Vzdělávání a příprava odborníků v oblasti železničního inženýrství

Vysokorychlostní tratě a potřeby vzdělávání odborníků
Projekt výstavby vysokorychlostních tratí jako součásti systému Rychlých spojení nabývá v současné době v Česku na aktuálnosti. Tento projekt bude v budoucnu ve všech svých fázích, tj. v projektové přípravě a projednání všech stupňů projektové dokumentace, ve výstavbě, při provozování a údržbě, vyžadovat mimo jiné množství vzdělaných odborníků a specialistů. Systém vysokorychlostních tratí lze bez pochyby považovat za systém „high-tech“ a zcela jistě bude od zapojených pracovníků vyžadovat množství znalostí a zkušeností. Vzdělávání a výchova odborníků v oblasti železničního inženýrství bude nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí výzev, které s sebou projekt výstavby vysokorychlostních tratí v Česku přinese. S ohledem na časový postup přípravy projektu, kdy lze předpokládat uvedení prvního úseku vysokorychlostní trati do provozu v horizontu dvaceti let (což představuje přibližně polovinu délky profesní kariéry pracovníka), je zřejmé, že bude nezbytné připravovat stále nové generace odborníků.

Studenti při praktické výuce v terénu  

Vzdělávání v oblasti železničního inženýrství
Příprava a vzdělávání je jedním z prioritních programů národní technologické platformy „Interoperabilita železniční infrastruktury“, která má s ohledem na své členy možnost koordinovat aktivity středních a vysokých škol s přihlédnutím na požadavky projektových společností, dále společností železničního průmyslu, zhotovitelských a správcovských společností a také ústavů zabývajících se výzkumem a inovacemi.
Železničním inženýrstvím zpravidla rozumíme působení odborníků zaměřené na železniční dopravu, a to jak na technické prostředky tohoto druhu dopravy, tak na dopravní proces jako takový. Železniční doprava je v současné době – s ohledem na požadavky na ni kladené, tj. na vysoké provozní rychlosti, značné objemy přepravy, velké provozní zatížení tratí, bezpečnost, spolehlivost, pohodlí, zvýšení energetické efektivity, snížení negativních vlivů na životní prostřední apod. – mód dopravy vyžadující značně pokročilé technologie ve všech svých odvětvích. Železniční doprava představuje provázaný mezinárodní interoperabilní systém, který požadavek na vysokou odbornost a potřebné počty expertů ještě dále navyšuje a současně vyžaduje schopné odborníky v mezinárodních organizacích a institucích. Železniční doprava jako systém, pokud má splňovat výše uvedené požadavky, vyžaduje použití „up to date“ technologií, jejichž vývoj podporuje aplikování aktuálně získaných poznatků vědy a výzkumu.
Vzdělávání odborníků v oblasti železničního inženýrství tedy vyžaduje jednak předávání znalostí v oblasti technologií (tzv. tvrdé znalosti), jednak získávání tzv. měkkých dovedností, které odborníkům umožňují uplatnění technologických znalostí v prostředí prudce se rozvíjejících informačních a komunikačních technologií.

 

      
   Železniční systém jako high-tech systém        Požadavky na budoucí odborníky v oblasti soft skills

Vzdělávání obecně je možné rozdělit do počátečního vzdělávání, realizovaného prostřednictvím středních a vysokých škol, a do vzdělávání celoživotního, zaměřeného jednak na zdokonalování a prohlubování dříve získaných znalostí, jednak na seznamování se s novými poznatky. V Česku lze nalézt studijní programy, studijní obory nebo zaměření směřující ke vzdělávání odborníků železničního inženýrství na sedmi středních odborných školách a na šesti technických univerzitách. Střední i vysoké školy jsou dislokovány po celé České republice a jsou dostupné studentům ze všech regionů.


Seminář u správce infrastruktury 

Přes množství škol, jejich studijních programů, zaměření nebo specializací je počet absolventů specializovaných na železniční inženýrství v jednom školním roce velmi malý. Na technických univerzitách na každé jednotlivé fakultě s touto specializací úspěšně dokončí studium jen několik studentů a jen výjimečně přesahuje jejich počet deset absolventů. S ohledem na demografické složení populace je nutné v příštích pěti letech očekávat dokonce pokles počtu studentů, obecně i s ohledem na specializace a zaměření.


Praktická výuka na dispečerském pracovišti

Obsazování pracovních pozic pracovníky, kteří nemají vzdělání zaměřené na železniční inženýrství nebo nemají zkušenosti v tomto oboru, vede k potřebě doplňování znalostí a zkušeností v průběhu kariéry těchto pracovníků. To probíhá buď spontánně v rámci vykonávání pracovní činnosti, nebo řízeně formou celoživotního vzdělávání. Kurzy celoživotního vzdělávání jsou zpravidla organizovány vzdělávacími institucemi, tj. vysokými školami, vyššími odbornými a středními průmyslovými školami výše uvedenými.

Rozvoj výchovy a vzdělávání
musí být založen na vytvoření systému spolupráce v oblasti sekundárního, terciárního a celoživotního vzdělávání železničního inženýrství a souvisejících dovedností tak, aby byly posíleny počet a kvalita absolventů studia. Prostředkem k tomu je:

• prohlubování spolupráce mezi jednotlivými školami na různých úrovních;
• vytváření podmínek pro spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a průmyslovými společnostmi nebo správci, aktivní podíl na vzdělávacím procesu (formou přednášek, zadání a vedení projektů, závěrečných prací, nabídek stáží apod.);
• rozšiřování evropské spolupráce, navazování kontaktů s evropskými partnery – vysokými školami (např. formou bilaterální spolupráce v rámci programu ERASMUS+), výzkumnými institucemi apod.;
• aktivní zapojení mladých pracovníků, případně studentů doktorských studijních programů do projektů a činností pracovních skupin, organizací apod.

Odborná exkurze společně s rakouskou univerzitou

Za zásadní je nutné považovat nastavení koncepce studijních programů a studijních oborů (dle nového vysokoškolského zákona budou podle nových akreditací nahrazeny novými studijními programy nebo specializacemi v rámci studijních programů) takovým způsobem, aby pokrývaly nově vznikající požadavky na vzdělání absolventů středních a vysokých škol. Plánování a budování vysokorychlostních tratí jako součásti systému Rychlých spojení, představujících železniční síť evropské úrovně, si vyžádá aktivní plánování výchovy a vzdělávání odborníků. Aktivní spolupráce zejména průmyslových podniků nebo zástupců stavebních a projektových společností pak umožní rychlejší přizpůsobení studijních programů a zapracování požadavků praxe v porovnání s běžnými mechanismy nabídky a poptávky na pracovním trhu.
doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav železničních konstrukcí a staveb

www.fce.vutbr.cz