Menu

Jižní Čechy jsou tradiční turistickou destinací. Po staletí místem, kde návštěvníci nacházejí pohodu, zachovalou přírodu a cenné kulturně historické bohatství. Podpora rozvoje cestovního ruchu je proto jednou z priorit Jihočeského kraje. Jižní Čechy jsou vyhledávaným místem harmonie: moderní infrastruktura citlivě doplňuje bohaté kulturní a historické dědictví, důraz na kvalitní služby je pak zárukou pohodové, aktivní, poznávací nebo relaxační dovolené. Přísná ochrana životního prostředí, citlivá obnova a udržování historických památek, uvážlivý rozvoj infrastruktury a zajištění bezpečnosti návštěvníků jižních Čech jsou základními předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj vyhledávaného turistického regionu. Navštivte jižní Čechy, místo pro harmonickou dovolenou.

Vždycky jsme byli krajem, kam lidé jezdí za odpočinkem

27. 04. 2010

S hejtmanem Mgr. Jiřím Zimolou se potkáváme v den 49. výročí letu prvního člověka, Jurije Alexejeviče Gagarina, do kosmu, 12. dubna 2010 v sídle Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. A protože mé rodné město Tábor, co se dopravy týče, proslavila první elektrifikovaná standardně rozchodná železnice ve střední Evropě, nezavedl jsem v souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání řeč na vesmírné lety, ale na Křižíkovu Bechyňku.
Jihočeský kraj příliš neoplývá památkami technického charakteru, ale ty, které má, jsou skutečnými unikáty. Ostatně i nejstarší železnice na českém území, byť koněspřežná, nebo vámi zmiňovaná Bechyňka, jsou na jeho území. Určitě je správné se zaměřit na jejich propagaci, lákat jimi turisty a seznamovat je v daleko větší šíři s atraktivitami naší vlasti. Je na nás, na krajích a na vytváření celkového obrazu České republiky v zahraničí, tedy na státu, coby zastřešujících gestorech rozvoje cestovního ruchu, abychom o nich svět informovali. Už proto, že přítomnost turistů a jejich útraty mají výrazně pozitivní hospodářský dopad na ekonomiku navštěvovaných míst a regionů včetně tvorby pracovních příležitostí a pozvednutí kulturního a společenského života.

Bechyňka je ale nejen turistickou atrakcí. V dobách, kdy jsem bydlel v Sezimově Ústí, pro mne byla především součástí dopravní obslužnosti táborského okresu.
Bezesporu, ale ono to není jen o Bechyňce. Pocházím z trochu jiné části Jihočeského kraje, z České Kanady, z oblasti, která je proslulá svojí víc než stoletou úzkokolejnou železnicí. Jsem velice rád, že se i na jejích tratích podařilo udržet provoz. Že po odmítnutí jejího provozování Českými drahami se jí v roce 1997 ujal soukromý investor. Nejenže zachoval tratě, ale vede je (a s nimi i regiony našeho a sousedního kraje, kterými prochází) k rozkvětu. Investuje do obnovy drážní infrastruktury, do rekonstrukcí budov a obdobně, jako např. v Anglii (pro jejich specifickou drážní malebnost) do adaptací některých z nich na penzionky. To je moc dobře, protože i díky těmto krokům zájem turistů z celé naší republiky i ze zahraničí o Jižní Čechy a Českou Kanadu, která přesahuje hranice Jihočeského kraje, každoročně roste.

Jak to v souvislosti s vaší úzkokolejkou vypadá s přeshraniční spoluprácí? Budeme se kdy po ní moci svézt až do vnitrozemí Rakous?
Je třeba říci, že se naše úzkokolejná dráha kousek za Jindřichovým Hradcem dělí na dvě větve. Obrataňskou, vedoucí přes Novou Včelnici do Kamenice nad Lipou, která dneska výrazně přispívá k základní dopravní obslužnosti regionu a novobystřickou, hojně využívanou turisty, která prochází atraktivní zachovalou přírodou a končí v Nové Bystřici. Ještě za dob mého působení na novobystřické radnici jsme vyvíjeli snahy propojit naši trať s rakouskou úzkokolejkou, která přibližně po 10 km začíná v Litschau a po 25 km končí v Gmündu NÖ, přeshraničním sousedovi Českých Velenic, tedy opět těsně u hranic Jihočeského kraje. Od začátku jsem ale věděl, že propojení těchto tratí by bylo nesmírně nákladné a že by to byla nevratná investice. Uvažovali jsme proto o autobusovém přemostění, a už jsme ho i vyzkoušeli, kdy autobusy jezdily v taktu mezi českou a rakouskou úzkokolejkou. Už tehdy se na rakouské straně projevovaly problémy vyplývající z nevyjasněných vlastnických poměrů, které tam patrně přetrvávají do dneška. Takže zaplať Příroda za našeho provozovatele Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. Kéž bychom i na rakouské straně našli tak zodpovědného a vstřícného železničního provozovatele.

Jak vnímáte cestovní ruch?
Jsem přesvědčen, že u nás, v Jihočeském kraji, bude sehrávat stále výraznější hospodářskou rozvojovou roli významného zaměstnavatele. Lidé totiž mají čím dál víc času, a v souvislosti s růstem životní úrovně i peněz, jež jsou ochotni investovat do trávení svého volného času včetně relaxace a turismu. Orientace na hospodářský profit z cestovního ruchu je proto správná. Jihočeský kraj si nechal zpracovat Strategii rozvoje cestovního ruchu, abychom vydefinovali naši pozici. Nyní víme, jakou iniciační roli bychom měli v oblasti cestovního ruchu sehrávat. Historicky jsme krajem zemědělským. S ohledem na změny v zemědělství, a hospodářské struktury regionu vůbec, jsme samosprávným územím s dominujícím potenciálem cestovního ruchu. Koneckonců, vždycky jsme byli krajem, kam lidé jezdili za odpočinkem, do přírody, do hor, za památkami, splouvat řeky, na chaty a chalupy atd. Jde o to tento trend podpořit a propagovat jižní Čechy tak, aby k nám lidé opakovaně rádi jezdili nejen z Česka, ale čím dál intenzivněji i ze zahraničí. Velmi příznivě se v tomto odráží skutečnost, že současný ministr pro místní rozvoj pan Vondruška z praxe v CzechTourismu ví, jakým způsobem propagovat Českou republiku jako turistickou destinaci. Jsem rád, že díky jeho přístupu bylo skoncováno s roztříštěným financováním cestovního ruchu. Pan ministr se vyjádřil, že chce investovat do společných kampaní s regiony, resp. s kraji. Naše samosprávná území bychom měli propagovat zejména u zahraniční klientely. Nepochybuji totiž o tom, že Jihočeský kraj má v rámci Česka vysoké dovolenkové renomé. Tak, jako je tomu leckde v zahraničí, investice do propagace regionů by měly být kumulované. Od regionální politické správy přes hospodářské komory až po podnikatele, kdy se všichni snaží k danému regionu přitáhnout pozornost potenciálních návštěvníků – spotřebitelů, kteří svými útratami vylepšují, a někdy dokonce i drží ekonomickou bilanci navštěvovaných míst. Není to ale o tom, že se propagují jednotlivá města nebo svazky obcí v tom kterém regionu. Jde o to dostat návštěvníky do regionu a poskytnout jim snadný přístup k aktuálním informacím, protože stane-li se tak, cíle už si, dle svých zájmů a priorit, vyberou.


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001