Takž zase na plac Učených výjdeme: a aj, svády, různice, rvačky, shon mezi nimi. Řídký tu byl, kdož by s někým táhanice neměl: nejen mladí (což by se nedospělého věka drzosti přičísti mohlo), než i ti starci vespolek se drancujíce. Nýbrž čím kdo za učenějšího aneb sám sebe držel, aneb od jiných jmín byl¹, tím více různic začínal a na jiné vůkol šermoval, sekal, házel a střílel, až hleděti hrozno bylo; pochvalu a slovoutnost v tom sobě zakládaje. I řekl sem: „Ale což to pro milý Bůh? však sem já myslil, a takť mi od vás slibováno, že toto nejpokojnější stav jest: já pak tak mnoho různic nacházím.“

Aj, svády, různice, rvačky, shon mezi nimi

¹ byl pokládán

Evropská unie není jen větší trh, ale také konkurence, a to i v pojetí lázeňství – příroda versus zájmy farmaceutického průmyslu vyskladňovat co nejvíce zboží suplujícího účinky přírodních léčivých zdrojů. Oproti u nás tradičnímu spíše medicínskému pojetí lázeňství reprezentují lázně v západních zemích naší unie povětšinou místo, kam se sluší přijet si odpočinout a být in. Místo, kde lze nalézt nejen zábavu, rekreaci, sportovní vyžití, ale i služby zdravotního charakteru, jako jsou zkrášlovací a redukční procedury, masáže, fyzioterapii, pohybovou terapii, omlazovací kúry apod. O v zásadě dvojím pojetí lázeňství se u nás přou poučení s těmi tzv. ostatními povětšinou rovněž velmi vysoce učenými a navíc často motivovanými vyšachovat v rámci našeho zdravotního systému české lázeňství z jeho historicky výsostných pozic. Ti první chtějí uzdravovat, ti druzí pouze léčit. Ale i lidé prostí, neučení znají přísloví: „Člověk léčí, příroda uzdravuje.“ Neberme jí, ani sami sobě a svým potomkům šanci. Jak to dopadá, když dva se perou? Tak tohle přísloví u nás zná rovněž kdekdo. A tak, jako jsem přesvědčen, že by bylo hrůzným korupčním zločinem měnit z moci úřední stávající postavení tradičního českého lázeňství v rámci českého zdravotního systému, bylo by nesmyslností i zakazovat podnikání ve wellness.