I dí mi tlumočník můj, Mámil: „Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět, jak všecko v něm ušlechtilé? A to zdaleka jen na něj hledě: co pak díš, potom jej po částkách s rozkošemi jeho prohlédaje? I komuž by na něm býti milo nebylo?“ Já řekl: „Zdalekať mi se líbí, nevím jak potom bude.“ „Všelijak dobře,“ dí, „jen věř, a již poďme.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět, jak všecko v něm ušlechtilé?

Cestovní ruch nastartoval zvyk z 18. století navštěvovat lázně. Už tenkrát bylo skoro všem jasné, že nemocem je lepší předcházet. Jenže někteří z těch, pro něž víc nemocných znamená víc zisku, to tak vidět nemusejí. A protože historii píší vítězové, právě takovým před čtvrtstoletím zdravotní prevence vyklidila v Česku prostor navzdory tomu, že v hospodářsky úspěšných státech posiluje trend upevňovat konkurenceschopnost země, a tedy i snižovat nemocnost. Přes toto „vítězství“, provázené strmě rostoucími veřejnými výdaji na řešení důsledků absence zdravotněpreven­tivních programů a chybějícími penězi na nemocniční léčbu fatálně nemocných, už i v České republice řada firem vysílá své zaměstnance na léčebněpreventivní pobyty a čím dál víc jedinců investuje do udržení si co nejlepší zdravotní kondice a výkonnosti. S tím, jak stárne obyvatelstvo západní Evropy, jak je oddalován odchod do starobního důchodu a prodlužuje se život, se do popředí dostává péče o jeho kvalitu, což rovněž zvyšuje motivaci cestovat za zdravím či pro zdraví a výdaje s tím spojené. To českému národnímu hospodářství, které se může opírat o fakt, že Česko je dík tradici a medicínské vyspělosti svého léčebného lázeňství a léčebné rehabilitace, léčivým přírodním a lidským zdrojům lázeňskou velmocí, dává velkou perspektivu. Jde jen o to, zájmy kterého byznysu budou čeští politici dostatečně motivováni prosazovat. Zda toho, jemuž by zdravotní prevence a uzdravující síly přírody začaly daleko víc brát vítr z plachet, nebo toho, který k dosahování zisku potřebuje zdatné pracovníky a na rozdíl od prvně uvedeného byznysu zdravé spotřebitele.
Jaromír Kainc