Tovaryš můj, zastavil se a řekl: „Příteli, jdeš-li ty tím
umyslem, ne aby věci náše spatře obliboval, než aby o nich dle rozumu
svého soud vynášel, nevím, jak by s tím královna náše, Její Milost,
spokojena byla.“ „I kdo je to královna váše?“ dím já. Odpověděl:
„Ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, od končin až do končin:
slove Moudrost, ač někteří mudrlanti Marnost jí říkají.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.
P. 1623
Aby ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, spokojena byla
27. 10. 2013
V jednom z všudybylích rozhovorů Jan Horal řekl: „Po krásné, ale krátké periodě svobody mezi roky 1945 a 1948, kdy jsme před sebou viděli fantastickou budoucnost, v zemi, která měla největší předpoklady k tomu, aby se stala nejbohatší a nejúspěšnější zemí Evropy, přišla naprostá tma. Ti nejprimitivnější převzali vedení našich národů a zodpovědnost za jejich budoucnost. Postavili společenskou pyramidu na hlavu. Nahoře byli ti, kteří měli být dole.“* Píše se jiné tisíciletí, a i jinak je to jinak. Jenže taky na hlavu. Ti, kdo kdy převzali vedení země, ať z přímočaré zištnosti, z naivity nebo netečnosti vytvořili a udržují podmínky pro masivní vyvádění peněz z českého národního hospodářství. Z dispozic Česka být nejbohatší a nejúspěšnější zemí Evropy tak těží hlavně jinde. Marnost, která tu vládne, utlumila řadu odvětví a oborů. Tisíce firem se daňově vystěhovalo. A chtít k financování státu a sociálních jistot obyvatel daleko víc využívat kupní sílu zvenku? Neblokovat toky peněz do Česka administrativními naschvály a poškozováním jména naší vlasti? Dostávat do ekonomiky další miliardy eur a dolarů taky prostřednictvím tržní platformy cestovního ruchu díky kupní síle turistů a návštěvníků? Tak k tomu se ti, kdo se zatím hrnuli přebírat odpovědnost za budoucnost našich národů, stavěli zas a zase stylem: „po nás potopa“, snad aby ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, s nimi spokojena byla.
Jaromír Kainc
*) viz www.e-vsudybyl.cz článek „Česká republika je perfektním místem pro investice“