V Hošticích si připomenou 40 let od natočení legendárního filmu Slunce, seno, jahody

V Hošticích u Volyně oslaví 40 let od premiéry legendární komedie Slunce, seno, jahody. Organizátoři čekají, že na zdejší louky přijde s herci z filmu slavit až pět tisíc lidí. Troškova bláznivá letní komedie byla jedním z nejnavštěvovanějších filmů 80.let.

V Hošticích u Volyně si velkou oslavou připomenou jeden z našich nejnavštěvovanějších filmů posledních dvou dekád minulého století, oblíbenou, bláznivou komedii Zdeňka Trošky „Slunce seno jahody“. 40 let od premiéry filmu, který celý hoštický fenomén odstartoval, oslaví její milovníci – echt rodinným festivalem Slunce, seno 40!  Ten se bude konat v sobotu 6.července. Na oslavu, která se bude konat pod širým nebem na hoštické louce, může podle organizátorů přijít až 5 tisíc lidí a zúčastní se jí režisér Zdeněk Troška, hlavní herecké hvězdy Jaroslava Kretschmerová, Broněk Černý, Petra Pyšová,
a dokonce i autor hudby Karel Vágner.

„Nabitý program slibuje besedu a autogramiádu s hlavními protagonisty, prohlídku Hoštic, živou hudbu, soutěže v duchu Slunce, seno, zážitkový program, zábavu pro celou rodinu i večerní promítání filmu,“ říká za organizátory Jan Karel. „Těší mě, že můžu po neuvěřitelných 40 letech od premiéry Slunce, seno, jahody pozvat všechny naše diváky a příznivce opět k nám do Hoštic. Hoštice jsou pro mě synonymem mého života. Nakonec už samotné hlášky, skeče a děj vychází z mého dětství, z toho, jak jsme žili, co bylo u nás v rodině i na vesnici běžné a co jsme prožívali. Budeme rádi, když dorazíte s celou rodinou, vezmete maminku a třeba i babičku a pomůžete nám tu „čtyřicítku“ oslavit, jak se sluší a patří. Už teď se na vás všechny moc těšíme,“ říká režisér Zdeněk Troška, který se v Hošticích u Volyně narodil a stále zde žije.

Film Slunce, seno, jahody od 1.září 1984 po dobu promítání v československých kinech navštívilo více než 3,3 miliony diváků. Podle dat Národního filmového archivu a serveru kinomaniak.cz, který eviduje počty návštěvníků kin do dnes se jednalo o divácky nejúspěšnější film 80.let a vůbec nejnavštěvovanější v roce 1984, kdy šel do kin. Zajímavostí je, že ještě v roce 1986, tedy dva roky od premiéry, si „Jahody“ podle Národního filmového archivu udržely pátou příčku v žebříčku návštěvnosti. Do československých kin na ně přišlo téměř 480 tisíc diváků, přičemž na prvním místě bezkonkurenčně skončil film „Vesničko má středisková“. Komedie Jiřího Menzela se podle serveru www.kinomaniak.cz, který podle svého provozovatele Tomáše Vyskočila čerpá data z Národního filmového archivu a z Lexikonu českých filmů vydávaných kdysi magazínem Cinema, stala nejnavštěvovanějším filmem 80.let.

1)    Vesničko má středisková 8/86
2)    Jako jed 7/86
3)    Skalpel prosím 3/85
4)    Láska z pasáže 7/85
5)    Slunce, seno, jahody 9/84
6)    Mravenci nesou smrt 4/86
7)    Mladé víno 9/86
8)    Já nejsem já 8/86
9)    S čerty nejsou žerty 10/85
10)  Jak básníci přicházejí o iluze 4/85  (zdroj NFA)

Celkový počet představení v československých kinech
1984 = 772 872
1985 = 756 267
1986 = 755 006

Celkový počet návštěvníků v československých kinech
1984 = 78 936 176
1985 = 76 738 500
1986 = 76 609 849

Celkové tržby v tisících v československých kinech
1984 = 439 642
1985 = 441 253
1986 = 450 485

Počet filmů uvedených v roce 1986 = 305
^{(zdroj Národní filmový archiv, fond Ústřední ředitelství československého filmu, R12/BI/2P/3K - 7. zasedání Československé filmové rady 1. 7. 1987 - Zpráva o výsledcích kulturně politické práce s filmem v roce 1986, nezpracováno).}

Ale jak vzpomíná filmový publicista Jaroslav Spěváček chybělo málo a Troška film vůbec nedotočil. Produkce sehnala většině herců bydlení na hotelu v Horažďovicích, odkud je každé ráno vozil autobus na plac. A právě jedna z ranních cest se změnila v nečekané drama. Jedna z posledních zatáček u Hoštic byla málem osudná. Autobus předjížděl auto, které zapomnělo odbočit na most a couvalo. Najednou se z protisměru vyřítil náklaďák. Kameraman filmu Josef Hanuš při vyprávění s Jaroslavem Spěváčkem potvrdil, že stačil jen vykřiknout, aby se herci drželi, ale bylo pozdě. Utrhly se sedačky a všichni letěli dopředu. „Někteří herci byli potlučení, jiní pořezaní od skla. Petra Pyšová, která hrála Milunu, si z nehody odnesla velkou modřinu na oku, takže ten den ji kamera mohla snímat jen z nezraněné strany obličeje. Kameraman Josef Hanuš měl zlomené žebro, ale točil dál, aby v zápalu práce všichni na nehodu co nejdříve zapomněli,“ vzpomíná Spěváček. Problémy ale neskončily ani po poslední klapce. Nestačilo, že cenzoři vyhodili ze scénáře bezmála čtvrt hodiny děje. Mocní dali režisérovi najevo, že i tak urazil socialistickou vesnici a její obyvatele. Jiného názoru ale byli diváci. Film se stal hitem, a tak za pět let vedení Barrandova samo přišlo, aby natočil druhý díl. Na něj v horkém létě 1989 zamířilo do kin rekordních čtyři a půl milionu lidí. Zajímavé je také to, že studentský scénář z rodné vesnice ležel Zdeňku Troškovi doma v šuplíku. „Na barrandovské schůzi se tehdy začínající režisér rozčílil, že do našich kin míří laciné italské komedie a že takovou jednoduchou letní legraci bychom si uměli natočit sami. Tehdejší nadřízení ho vzali za slovo. A tak se v létě 1983 vydal do rodných jihočeských Hoštic,“ uvádí filmový publicista Jaroslav Spěváček.

Filmový štáb místo obvyklých třiceti lidí tvořila jen zhruba desítka filmařů. „První dva týdny navíc chyběla osvětlovací technika, a tak museli točit jen venku. Naštěstí tady byly místní babky, které svého „Zdeňka“ znaly od dětství, takže nic nebylo problém,“ uvádí Spěváček. Umělecký maskér filmu Bobo Sobotka Spěváčkovi vyprávěl, že maskérnu měl štáb v hasičské zbrojnici, vodu si nosili v kýblu, ale lepší atmosféru prý na jiných natáčení nezažili. Lstí musel Troška do filmu propašovat Jiřinu Jiráskovou, která vadila tehdejším mocným. Do role učitelky obsadil Laďku Kozderkovou, která na poslední chvíli naoko onemocněla. Režisér pak navrhnul, aby její scény zaskočila právě Jirásková, která v nedalekých Malenicích trávila léto na chalupě. Na vrchol slávy přivedl Zdeněk Troška Helenu Růžičkovou. Neexistuje u nás slavnější družstevnice než její filmová Škopková. Hned od začátku natáčení místní babky vzaly herečku mezi sebe, protože se nechovala jako hvězda, ale jako kamarádka, která si s nimi povídala o háčkování nebo vaření. Největší poklonu jí vysekl jeden z diváků po premiéře prvního dílu. Nevěřil jí, že se narodila v Praze a ne na venkově: „Nepovídejte, když vy tam šlápnete do toho hovna a otřete si tu nohu, to by žádná pražanda nedokázala.“
Připravil Pavel Pechoušek.

www.hosticeuvolyne.cz
http://tslipenska.cz/
www.lipensko.cz
www.facebook.com/lipensko/