V botanické zahradě v Troji návštěvníci uvidí nejjedovatější rostlinu na světě

V Botanické zahradě hl. m. Prahy nyní mohou návštěvníci obdivovat řadu rekordmanů rostlinného světa. V expozici Užitkových rostlin Nového světa roste lagenárie – tykev, jejíž plody dorůstají až dvoumetrové délky. Ta trojská měří více než 2 metry. Ornamentální zahradu zase zdobí rostlina, která je považována za jednu z nejjedovatějších na světě – skočec obecný, jehož semena obsahují jed ricin. V trojské zahradě najdete i rostliny patřící k botanickým rekordmanům obecně – nejvyšší strom, strom s největšími nebo naopak nejmenšími šiškami, nejtěžší orchidej nebo nejmenší leknín. O rekord bude nejspíše opět postaráno i při tradiční výstavě dýní, která se uskuteční v říjnu. Pokud vše dobře dopadne, představí se tu gigantická dýně, prý ještě větší než ta, kterou pěstitel Jan Staněk přivezl v loňském roce.

Kromě pestrých letničkových záhonů a pomalu se zbarvujících listů javorů a dalších dřevin mohou nyní návštěvníci trojské botanické zahrady obdivovat i některé rostlinné rekordmany. V expozici Užitkových rostlin Nového světa, nacházející se v areálu Horní zahrady, je nyní k vidění jedna z nejdelších tykví na světě – lagenárie, kalabasa nebo také indická okurka (Lagenaria siceraria). Délka plodu, který se tu podařilo vypěstovat, se v tuto chvíli přesahuje rekordní 2 metry. „V expozici Užitkových rostlin Nového světa se nachází řada zajímavých plodů od klasických rajčat přes plody rajčenky, čajotu, oky až po obrovské lagenárie. Jeden z plodů nám narostl do výjimečné délky. O rekord pomalu usilovaly i další plody. Bohužel nám je ale poničili neukáznění návštěvníci, takže nemohly narůst do plné velikosti,“ říká Klára Lorencová, kurátorka Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Nejjedovatější rostliny na světě
Velká část rostlinné říše obsahuje nejrůznější jedovaté látky. Jedním z nejprudších jedů na světě je ricin. Právě ten se skrývá v semenech skočce obecného (Ricinus communis), který je vzhledem ke svému obsahu toxinu považován za jednu z nejjedovatějších rostlina naší planetě. Přitom se s ním běžně setkáváme v soukromých zahradách, jež v pozdním létě zdobí nafialovělými listy a červenými plody. Z těch po dozrání „vyskakují“ jedovatá semena – právě proto se rostlina česky nazývá skočec. Skočec obecný najdete v expozici Ornamentální zahrada, kde je, stejně jako další jedovaté rostliny, varovně označen. V různých částech venkovních expozic také narazíte na tis červený (Taxus baccata), který je rovněž řazen mezi rostliny s velmi prudkým jedem. Jedovaté rostliny najdete i ve skleníku Fata Morgana. Jednou z těch nejjedovatějších je gloriosa vznešená (Gloriosa superba). Tato popínavá rostlina původem ze subtropických a tropických oblastí Asie a subsaharské Afriky má výrazné, žlutočervené květy, které připomínají plameny. Silně jedovatá je celá, obsahuje velmi toxický alkaloid kolchicin. Kromě žlutočervené formy se v sukulentní části skleníku Fata Morgana , nachází i gloriosa se žlutými květy.

Nejvyšší strom, největší šiška i nejmenší leknín
V botanické zahradě máte rovněž příležitost seznámit se s rostlinami, které jsou za rekordmany považovány obecně. Milovníci sukulentů mohou ve skleníku Fata Morgana obdivovat pryšec obrovský (Euphorbia ingens), který v přirozeném prostředí dosahuje výšky až 8 metrů. V expozici Svět sukulentů je zase zastoupena jedna z největších aloí (Aloe dichotoma), která může dorůst až 9 metrů. Ve stejné expozici najdeme rovněž nejvyšší šťavel (Oxalis gigantea), který může měřit až 2,5 metru.

V lesních expozicích nemůže chybět strom, jemuž patří titul nejvyšší na světě – sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens). Ta je národním stromem Kalifornie a nejvyšší exemplář dosahuje téměř 116 metrů. Kromě výšky bývá u sekvojí rekordní i jejich stáří, mohou se dožít i více než dvou tisíc let. Zástupci tohoto choulostivého druhu jsou k vidění v expozici Pineta v areálu Horní zahrady a v současnosti dosahují výšky 6 metrů. Botanická zahrada má ve svých sbírkách i největší šišku, jež patří borovici Lambertově (Pinus lambertiana) a její délka může být až 60 centimetrů, výjimečně až 80 centimetrů, nebo nejtěžší šišku borovice Coulterovy (Pinus coulteri), která může vážit až 3,6 kilogramu. Blízce příbuzná borovice Sabineova (Pinus sabiniana) mívá šišky o hmotnosti více než jeden kilogram. Dva vzrostlé exempláře si lze prohlédnout v expozic Severoamerické prérie v Horní zahradě. V expozici Geografických celků zase najdete jehličnan mikrobiota křížolistá (Microbiota decussata), který má naopak ty nejmenší šišky o velikosti pouhé dva milimetry.

Úctyhodných rozměrů dosahují i některé orchideje. U orchideje Sobralia altissima botanici naměřili 13,4 metru dlouhý stonek, běžnější je však délka kolem 5 metrů. Roste v horách Peru, v nadmořské výšce 2800 až 3000 metrů. Nejmohutnější orchidejí je Grammatophyllum speciosum. Ta pochází z nížin jihovýchodní Asie. Jednotlivé pahlízy této orchideje dorůstají délky tří metrů. Celý trs může vážit víc než jednu tunu. Obě tyto orchideje jsou k vidění ve skleníku Fata Morgana, i když zde svých rekordních rozměrů zdaleka nedosahují.

Ve skleníku Fata Morgana roste do krásy další „rekordní“ rostlina – působivé Anthurium warocqueanum. V přírodě jej nalezneme v západní Kolumbii, v nejdeštivější oblasti světa, které se občas přezdívá „nočník planety“. Na stromech a skalách byly změřeny listy o délce přes dva a půl metru, v trojském skleníku se blíží metrové délce. Doslova zeleným klenotem u vodopádu v tropické části skleníku je pak Anthurium veitchii ze stejné oblasti Kolumbie, jehož listy dorůstají zhruba metrové délky. Mají strukturovaný povrch, který vytváří husté „varhánky“. Tento povrch listu je typický pro rostliny z hodně deštivých oblastí, protože napomáhá rychlejšímu odvodu vody a osychání listu.

Rekordmany lze nalézt i ve vodní říši. Nejmenším leknínem na světě je druh Nymphaea thermarum, pocházející ze Rwandy. I ten má trojská botanická zahrada ve svých sbírkách. Celá rostlina tohoto druhu by se vešla na jeden list druhého nejmenšího leknínu světa. V přírodě rostl pouze v jediném teplém prameni ve Rwandě, ovšem po osídlení oblasti a využití pramene pro závlahy druh přežil jen v několika botanických zahradách. Botanická zahrada Praha připravuje zařazení tohoto leknínu do expozice ve skleníku Fata Morgana.

Největší česká dýně na výstavě v Troji
V rámci své přehlídky dýní představila botanická zahrada v loňském roce největší českou dýni od pěstitele Jana Staňka z Horních Bludovic. Jeho dýně vážila přibližně 175 kilogramů. Podle těchto údajů se jednalo o největší dýni, kterou se na území Česka zatím podařilo vypěstovat. I letos bude hlavním exponátem výstavy gigantická dýně, která by podle pěstitele mohla být ještě větší než ta loňská. Její hmotnost by se mohla přiblížit 200 kilogramů. Výstava dýní se v Botanické zahradě hl. m. Prahy uskuteční od 14. do 30. října. Její součástí bude rovněž program pro děti – Dýňové hrátky, které jsou připravené na víkend 22. a 23. října, a celou akci uzavře v neděli 30. října tradiční Halloween s lampionovým průvodem.
Připravila Darina Miklovičová.

www.botanicka.cz
www.facebook.com/BotanickaZahradaPraha/
www.instagram.com/botanicka_zahrada_praha/