Václav Větvička 84. významnou postavou projektu Kořeny osobností

Známý český botanik, popularizátor vědy a spisovatel Václav Větvička se 29. Března na Zelený čtvrtek stal 84. osobností, která symbolicky zanechala své kořeny v trojské botanické zahradě. U nově vznikající expozice Medonosné rostliny a včely vysadil převislý kultivar hrušně vrbolisté Pyrus salicifolia ‘Pendula‘. Zároveň pokřtil novou knihu o významných dřevinách ze sbírek trojské botanické zahrady. Autorem publikace nazvané Dřeviny Botanické zahrady hl. m. Prahy je Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma a zájemci si ji mohou zakoupit v pokladnách botanické zahrady.
Dendrolog, sadovník a publicista Václav Větvička absolvoval obor geobotanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu působil v letech 1963 až 1992 v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. V letech 1992 až 2007 byl ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Z jeho iniciativy došlo k obnově zahrady a k velké přestavbě skleníků této zahrady. Za činnost na fakultě mu byla udělena medaile Přírodovědecké fakulty UK Za zásluhy. Od roku 2007 působí v zámeckém parku ve Štiříně, s nímž spolupracoval již od r. 1986. 20let (od r. 1998) je garantem Hamzova arboreta v Luži pod Košumberkem. V letech 1973 až 1988 redigoval časopis Živa. Za tuto činnost mu Akademie věd ČR udělila v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka. Dlouhodobě spolupracuje s televizními stanicemi, v Českém rozhlase 2 moderuje od roku 1995 pořad Dobré jitro/Dobré ráno. Jako autor nebo spoluautor vydal 37 knih. Publikuje v řadě periodik odborné i beletristické texty.
„Jsem velmi rád, že se součástí projektu Kořeny osobností Botanické zahrady hl. m. Prahy stal i někdo, jehož doménou je právě botanika. Pan Václav Větvička umí svým osobitým přístupem a znalostmi nadchnout širokou veřejnost pro lásku k rostlinám a zájem o ně. Za to mu patří velký obdiv a dík,“ říká Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy.
V rámci projektu Kořeny osobností zasadil Václav Větvička v trojské botanické zahradě převisle rostoucí kultivar hrušně vrbolisté Pyrus salicifolia ‘Pendula‘. Jde o odrůdu druhu původního v jihovýchodní Evropě, Malé Asii a oblasti Kavkazu. Přes svůj exoticky vypadající vzhled, připomínající mediteránní rostliny, patří mezi velmi otužilé druhy a snáší teploty hluboko pod bodem mrazu. S oblibou je tak vysazována v oblastech s chladným klimatem, kde připomíná subtropickou flóru.
„Jsa inspirován Miroslavem Horníčkem, že zahrada má být především užitková, a nejlépe k snědku, požádal jsem, aby v tomto projektu byla
s mým jménem spojena hrušeň. Jen ne žádná ,Klapova Máslovka‘ nebo ,Alexandra‘, ale něco botanického. Za svého třicetiletého působení v Průhonicích jsem ve sbírkách dr. Dostálka objevil právě hrušeň vrbolistou – a ta mi učarovala! Pyrus salicifolia pochází z oblasti, která je kolébkou řady nejen kulturních ovocných dřevin. Neklade se u ní důraz na užitkovost a výnos, ale může být ozdobou každého parku, o didaktické úloze v botanické zahradě ani nemluvě. Jsem rád, že mé přání nebylo oslyšeno, a že byl dokonce vybrán i převisle rostoucí kultivar. Pro takové mám celoživotní slabost,“ říká k výběru stromu Václav Větvička.

Trojská botanická zahrada vydala knihu o vybraných dřevinách ze svých sbírek
Kniha o dřevinách v nabídce trojské botanické zahrady dlouho chyběla. Titul nazvaný Dřeviny Botanické zahrady hl. m. Prahy představuje veřejnosti nevšední druhy jehličnatých i listnatých stromů, které jsou často k vidění pouze v botanické zahradě. „U jednotlivých druhů najdou čtenáři kromě odborného popisu také mnohé zajímavosti. To vše je doplněno mapkou jejich výskytu jak ve světě, tak u nás v zahradě. Mapky původu některých druhů jsou uvedeny pouze v této knize. Nemám v oblibě publikace, které jsou pouze překladem nebo kompilátem různých zahraničních prací, proto jsem zde shrnul naše vlastní zkušenosti s pěstováním jednotlivých dřevin. Věřím, že takové informace jsou cenné i pro laickou veřejnost. Kniha není jen atlasem dřevin Botanické zahrady hl. m. Prahy, ale stane se také vodítkem pro pěstování neobvyklých taxonů v podmínkách České republiky,“ říká Tomáš Vencálek, autor knihy a kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Kmotrem knižní novinky se symbolicky na Zelený čtvrtek stal známý dendrolog, sadovník a publicista Václav Větvička. „Mám tu čest být kmotrem úhledné, příjemné a přitom odborné a naučné knížky Tomáše Vencálka z Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji. Je to výborný počin, který je nejen ilustrativní příručkou či spíš průvodcem po dřevinách botanické zahrady, ale je svým způsobem i historickým dokumentem, dosvědčujícím existenci mnoha dřevin v této zahradě a v tomto čase. Je to nejen knížka typu katalogu, ale i informativní práce, přinášející popis jednotlivých taxonů a údaje o jejich původu, ale i možnostech pěstování v našich podmínkách.  Vítám takovou knížku na světě a přeju jí zvídavé čtenáře a následovníky,“ uvedl ke knize Václav Větvička.
Knižní novinku si zájemci mohou zakoupit v pokladnách Botanické zahrady hl. m. Prahy (kromě pokladny na vinici sv. Kláry) za 349 Kč.
Připravila Darina Miklovičová.

www.botanicka.cz