Archeologické dny v Mikulčicích v Archeoparku Mikulčice – Kopčany

Jihomoravský kraj společně s Trnavským samosprávným krajem spolupracují od roku 2020 na projektu Společná propagace Archeoparku Mikulčice – Kopčany, který je spolufinancován z Fondu malých projektů v rámci programu Interreg V-A SK-CZ. Archeopark se rozkládá na území dvou národopisných oblastí – moravského Podluží a slovenského Záhoří, proslulých folklórem i gastronomií. Na své si tu přijdou i milovníci dobrého vína, neboť území kolem Archeoparku je vyhlášenou vinařskou oblastí. Otevřením lávky přes řeku Moravu (v roce 2019) byly propojeny památky Velkomoravské říše na obou stranách česko-slovenské hranice a obě národní sítě cyklostezek. Lávka Velké Moravy (jméno bylo vybráno ve veřejném hlasování) spojuje lokalitu Slovanského hradiště v Mikulčicích s místem nejstarší dochované velkomoravské stavby – kostelíku sv. Markéty Antiochijské z 9. století ve slovenských Kopčanech. V rámci projektu Společná propagace Archeopark Mikulčice – Kopčany byl tiskem vydán propagační materiál, který vyzývá nejen k návštěvě Archeoparku, ale i romantických lužních lesů a dalších turisticky atraktivních cílů v širším okolí, jako jsou Baťův kanál, hradiště Pohansko u Břeclavi, císařský a královský hřebčín Kopčany, Kačenáreň, Záhorské muzeum ve Skalici nebo barokní zámek v Holíči.

S vedoucím Odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje Mgr. Petrem Fedorem se potkáváme koncem září 2021 na Archeologických dnech v Mikulčicích.
Povídáme si v návštěvnickém centru, které vzniklo v roce 2015 díky jednomu z projektů Evropské unie. Archeologické dny v Mikulčicích jsou součástí dalšího projektu – Společné propagace Archeoparku Mikulčice – Kopčany. Archeopark vznikl proto, abychom propojili území původního velkého slovanského hradiska, které krom centrálního mikulčického hradu mělo několik okolních sídelních lokalit. Ty se rozkládají nejen v Česku na Moravě, ale i na Slovensku. Hlavní součástí tohoto projektu, který byl loni ukončen, bylo propojení přes hraniční řeku Moravu novou lávkou.

Projekt Společná propagace Archeoparku Mikulčice – Kopčany spolufinancovaný Evropskou unií z Fondu malých projektů v rámci programu Interreg V-A SK-CZ je určitě příjemným bonusem. Avšak i bez finanční podpory z Evropské unie na hradisku v Mikulčicích provozujeme další popularizační a kulturní akce. Vzdělávací programy pro děti nebo koncerty. Dnes tady jsou v rámci podpory doplňujících evropských programů Archeologické dny v Mikulčicích, na nichž návštěvníci mohou vidět, jak mohly vypadat běžné činnosti ve velké staroslovanské osadě. Jak vyhlíželi bojovníci (včetně „bitvy“ – střetnutí dvou skupin historického šermu velkomoravských tradic), co se odehrávalo v rámci domácích prací, jak pracovali tehdejší tesaři, kováři, hrnčíři apod.

Jihomoravský kraj je jistě hrdý na svoji nejrannější historii.
Samozřejmě, a velmi se těšíme na příští rok, kdy bychom tady chtěli otevřít další část expozice, neboť to bude 1200 let od vůbec první dochované písemné zmínky o Moravě a Moravanech, udávající, že na podzim roku 822 na říšský sněm do Frankfurtu přišli zástupci Marhanů, tedy Moravanů.


O pár slov jsem požádal i vedoucí pobočky Masarykova muzea v Hodoníně, Slovanského hradiště v Mikulčicích Mgr. Gabrielou Dreslerovou, Ph.D.
Jsem ráda, že se po dlouhé pauze způsobené kovidovou pandemií konečně daří realizovat akce pro návštěvníky. Archeologické dny v Mikulčicích jim umožnily podívat se do táborového ležení nebo vidět jak staří Slované bojovali. Máme tu ukázky řemesel, a především máme otevřené dveře. Takže návštěvníci se mohou podívat do pavilonu 2, kde je expozice, vystoupat na vyhlídkovou věž nebo shlédnout krátkodobou výstavu „Šrámy Podluží“, která mapuje osudy lidí z tornádem postižených míst.

Na co se potenciální návštěvníci mohou těšit, je, ve spolupráci s Výzkumnou základnou Mikulčice Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, Brno chystaná expozice věnovaná dvěma desetimetrovým dřevěným lodím, které byly objeveny před víc jak čtyřiceti lety. Ačkoliv tyto nálezy dosud nebyly běžným návštěvníkům přístupné, jsou vnímány jako výrazný symbol národní kulturní památky Slovanské hradiště Mikulčice. Výstava by měla umožnit nejen si prohlédnout tyto fenomenální nálezy z 9. století, ale díky projekci archivních snímků připomenout dobu jejich objevu, včetně propracovaného způsobu transportu a následné konzervace.

Mikulčice jako archeologická lokalita jsou naprosto jedinečné množstvím dochovaných dřevěných předmětů. Je to tím (nacházíme se na předhradí), že v minulosti kolem tekla řada přítoků Moravy, do nichž sem tam někomu něco upadlo. Sem tam v nich něco zmizelo. Ve třináctém století došlo k markantnímu zanášení těchto toků sedimenty, a tak ztracené předměty, díky vysoké hladině spodní vody, zůstaly ve vlhkém konzervujícím prostředí, a dochovaly se dodnes.

Hodně návštěvníků sem, krom památek, sem míří i kvůli tomu, že mikulčický areál je výjimečný tím, jak vypadá. Že je odlišný od svého okolí. Od podlužáckých vinohradů a polí. Tady jsou louky, lesy a upravovaná krajina. Lidé sem tak přijíždí i proto, že je tu krásně.
S Petrem Fedorem a Gabrielou Dreslerovou hovořil Jaromír Kainc.

www.jmk.cz
www.trnava-vuc.sk
www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice/
www.ccrjm.cz