„Neb ač v království našem všecko znamenitě ušlechtile spořádané a veselé uhlédáš, a že se všechněm královny naší poslušným dobře vésti může, porozumíš: však vždy, pravdať, jedno povolání a obchod1 nad druhý víc pohodlí a zvůle2 má; budeš sobě ze všeho, co budeš chtíť, vybrati moci. Jáť všecko, co jest, vyložím."I dím: "Jak pak tobě říkají?“ Odpověděl: „Jméno mé jest Mámení.“
Jméno mé jest Mámení
29. 09. 2001
Jan Amos Komenský Labyrint světa a ráj srdce L.P.1624
(1zaměstnání 2výhod)
Jméno mé jest Mámení
„Jo, deset deka salámu,
to vám bylo salámu!“, tak naivně si část veřejného mínění idealizuje
historii. Současnosti pak dává cejch, že: „všecko stojí za h…“, pro
kterýžto jev vynalezl jistý dramatik dramatický termín „blbá nálada ve
společnosti“. Dějinné vystřízlivění (neboť každá revoluce požírá
své děti) je pak provázeno nostalgickým vzdycháním: „kde jsou ty zlatý
časy, kdy to ještě stálo za h…“, vykresleným Komenského alegorií:
„že se všechněm královny naší poslušným dobře vésti mohlo.“
O prázdninách mi bylo dáno trochu více cestovat venku i po Česku a
opakovaně pociťovat uspokojení nad tím, že žiji právě v téhle zemi.
Česká republika je malebná. Má báječné dispozice. Ale ať se bude psát
jakýkoliv letopočet, skleróza a „blbá nálada“ určitých lidí se bude
vždycky posouvat společně s letopočtem. Vždy bude nahrávat mámilům,
kteří se (jako teď před volbami) budou teatrálně osočovat či spolčovat
a předhánět v ujišťování, že „budeme sobě ze všeho, co budeme
chtíť, vybrati moci“. Ale já si o prázdninách během cest v řadě
obcí a měst České republiky opět rostoucích do krásy připomněl
prastarou pravdu, že hledáme-li pomocnou ruku, pak ji nejsnáze najdeme na
konci svého ramene.
Za všechny čtenáře pak děkuji těm, kteří svými zakázkami umožnili
osmému vydání Všudybylu věnovat se tak významnému tématu jako je
cestovní ruch v regionech.
vydavatel Všudybylu