Veřejná sbírka na mariánský sloup pro Mariánské Lázně

Zájmové sdružení občanů a přátel Mariánských Lázní Spolek Mariánský, z. s. je již několik let iniciátorem vytvoření sloupu Panny Marie k připomenutí patronky města a poděkování za pomoc a uzdravení desetitisíců lázeňských hostů. Se třemi z jeho členů, Vladimírem Kajlikem, Václavem Šimsou a Radkem Míkou, se potkávám na půdě jedné z nejprestižnějších středních škol a nejstarší hotelové v Česku na svatomartinském setkání Lions CLUBu Mariánské Lázně – Marienbad.

Pane Míko, před deseti lety jste na tomto místě při obdobné příležitosti přišli s myšlenkou vrátit vašemu městu jeho patronku. Zdá se, že se zadařilo, a že poté, co byly Mariánské Lázně zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se do nich Panna Marie vrací.
Já bych řekl, že nevrací, je s námi pořád. Jen máme potřebu ji víc ukázat, aby o ní všichni věděli. Aby nezapomínali, že když přijedou do Mariánských Lázní, že je městem pojmenovaném po Panně Marii. 

Pane Šimso, vaše sdružení tu představilo model děkovného sloupu. Kde by měl ten skutečný stát? 
Na Goethově náměstí mezi kolonádou a Mariiným pramenem. 

Pane profesore Kajliku, říká se, že doma nikdo není prorokem. Mládí jste sice prožil v Mariánských Lázní, avšak řadu let pobýval v USA, kde jste přednášel na Princeton University a na dalších prestižních školách. Bylo u tady doma těžké myšlenku mariánského sloupu prosadit? 
Dostat ji od povědomí vedení města, a nejen jeho, bylo velkou výzvou už v tom smyslu, že jsme museli připravit podání myšlenky děkovného sloupu takovým způsobem, aby byla pro všechny uchopitelná i kulturně. Nemusíme si zastírat, že rody většiny nynějších obyvatel nemají v Mariánských Lázních kořeny. Po nesčíslně generací totiž zde a po příhraničních koutech Zemí Koruny české žily německé komunity, kterým se až ve 20. století dostalo přívlastku „sudetské“. Dalším faktem je i to, že naše dnešní společnost je v podstatě ateistická. Řada lidí si tak nedokáže domyslet kontexty historické kontinuity tzv. Egerlandu od 12. století do současnosti. Nedostatek kulturní akumulace po vymazání osmisetleté kultury v prostoru současného karlovarského regionu ve 20. století je dodnes znát. Kulturní vakuum, vytvořené v oblastech západních Čech vysídlením tzv. sudetských Němců po roce 1945-6, které mělo za následek rychlý hospodářský úpadek a zpustošení rozsáhlých příhraničních území (o která po víc než osm století pečovali potomci kolonistů z 12. až 14. století) stále přetrvává. Tuto kulturní historickou propast se snaží Mariánský spolek překlenout. 

Václav Šimsa doplňuje:
Deset let trvalo, než se myšlenka mariánského sloupu dostala do dnešní podoby. Nezřídka se totiž stává, že město řeší řadu věcí, které není třeba řešit, a neřeší to, co je nutné řešit. Proto si parta lidí (dnes členů Spolku Mariánského) řekla, že vůči městu nemůže být pouze oponujícím kverulantem. Projekt děkovného sloupu ji nadchl, a tak jsme se po nesmírně složitém administrování, ať už se jednalo o město, památkáře nebo krajský úřad dostali do fáze, kdy bylo možné vyhlásit Veřejnou sbírku na postavení mariánského sloupu v historickém centru Mariánských Lázní. Odhalili jsme jeho model, a chtěli bychom se dožít toho, že tu odhalíme hotové dílo. 



Přidává se Radek Míka:
Projekt je sice realizovaný s podporou města Mariánské Lázně, avšak dělat mariánský sloup bez posvěcení církve je nemyslitelné. Proto jsme oslovili církevní autority. Jako prvního (při vkládání autentik relikvií do relikviáře sv. Maura) arcibiskupa pražského a primase českého J. Em. Dominika kardinála Duku OP, který ideu přivítal. Doporučil, že bychom se měli také setkat s plzeňským biskupem mons. Tomášem Holubem. I jeho myšlenka nadchla, a v předvečer mariánského svátku Nanebevzetí Panny Marie přijel do Mariánských Lázní, kde spolu s 53. opatem Kanonie premonstrátů v Teplé P. Filipem Zdeňkem Lobkowitzem O.Praem požehnali základní kámen děkovného sloupu. Mariánský sloup rovněž získal podporu místních věřících. Jak z Římskokatolické farnosti Mariánské Lázně, tak i ze zdejší pravoslavné církevní obce a z Náboženské obce Církve československé husitské v Mariánských Lázních. Zkrátka, zbudováním mariánského sloupu v Mariánských Lázních chceme všichni dát světu, návštěvníkům i sami sobě jasně najevo, že jsme součástí křesťanského kulturního dědictví Evropy, a že jsme na to hrdi. 

Výjimečnost mariánského sloupu v Mariánských Lázních spočívá ve vrcholové soše Panny Marie. Bude ze skla, což je výzva nejen pro nás, ale i pro české skláře. Za slunečních dní bude rozdávat světlo, a lidé pod mariánským sloupem tak budou v našem lázeňském městě moci procházet duchovní světelnou lázní Panny Marie.   

Projekt mariánského sloupu byl odsouhlasen Radou města Mariánské lázně i Národním památkovým úřadem. Potřebu mariánského sloupu paradoxně nejvíc akcelerovala pandemie kovidu, kdy v dubnu 2020 Město Mariánské Lázně vyhlásilo heslo „Jedeme v tom společně“. Jeho představitelé řekli, že se musí dělat věci, které městu  pomohou. Zejména pak udržet a zvyšovat návštěvnost města, což je u nás v Mariánských Lázní úzce spjato s udržením pracovních míst. 

Vladimír Kajlík dodává:
Důležitým faktorem pro odsouhlasení bylo, že příprava projektu byla velmi dobře provedena, a že jej předložila občanská iniciativa – Spolek Mariánský.

Václav Šimsa doplňuje:
A protože se jedná o výjimečný projekt s vysokými realizačními náklady, není v silách spolku financovat mariánský sloup výhradně z členských příspěvků. Proto jsme se rozhodli pro veřejnou sbírku, kterou oslovujeme občany, patrioty a příznivce Mariánských Lázní. Naštěstí se i v Česku probouzí to, co je v dalších hospodářsky vyspělých zemích obvyklé, že podnikatelské subjekty (i díky možnosti odpočtu darované finanční částky od daňového základu) takovéto společensky prospěšné projekty podporují. Že se stávají donátory projektů, jejichž realizace by byla bez jejich filantropie nemyslitelná. Jména těch našich budou v pouzdru vložena do mariánského sloupu a k tomu zhotovena kniha dárců, která bude uložena v Městském muzeu. Jedna z úvah rovněž je, že až se bude tvořit parter sochy, že by na něm mohli být dárci uvedeni. Pokud se tak stane, sluneční paprsky by na jejich jména mohly dopadat skrze skleněnou sochu Panny Marie. 
S Vladimírem Kajlíkem, Václavem Šimsou a Radkem Míkou hovořil Jaromír Kainc.

Veřejná sbírka
na postavení mariánského sloupu na Goethově náměstí v Mariánských Lázních
číslo účtu: 299 584 150 / 0300
e-mail: spolek@mariansky.eu

www.mariansky.eu