I příjdeme k bráně, kterouž mi Disciplinam1 jmenovali: a ta byla dlouhá, uzká a tmavá, plná zbrojných strážných, kterýmž se každý, kdo do ulice Učených chtěl, opovědíti2 a průvodu žádati musel. I viděl sem, že houfové lidu, zvláště mladého, přicházeli a byli hned na rozličné trpké exámeny bráni.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

1 učení (ale také kázeň) 2 ohlásit

Houfové lidu, zvláště mladého, přicházeli a byli hned na rozličné trpké exámeny bráni

K moudrosti lze podle Konfucia dojít třemi cestami. Nejlehčí prý je cesta napodobení, nejtěžší cesta zkušenosti a nejušlechtilejší cesta přemýšlení. Pochopitelně, různí lidé k tomu mají různé dispozice. To se týká nejen žáků, jejich vzorů, ale i učitelů. Méně disponovaní kantoři vyučování – předávání informací – nezřídka nahrazují zkoušením (trpkými exámeny) a svou indispozici, to, že nedokážou naučit, kompenzují zastrašováním a zdůrazňováním, že vzdělávání je důležité. Bezesporu je. Úspěšně ho prodat, tedy zhodnotit, ještě důležitější. Tím ale nemám na mysli nábory na školy financované z veřejných rozpočtů podle toho, kolik se jim v tom kterém školním roce podaří zverbovat žáků či studentů, natož na soukromé, jejichž frekventanti investují do svého vzdělávání. Úspěšným zhodnocováním vzdělávání míním uplatnění vzdělání, tedy i profesní způsobilost pedagogů probudit v žácích a studentech zájem o vyučovaný předmět či odbornost. Schopnost inspirovat je k přemýšlení, k čemu je to, co učí, dobré pro život, pro uplatnění se na trhu práce, pro podnikání nebo dokonce pro jejich seberealizaci.
Jaromír Kainc