Voda, slad a chmel...

Ano, řeč je o pivu, které jako mohutná řeka protéká dějinami lidstva už nějakých pět šest tisíc let. O pivu, v jehož přípravě zanechali čeští pivovarníci velevýznamnou stopu.

Nebudeme se zabývat všem známou historií piva na území dnešního Česka, vynecháme šlechtu, klér i řadu majitelů právovárečných domů z řad měšťanstva. Nahlédneme do situace našeho pivovarnictví v současnosti.

Nejprve chmel, ty malé ultrahořké šištičky, které se nás tolik natrápily při plnění věrtelů na již zmíněných brigádách. Ten český patří k nejlepším. Jakkoliv se svět změnil a chmel má daleko více jakostních reprezentantů, Poloraný červeňák ze Žatecka, Úštěcka a Tršicka patří stále k nejvyhledávanějším. Ovšem rozloha chmelnic klesá. Jejich dnešní výměra činí 5 020 hektarů. Přesto je Česko řazené mezi nejvýznamnější pěstitele. V roce 2018 se díky suchu a vedru snížila produkce na 5 126,42 tun. Přesto jsme po Německu (41 797 t), USA (48 727 t) a Číně (5 580 t) obsadili čtvrtou příčku ve světovém pořadí. Jsme i agilním exportérem. Chmel vyvážíme do šestnácti zemí světa, nejvíce do Japonska a Německa. Zajímavou skutečností je i to, že v roce 2017 byly zaregistrovány první české odrůdy chmele pro nízké konstrukce chmelnic, Country a Jazz.

Potom je tu slad. Ječmen z oblasti Hané je dalším z pokladů klenotnice národa.

Voda - ta pochází z různých zdrojů a každý pivovar si ji upravuje k obrazu svému, samozřejmě také svým dílem formuje konečnou kvalitu piva.

V neposlední řadě jsou to pivovarské kvasnice, nebo kvasinky, chcete-li. Tyto organizmy, které – jednoduše řečeno - mění cukry na alkohol a kysličník uhličitý, spoluformují chuťové vlastnosti a sílu piv a jsou další kamejí v klenotnici každého pivovaru.

Pivo, coby náš národní nápoj, navždy ovlivnilo svět v roce 1842. Tehdy bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku spodně kvašeného, krystalicky čistého zlatavého ležáku omamující chuti. Dodnes se tohoto druhu vaří něco okolo 90 procent veškerého světového výstavu.

Jaký tedy je dnešní pivní svět pijáků piva v Česku? Rozmanitý, svým způsobem složitější než před pár lety. Do hájemství průmyslových pivovarů vtrhly na přelomu milénia mini- a mikropivovary. To jest s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Číslo se různí, ale vedle 6 velkých pivovarských společností a 29 samostatných pivovarů je jich něco okolo čtyř stovek. Některé zaniknou, jejich místo zaujmou nové. Celkově ale platí, že jich zatím více vzniká, než mizí. Počet ale není tak důležitý jako vliv, který mají na pivamilce, ať už kované, nebo začínající. Sumou výstavu i šíří nabídky vlastně donutily své i stokrát výkonnější bratrance, aby procitli ze své bohorovnosti. Ti rozšířili sortiment od piv výčepních, přes ležáky a nefiltry až po vícestupňové speciály. Vývoj však jde ještě dále. Některé velké dokonce navázali s malými pivovary pevnou spolupráci.

Spotřeba piva na hlavu a rok u nás sice klesá – lehce přesahuje 140 litrů. Co se však týká pestrosti sortimentu, především však jakosti a lahodnosti pěnivého moku, drží si produkce českých pivovarů stále mimořádně vysoký kredit.
Připravil Milan Ballík.

www.czechspecials.cz