Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, k kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život tráviti měl, rozmyslil.
Jan Amos Komenský Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

K kterému bych se houfu lidí připojiti

Spotřebitelé, které přivádí cestovní ruch na trhy, představují obrovskou kupní sílu. Také proto by zájem o hospodářské zhodnocování potenciálu cestovního ruchu Slezska, Moravy a Čech měl být věcí všech „houfů lidí“, kterým konvenuje vize ekonomicky silné, dlouhodobě prosperující České republiky. Tedy nejen těch, kdo prodávají služby a výrobky přímo turistům, ale i lidí investujících a pracujících ve strojírenství, zbrojařských a dalších výrobních firmách, v bankovnictví, zdravotnictví, soudnictví, policistů, vojáků, učitelů, hasičů, umělců, úředníků, lobbistů, hospodářských expertů, politiků atd., zvláště jsou-li jejich důchody a mzdy vypláceny či jejich produkce nakupována nebo dotována z veřejných zdrojů. A proč většina Čechů, včetně ekonomických expertů, hospodářský potenciál cestovního ruchu své vlasti ignoruje a dovoluje jej snižovat administrativními obstrukcemi, nepohostinností a poškozováním renomé České republiky? Kromě xenofobních aspektů možná i proto, že cestovní ruch a trajdání spjaté s utrácením svých peněz, je pro ni jedno a totéž. Tomu odpovídá absence společenské poptávky vytvářet cestovnímu ruchu podmínky, aby směl být výkonnější. Mizivá očekávání obyvatel, že by v navštěvovanějším Česku mohly útraty turistů a dalších návštěvníků rozhodněji přispívat k financování jejich osobních blahobytů, chodu státu, stavebních, ekologických, armádních aj. zakázek, expertiz, vojenských zahraničních misí, školství, veřejného zdravotnictví, sportu, důchodového systému a sociálních jistot vůbec.

Jaromír Kainc
nakladatel