Cestovní ruch největším zaměstnavatelem Evropské unie

Rozvoj lidských zdrojů je jednou z priorit Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. To v roce 2008 iniciovalo projekt „Zkvalitnění profesní přípravy a vzdělávání v cestovním ruchu“. S poslancem Evropského parlamentu Ing. Jaromírem Kohlíčkem, CSc. se potkáváme 9. prosince 2008 v Praze na konferenci právě k tomuto k projektu.
Pane europoslanče, úvodník předchozího prvního vydání Všudybylu 2009 jsem (kromě citace J. A. Komenského) zahájil pro mnohé osvětovou tezí: „Cestovní ruch je o cestování a poznávání asi tak, jako automobilový průmysl o výdajích za ježdění,“ protože drtivá většina populace v Česku jej vnímá pouze jako oblast osobní spotřeby a trávení volného času, a ne jako sféru domácího a hlavně zahraničního obchodu a zdroj svého možného blahobytu, jehož komodity jdou na odbyt tak skvěle, jak skvělou pověst má země jejich původu.
V rámci Evropské unie je cestovní ruch považován za největšího zaměstnavatele a za největší hospodářské odvětví. Nikdo neuvažuje, že by ho jakékoliv jiné dokázalo předčít. Zahrnuje více než čtyři miliony malých a středních podnikatelských subjektů. Je natolik ceněn, že jsou zpracovány zvláštní programy pro jeho rozvoj v jednotlivých částech Evropské unie. Teď jde o to, aby země, které jsou pozadu za průměrem, a mezi něž patří i Česká republika, se z nich snažily víc čerpat. Na druhou stranu na tom nejsme tak špatně jenom sami. V řadě jiných evropských zemí je cestovní ruch podceňován obdobně jako u nás. Z toho plyne, že máme rezervy, jejichž využití by podstatně vylepšilo náš státní rozpočet a zvýšilo zaměstnanost. A navíc by pomohlo rozvinout tak jako tak potřebnou infrastrukturu řady oblastí.

V Evropském parlamentu byl přijat „Sedmý rámcový program rozvoje výzkumu“, jehož jste byl zpravodajem. Cestovní ruch spadá do kapitoly „Věda a výzkum v oblasti dopravy“.
Ano, byl jsem jedním ze zpravodajů, a to právě pro oblast dopravy a cestovního ruchu. V rámci finančních prostředků, které jsou zde vyčleněny, se nabízí možnost rozvinout programy, které s cestovním ruchem souvisí. Programy, které mají zkvalitnit rezervační systémy, návaznosti dopravy a které by v rámci elektronizace agend měly chránit zákazníka. Jedná se o železniční a silniční dopravu, a v Česku by se mohlo jednat i o dopravu lodní. Nejen na Baťově kanále, ale i na Labi a dalších vodních cestách. Tady se pro české subjekty nabízí velká perspektiva, protože program je cílen do roku 2013 a my máme ve využití tradiční rezervy.

Nemalé prostředky Evropská unie vyčlenila na přeshraniční spolupráci.
Týká se to mj. i území kolem česko-polské, česko-rakouské, česko německé a česko- slovenské hranice. Je možné se inspirovat. Podíváme-li se za naši hranici do Rakouska, byly tam vybudovány nové lázně, komunikace a programy, které by se mohly symetricky uplatnit i na naší straně hranice. Agroturistika je typickým odvětvím, které se poslední dobou rychle rozvíjí. Např. ve Šluknovském výběžku Němci studují možnosti hipotras pro svoje koňáky. Proč bychom u nás nemohli mít jejich koně, tak jako je mají v jižním Polsku? A takovýchto příležitostí tady máme obrovské množství. A mám radost ze zpráv o podobných trasách v okolí Slaného.

V rámci Evropské unie v cestovním ruchu pracují zhruba 4 % všech zaměstnanců. Nepřímo jich pak zaměstnává dvanáct procent.
Více než 24 milionů lidí v produktivním věku se přímo či nepřímo v Evropské unii živí cestovním ruchem. A to je obrovská síla. V TOP 10 zemích s nejvyššími příjmy z cestovního ruchu je šest členských států Evropské unie. Máme tedy příklady a možnost se jimi inspirovat. Máme i určité unijní finanční prostředky a jde o to, abychom toho využili. My Češi jsme známí tím, že jsme velice šikovní. Schopni rozvést to, co vidíme u sousedů. Zkusme to tedy. Takovéto konference, jako ta dnešní, sice mají svůj dosah, ale je omezen tím, že se týkají pouze odborné veřejnosti. My se ale s těmito myšlenkami potřebujeme dostat mezi veřejnost. Trošičku v tom brání určitá nevyjasněnost, kdy si ta která ministerstva osobují, že ona jsou ta hlavní. Pokud se na cestovní ruch podíváte nezávislýma očima, vidíte, že je to průřez kompetencemi minimálně pěti šesti českých ministerstev. Začíná to domácí a zejména zahraniční obchodní politikou a mantinely, které realizaci, resp. prodej komodit cestovního ruchu vytváří. Dále dopravou, protože bez dopravní infrastruktury cestovní ruch nemůže fungovat. Za mnohé další je to např. krajina. Ta musí nějak slušně vypadat. Tím se odkazuji na Ministerstvo zemědělství ČR, nikoliv na Ministerstvo životního prostředí ČR. Koneckonců, velké fondy se přesouvají z dotací na zemědělskou výrobu na tvorbu a údržbu venkovské krajiny. Tam je obrovská příležitost uzpůsobit ji nejen pro to, aby místní lidé mohli žít v krásném prostředí, ale aby byla lákavější z hlediska cestovního ruchu a oni v ní díky pracovním příležitostem a příjmům generovaným ces­tovním ruchem měli za co žít a z čeho ji spravovat.
Vidím zde také obrovskou příležitost pro regiony. Právě v nich by akce podobné té dnešní měly mít své pokračování, včetně konkrétních výstupů ve vztahu k čerpání financí z Regionálních operačních programů, a tím pomoci místním akčním skupinám v mikroregionech.

• www.europarl.europa.eu