila. To, proč kam lidé létají (krom obchodních a
vojenských záležitostí), je hlavně o prazákladních komoditách
cestovního ruchu: poznávání, regeneraci a užívání si. Že se turisté do
zvoleného místa musí nějak dostat, nějak v něm pokrýt své základní
potřeby, je zřejmé. Co ale řada našinců nevidí nebo nechce vidět, je,
že jsou za tyto samozřejmosti, jako je dojít si na záchod, bydlet, spát,
jíst apod., a nejen za ně, srozuměni utrácet mnohonásobky toho, co oni. Tj.
vnášet do ekonomického systému jejich země peníze zvenku. Až na výjimky
se ale tato spotřebitelská velkorysost turistů netýká letecké přepravy.
Tu pro ně (leckdy pod náklady) zlevňuje globální cenová válka leteckých
dopravců a destinací. Ani letiště zpravidla nebývají důvodem cest, ale
předpokladem příletů turistů, byť vyvíjejí aktivity, aby k sobě
přiměly létat co nejvíce aerolinek a vytížených spojů. Pokud mají ta
česká a jimi získané letecké společnosti uspět, jsou při motivování
potenciálních cestujících výrazně limitováni popularitou naší vlasti
doma i v zahraničí. Tedy i kroky státní správy a samospráv a hlavně
společenskou poptávkou obyvatel Česka pěstovat dobré jméno České
republiky a jejích krajů.
nakladatel Všudybylu