Počasí si s námi v posledních dnech zahrává. Sníh střídá déšť a plánovat tak výlety je poněkud složitější. Pokud se ale nepřízní počasí nenecháte odradit, Středočeská centrála cestovního ruchu má pro vás má tip na výlet, který skrývá i jedno malé překvapení pro děti.
Máminka je unikátní rozhledna, ze které si můžete užít úchvatný výhled na celé Berounsko, rozsáhlé křivoklátské lesy a hrad Točník. Leží na vrcholu Krušné hory u Hudlic. Zaparkovat můžete přímo na návsi a alejí Tátovka se vydat po modré. Z hřebenu hory si užijete skvělý výhled na Hudlice, Beroun a z druhé strany rozlehlé křivoklátské lesy a vesničky. Ráz této krajiny je opravdu malebný. Po cestě vám k odpočinku poslouží několik laviček. Navíc k rozhledně je cesta pozvolná do kopce, takže i malý chodci to mohou dát po svých nebo sem můžete vyjet s kočárem.
Po cestě na rozhlednu je odbočka po kamenech do Myšlenkové zahrádky – pěšina s citáty napsanými na dřevěných destičkách. Tady se můžete zastavit a nechat odpočinout nohám. Další případná zastávka potěší právě vaše děti. Na dřevěné cedulce se dozvíte, že se tu ukrývají Hudlinoš a Hudlinoška. Kdo to je a kde je najdete? Mějte oči na stopkách a určitě je objevíte.
Zajímavosti o rozhledně Na místě dnešní rozhledny Máminka stála v minulosti dřevěná věž, která sloužila k tehdejšímu způsobu zaměřování pozemků zeměměřičských úřadů. Právě tato věž sloužila pro místní jako vyhlídka do kraje. V roce 2006 se v hlavě místních zrodil nápad vytvořit rozhlednu s odkazem právě na tuto původní věž a propojit alej Tátovku s rozhlednou Máminka. Ta má nosnou konstrukci komponovanou do tvaru trojbokého jehlanu. Dřevěný design rozhledny byl navržen architektonickou skupinou Martina Rajniše. Pro turistickou veřejnost byla otevřena poprvé v červnu roce 2015. Rozhledna je vysoká 33m a stojí v nadmořské výšce 609 m n. m.
Na informační tabuli na vrcholu Krušné hory pod rozhlednou stoji: „Na Krušné hoře stála již v minulosti dřevěná věž. Byla součástí velké trigonometrické sítě, budované hlavně v devatenáctém a v první polovině dvacátého století i na území dnešní České republiky. Smyslem budování této soustavy bylo zpřesnění zaměření území pro potřeby armády a státu (dříve tedy monarchie). Geodeti při své práci používali stolky s dalekohledy, navzájem museli na sebe vidět, aby mohli na základě měření následnými výpočty, založenými na vztazích úhlů a stran trojúhelníka (odtud trigonomická síť), „spočítat“ plochy lesů, luk a pastvin, ale i měst a obcí. Památkami na toto měření jsou trigonomické body, rozseté po celé krajině.“ Připravila Linda Dlouhá.
Cílem nebylo představit Spojené arabské emiráty jenom turistům, ale také hlavně obyvatelům Karlových Varů, říká primátorka primátorka Karlových Varů Andrea...