Hledím sobě mezitím na ně dále a vidím, jak mnoho ubozí práce a kvaltování měli. Měli zajisté na větším: díle páteře plodu¹ okolo sebe, uzdami k sobě spřipínaných, kteříž jim křičeli, vřeštěli, smradili, nešvařili, stonali a mřeli; ať mlčím, s jakými bolestmi, pláčem a nebezpečenstvím vlastního života na svět jich dostávali. Odrostlo-li které, byla s nim dvoje práce: jedna, uzdou je při sobě zdržovati; druhá, ostrohou po sobě hnáti; an často ani uzdy, ani ostrohy netrpíc, divného pachtování² natropili až do unavení a do pláče rodičům. Pakli je po vůli pouštěli, aneb se jim zodtrhovali, i hanba i smrt rodičům odtud pocházela. Což já tu i tam znamenaje, napomínati sem některých počal, jak rodičů, tak dítek, onyno od oslovského dítek milování a jim folkování³ vystříhaje; těchto k ctnostem nějakým napomínaje. Ale sem málo prospěl⁴, kromě že na mne škaredě vzhlédáno, uštípkami házíno, a někteří i zabiti mne hrozili.

Ani uzdy, ani ostrohy netrpíc, divného pachtování natropili

¹ růžence. tj. dlouhé řady dětí, potomstva ² hrozné trampoty ³ shovívání ⁴ měl jsem malý úspěch

Neschopní lidé, neschopný stát. Lidé jsou tím nejcennějším, čím může stát disponovat. Proto jsou lidské zdroje a gramotná koncepce zaměstnanosti včetně imigrační politiky, tj. co a kdo bude obyvatele v dlouhodobém horizontu živit, obrovskou devizou každého státu. Současná strategie Česka – co nejvíce lidí do montážních hal průmyslových zón – asi takovou není. Téměř každý výrobek se dá vyrobit jinde a dovézt. Právě kvůli investicím firem z Evropské unie jsou ekonomikám Dálného východu a jejich levnějšímu zboží promptně poskytovány nejvyšší dovozní výhody. Je ale zboží, které dovézt nelze. Za nímž zákazník musí dojet. Ne náhodou je cestovní ruch oblastí, která celosvětově zaměstnává nejvíce lidí. Vysoká podzaměstnanost v oblasti služeb v Česku je proto obzvlášť tristní v regionech s obrovským potenciálem turistických atraktivit. A na argument, že tam není dostatečná infrastruktura cestovního ruchu, bych „blahoslaveným“ vzkázal, že automobily se také nevyrábějí a nekupují kvůli dostatečné dopravní infrastruktuře, ale silnice se staví a rozšiřují, protože je hodně těch, kteří už jezdí a budou jezdit. Směrujme proto pozornost milionů turistů na Českou republiku! Umožněme, a to VŠEM OBYVATELŮM ČESKA dlouhodobě těžit ze synergií 30 mld. € zahraničního inkasa z cestovního ruchu ročně! Ale to by vyžadovalo obdobnou hospodářskou strategii, jakou má Rakousko. Ale máme na její prosazení… lidi?