Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Elektronická knihovna ESPA

S viceprezidentem Evropského svazu lázní – European Spas Association (ESPA) a viceprezidentem Svazu léčebných lázní České republiky Ing. Martinem Plachým se potkáváme záhy po valné hromadě Svazu léčebných lázní České republiky, která se konala 25. dubna 2017 v Mariánských lázních.
Pane inženýre, na valné hromadě jste mimo jiné hovořil o elektronické knihovně Evropského svazu lázní.
Mému nástupci na pozici prezidenta Evropského svazu lázní, prezidentu francouzského svazu lázní panu Thierrymu Duboisovi, se podařilo dotáhnout to, co Evropský svaz lázní začal připravovat v době, kdy jsem stál v jeho čele. Došlo ke zprovoznění elektronické knihovny obsahující výsledky vědeckého výzkumu z oblasti léčebné rehabilitace a balneologie z řady zemí (ostatně sami Francouzi se velmi efektivně věnují balneologickému výzkumu a z každého lázeňského pobytu odvádějí určitý poplatek do společného fondu na jeho podporu). Jedno z východisek iniciace elektronické knihovny Evropského svazu lázní tkví v pragmatické myšlence, že balneologický výzkum má stavět na tom, čeho už bylo dosaženo, a neztrácet čas prokazováním klinicky prokázaného. Po Evropě bylo za uplynulých sedmdesát až sto let realizováno a zdokladováno velké množství balneologických studií. Prvním krokem Evropského svazu lázní proto je soustředit to, co už bylo vykonáno, a výsledky těchto bádání rešeršovat, analyzovat a srovnávat. Autoři prací a další subjekty proto na ně do elektronické knihovny Evropského svazu lázní umísťují odkazy a konotace, takže její fond už obsahuje odkazy na tisíc sto padesát balneologických studií. A každý měsíc přibývají desítky dalších. Věřím, že tento trend bude i díky propagování elektronické knihovny Evropským svazem lázní pokračovat. Teď se snažíme, aby se týmy renomovaných balneologů napříč Evropou začaly zabývat jednotlivými studiemi. Rešeršovat je a vybírat z nich podstatné věci, které by bylo lze použít ve prospěch dalšího zlepšení léčby a třeba i jako argumentaci pro vyjednávání se zákonodárci, státní správou a zdravotními pojišťovnami. Dokladovat, jaký efekt má aplikace přírodních léčivých zdrojů na uzdravování pacientů a nakolik jejich využití zdravotním pojišťovnám umožňuje hospodárně nakládat s finančními prostředky. Zejména u chronicky nemocných pacientů pak omezovat výdaje za četné opakované zdravotní výkony, za léky tlumící bolesti a další farmaka. Tím, že přírodní léčivé zdroje navracejí zdraví a chronicky nemocným osobám umožňují žít žitelnější život, v neposlední řadě také snižují výdaje státu na záchrannou sociální síť.

Co český a slovenský přínos, včetně toho z dob Československa, než kdosi nutně potřeboval zabrat pozemky a objekt Výzkumného ústavu balneologického a došlo nejen k jeho zániku, ale i k ukončení státem podporovaného vědeckého balneologického výzkumu?
Český přínos je určitě vítaný. A to z mnoha aspektů. Archiv bývalého Výzkumného ústavu balneologického stále existuje. Dnes by měl být k dispozici prostřednictvím města Karlovy Vary, které založilo novodobou obdobu Výzkumného ústavu balneologického a snaží se výzkum opět nastartovat. S primátorem Karlových Varů panem Petrem Kulhánkem Evropský svaz lázní jednal o jeho možném využití. Samozřejmě, do balneologického výzkumu by bylo dobré zapojit týmy lékařů i v České republice, aby pokračovaly v tradici skvělé československé léčebné rehabilitace, která dnes trpí tím, že nemá pokračovatele. Éra světově proslulých československých léčebných a rehabilitačních metod a lékařů pohasíná a ne a ne začít nová a silná. To znamená, že bychom chtěli najít a motivovat jejich pokračovatele – tahouny a tváře. Vítaným Fénixem, který se možná zrodí, by mohla být lékařská fakulta v Karlových Varech, o jejímž vzniku se jedná. Kdyby v hlavním městě lázeňství České republiky byli vychováváni vysokoškolsky vzdělaní fyzioterapeuti, balneologové a další odborníci pro léčebné lázeňství, České republice by to hodně pomohlo.