Menu

Lašská brána Beskyd – Štramberk

23. 03. 2011

Ing. Jan Socha

Horské město Štramberk v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd, pro svou malebnost zvané Moravský Betlém, 4. prosince 1359 na město povýšil syn českého krále Jana Lucemburského a mladší bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Štramberk je proslulý Štramberskýma ušima, které se pečou v upomínku legendárního vítězství Štramberských nad mongolským vojskem 8. května 1241. Městu a širému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s věží zvanou Trúba. Urbanistickým unikátem je soubor valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci.

Se starostou města Štramberka Ing. Janem Sochou jsem své první interview dělal v roce 1997, záhy poté, co vzniklo sdružení Lašská brána Beskyd. Nyní se v malebném městě, kterému starostuje, potkáváme 24. února 2011.
Pane starosto, Štramberk je pravděpodobně jedním z nejdéle trvale obydlených sídel na území České republiky.
Minimálně čtyřicet tisíc let. Už tehdy v katastru Štramberku žili neandertálci, což dokazují archeologické nálezy z jeskyně Šipka. Občas se jeví, že tu zanechali své geny, takže někdy je to tu opravdu veselé.

Štramberk je úžasný nejen díky své prehistorii, ale i historii lázeňského sídla.
Historie i prehistorie Štramberkem kráčela napříč. Svědčí o tom dominanta města, věž Trúba a zbytky hradu obehnané dochovanými hradbami. Přede dvěma roky Štramberk na svoji tradici lázeňství navázal. Už to sice nejsou klimatické lázně s léčivou vodou, ale pivní. Klasické lázeňství ve Štramberku úspěšně navracelo zdraví ještě před méně než sto lety. Máme tu torzo někdejší dětské oční léčebny, kde původní lázně v roce 1867 vznikly. Léčilo se zdejší radonovou vodou, klimatem, rostlinkami, které tu rostou na vápencových skalách, a bahnem dováženým z Piešťan. Škarohlídi štramberským lázním vyčítají, že se v nich za první světové války léčili němečtí vojáci a mezi nimi bojovým plynem osleplý svobodník a kreslíř Adolf Hitler, jehož malůvka Štramberku se prý údajně někde našla. Dodnes nevíme, je-li to fáma nebo fakt.

Jeskyně Šipka inspirovala jednoho z našich největších ilustrátorů a kreslířů – Zdeňka Buriana.
Ano, stala se jeho trvalou inspirací. Zdeněk Burian se narodil v nedaleké Kopřivnici a nějaký čas s rodiči pobýval ve Štramberku. Jako dítě utíkával na posvátnou a bájeplnou horu Kotouč do jeskyně Šipka, kde namaloval několik obrazů. Zřejmě i díky tomu pak měl ve své tvorbě tak blízko k námětům z pravěku. Zdeněk Burian má muzeum nejen ve své rodné Kopřivnici, ale od r. 1991, a to první v republice, i u nás ve Štramberku. V letošním roce jej přemísťujeme do důstojnějších prostor do barokního domu na náměstí.
Kromě štramberského patriota Zdeňka Buriana tu máme i významného rodáka, cestovatele Jiřího Hanzelku, který zase naopak proslavil Kopřivnici, a také obrazy ceněného malíře Bohumíra Jaroňka. Jejich velkým sběratelem je pan Ing. Pavel Šmíra, který tu ve Štramberku za šest let svého působení skoupil a do původního stavu uvedl třiadvacet nemovitostí. V oblasti cestovního ruchu se mu úspěšně daří nabízet ubytování v rustikálních stylových dřevěnicích. Spravil i některé domy na náměstí. V jednom z nich je po sto padesáti letech opět pivovar. Vaří pivo pražského typu jednou z nejmodernějších technologií malých pivovarů. V sousedním domě vybudoval dvoupatrovou podzemní solnou jeskyni. Jeho zatím posledním počinem jsou pivní lázně v jedno- a dvouvanách, které v relaxační části navazují úžasným výhledem na dominanty Štramberku.

Štramberk je městem s původními, atraktivně dochovanými, zhusta roubenými stavbami.
Ano, ve Štramberku je v rámci Moravskoslezského kraje nejvíc státem chráněných památek. Evidujeme jich na sto čtyřicet. Většinou to jsou obytné roubené domy valašského typu. Nedávno u nás byla delegace starostů z Rumunska, a já s nadsázkou konstatoval, že nás spojuje i tato architektura. Udělal jsem jim tím velkou radost a dostal pozvání navštívit místa, odkud na Valašsko přišli Valaši. Štramberk, Nový Jičín a Příbor jsou významnými městskými památkovými rezervacemi, blízké Odry, Bilovec a Fulnek městskými památkovými zónami. Díky tomu na tak malém území, v rámci jednoho (Novojičínského) okresu, tvoříme zřejmě největší kumulaci chráněných měst a zón v České republice. Z nich nejvíce památek máme tady ve Štramberku. Zejména lidové architektury. Kromě již zmiňovaných turistických atraktivit tu jsou ještě další dvě muzea, dvě galerie a rozhledna.

Ve dnech 16. až 19. května 2011 bude ve Štramberku Leaderfest – Pouť venkova.
Ano, setkají se tu místní akční skupiny z území České republiky a osmi spřátelených zemí. Centrum Štramberka ožije lidovým jarmarkem, kde budou představována lidová řemesla našich předků i současníků. Pro odborné účastníky, kterým Štramberk poskytne tři sta ubytovacích míst, tu budou uspořádány workshopy a doprovodné programy. Štramberk je inspirativní pro spoustu lidí. V tomto roce si nás vyhlédl také Klub českých turistů, který tu bude mít velkou akci, a v dubnu tu bude setkání arcidiecézní mládeže ze Slezska a Moravy.

Štramberské uši, váš tradiční cukrářský výrobek, se jako první český potravinářský produkt staly v r. 2007 chráněné Evropskou unií.
Tradice pečení Štramberských uší je založena na legendě z r. 1241, kdy mongolské hordy pronikly přes Polsko na Moravu a jako průkazný materiál o svých vítězstvích chánovi odesílali odřezané ušní boltce pobitých. Na Štramberáky si ale nepřišli. Ti se před nimi ukryli na posvátnou horu Kotouč. Ta byla v té době obklopena rybníky, pod nimiž si útočníci rozbili ležení. Štramberáci počkali na velkou vodu. V noci sestoupili k hrázím a prokopali je. Ty z Tatarů, kteří neutonuli, pobili. Na počest tohoto slavného vítězství se již téměř osm set let téměř v každé štramberské domácnosti pečou pověstné Štramberské uši.

Počátkem devadesátých let minulého století čtyři osvícení starostové, Příboru pan Milan Strakoš, Hukvald pan Petr Sobotík, Kopřivnice pan Josef Jalůvka a Štramberka pan Jan Socha, založili sdružení Lašská brána Beskyd.
Zjistili jsme totiž, že turisté, kteří navštěvují tatrovácké muzeum v Kopřivnici, nenavštěvují o pár kilometrů dál rodný dům zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda v Příboru. Ti, kteří tam byli, že zase Štramberk či Janáčkovy Hukvaldy. Zrovna tak že turisté, kteří vystoupali na Štramberskou trúbu, nemají pojem, v jak malé vzdálenosti od nás jsou tyto další význačné turistické cíle. Proto jsme zahájili společnou osvětu, nechali vyrábět a distribuovat bilboardy, informační materiály, společně se prezentovali na veletrzích. V posledních letech tato spontánní spolupráce získala jakýsi oficiální rámec, kdy jsme zřídili vlastní destinační management se sídlem v Kopřivnici, který tato tři města a jednu obec propaguje.

Městské informační centrum Štramberk
Zauličí 456, 742 66 Štramberk, Česká republika (CZ)
tel.: 558 840 617, fax: 558 849 040, e-mail: mic@stramberk.cz


Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001