Už od začátku mi vycházela Univerzita Jana Amose Komenského Praha

Univerzita Jana Amose Komenského Praha je první soukromou vysokou školou v Česku, která získala status univerzity. V průběhu času se pilíři její nabídky společenskovědních studijních oborů a programů staly Speciální pedagogika, Vzdělávání dospělých, Andragogika, Evropská hospodářskosprávní studia, Sociální a mediální komunikace, Právo v podnikání a Scénická a mediální studia. Mezi nejnovější bakalářské studijní programy patří Mezinárodní vztahy a diplomacie, Resocializační a penitenciární pedagogika a Speciální pedagogika. UJAK dlouhodobě nabízí možnost studovat v prezenční i kombinované formě.

 
V drtivé většině případů sedává na opačné straně diktafonu, tentokrát je tomu naopak. Zástupce šéfredaktora časopisu Všudybyl Matouš Kainc v rozhovoru prozrazuje své zkušenosti se studiem v zahraničí i to, jak navazoval s univerzitním studiem v Česku. A také proč si vybral jeden z nejnovějších studijních programů Univerzity Jana Amose Komenského Praha – Mezinárodní vztahy a diplomacii.

Matouši, vysokoškolská studia jste začínal v zahraničí.
Ano. Studoval jsem na Shorter University nedaleko Atlanty. Od střední školy jsem věděl, že chci studovat ve Spojených státech amerických, studium mi bylo umožněno díky sportovnímu stipendiu a splnění SAT testů. Rozhodně to byla zkušenost k nezaplacení, i když jsme se s manželkou kvůli očekávání dalšího potomka rozhodli po dvou letech vrátit do Česka. Nedílnou součástí studijního života bylo sdílení kontaktů. Na kampus byly zvány osobnosti z branže, manažeři, úspěšní sportovci, aby nám, studentům, předávali své životní poznatky. Studium se tam hodně soustřeďovalo na kritické myšlení. Většina testů byla formou eseje, v nichž člověk musel dokázat odprezentovat a obhájit svůj vlastní názor na danou problematiku. Učitelé se vždy snažili vyvolat diskusi, donutit nás k interakci. Přiznávám, že ze začátku jsem s tím měl problém. Přece jen jsem byl většinu svého života zvyklý sedět a poslouchat. Jet podle kýmsi daných výukových osnov. 

Co byla největší změna, když jste přiletěl do Georgie?
Obecně mě hodně překvapil tamní životní styl, kultura a společnost. A bude to znít jako klišé, ale také velikost a rychlost světa okolo. Marketing se tam dostává ke slovu velice intenzivně. De facto je tam řídicím elementem populace. Bylo fascinující pozorovat jeho aplikování v praxi. Já sám jsem měl třeba někdy nutkání při sledování sobotního programu NBA nasednout do auta a jet si koupit vychlazenou Coca-Colu… Samozřejmě je rozdíl, pohybujete-li se v rámci „běžné“ společnosti, nebo v akademickém prostředí. 

Jak jste tedy navazoval se studiem v Česku? Hádám, že to byl kontrastní přechod.
A víte, že ani ne? Jedna ze stěžejních věcí, jež jsem si v Americe osvojil, je, jak důležité jsou kontakty – propojení s praxí. Když jsem si dělal průzkum, na které univerzitě v Česku se svým studiem navázat, velmi dobře mi už od začátku vycházela Univerzita Jana Amose Komenského Praha. S ohledem na to, že coby student mám dvě zaměstnání, jsem hledal možnosti, jak náročné univerzitní povinnosti spojit s pracovní agendou. Uvítal jsem, že většina profesorů a dalších kapacit, které na vaší univerzitě přednášejí, dokáže předávat osobní zkušenosti z byznysu. Jak funguje obchod v praxi. Zvolil jsem tedy studijní program Mezinárodní vztahy a diplomacie s ohledem na velký rozsah znalostí i efektivní budování kontaktů napříč různými státy a obory. 

Na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha je velký důraz kladen na komplexní pojetí mezinárodních vztahů, ať už ze stránky geopolitické, ekonomické, nebo bezpečnostní. Vás tedy prioritně zaujala spíše obchodní stránka věci. Jaký je váš nejoblíbenější předmět?
Zaujala mě rozmanitá nabídka kurzů v rámci tohoto programu. Věřím, že díky nim si rozšířím obecný přehled a naučím se dávat další věci do souvislostí. U vás tu totiž není zaveden systém, že by učitel mluvil, žáci poslouchali a dál se nic nedělo. Těší mne, že ani v Česku se studenti nebojí zeptat a vstoupit učitelům do přednášky, což mnohde dodnes nedělají třeba ze strachu, že se zeptají na nějakou hloupost a že se zesměšní. V Americe jsem se naučil ptát i s tím rizikem, že občas některá z mých otázek nebyla šťastná. Ale přínos byl obrovský. Člověk si získané informace lépe zapamatuje. Nemluvě o tom, že se dostanete k některým tématům hlouběji, než když o nich budete jen poslouchat přednášku. Na druhou stranu, každému tento styl výuky nemusí sedět. Já jsem ale rád, že s většinou pedagogů Univerzity Jana Amose Komenského Praha není problém zahájit diskusi a sdílet úvahy. 

Pozorujete již teď, že znalosti ze studia zúročujete v praxi?
Na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha studuji teprve krátce, takže zatím vstřebávám a ověřuji si, jak které věci fungují. Zásadní je to, že se mi daří skloubit pracovní věci a studijní povinnosti. Hodně velký důraz totiž kladete na samostudium. Přednášky se odehrávají výhradně o víkendech. Hlavně na nich mohu prohlubovat poznatky získané samostudiem a nechat si zodpovědět případné dotazy. Vaši učitelé jsou velice ochotní. Je skvělé, že i mimo výukové víkendy je není problém kdykoli kontaktovat a požádat o informace či konzultaci. Oceňuji i jazykovou průpravu. V rámci mého studijního programu je zakotvena výuka dvou cizích jazyků. Já si vybral angličtinu a němčinu, protože jsem tyto jazyky studoval na střední škole. Univerzita Jana Amose Komenského Praha je jediným místem v Česku, kde lze složit mezinárodní jazykové zkoušky telc (The European Language Certificates), a je nasnadě, že bych je u vás rád absolvoval. Byl to ostatně jeden z důvodů, proč jsem si vaši univerzitu vybral. Informace, potažmo znalosti a dovednosti beru jako jednu z nejdůležitějších věcí, jimiž člověk může disponovat.
S Matoušem Kaincem hovořil Jan Červenka.

www.ujak.cz