Travelcon 2020

27. 04. 2020

„Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena (mezinárodní cestovní ruch 1 rok, domácí cestovní ruch 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě…“
definice cestovního ruchu Světové organizace cestovního ruchu UNWTO

Chce-li mít cestovní ruch, kterému je oficiálními místy přiznáván podíl zhruba tří procent na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP), v době po koronavirové pandemii šanci na přežití, potřebuje vlastní zákon. Podobný, jako mají například v sousedním Rakousku. Shodli účastníci první odborné on-line konference cestovního ruchu Travelcon 2020, která uskutečnila minulý týden v režii Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR).

„Zákon o cestovním ruchu je klíčovou normou pro zajištění budoucí životaschopnosti a rozvoje tohoto odvětví. Tuzemský turismus vlastní zákon potřebuje nutně a rychle, protože jedině tak lze zajistit jeho výkonnost, efektivitu a konkurenceschopnost. Z reakcí více než 1600 registrovaných účastníků konference je zřejmé, že vznik zákona o podpoře cestovního ruchu, o němž se celé roky zatím jen mluvilo, má podporu napříč celým odvětvím,“ uvedl po skončení Travelconu ředitel JCCR Jaromír Polášek.

Stávající právní úprava týkající se cestovního ruchu totiž řeší pouze podnikání v cestovním ruchu. Zákon č. 159/99 sb. tak není zákonem o cestovním ruchu, jak bývá někdy nazýván, protože neupravuje problematiku cestovního ruchu v celé šíři, ale pouze jeho určitou část. Zákonná úprava je zaměřena především na ochranu zákazníka cestovních kanceláří v souvislosti s prodejem a realizací zájezdu. Oblast podpory rozvoje podnikání, nástroje konkurenceschopnosti produktů, destinací a přeneseně podnikatelů, ovšem dosud upravena není. A to je podle účastníků konference zásadní problém.

„V Rakousku takový zákon existuje a funguje, což našim sousedům dává obrovskou konkurenční výhodu. Domníváme se, že by se tak rakouská podoba této zákonné normy mohla stát základem i té naší, aniž by bylo nutné něco převratného vymýšlet,“ poznamenal Polášek.

Základem jsou destinační managementy, jejich koordinace a spolupráce
Součástí největší tuzemské on-line konference cestovního ruchu, jejímž partnerem byla agentura CzechTourism a spolupořadatelem Destinační společnost Českobudějovicko-Hlubocko, bylo První celorepublikové setkání organizací destinačního managementu (DMO).

„Snažíme se vytvářet znalostní bázi a pomáhat ostatním regionům s formováním ucelené a funkční struktury cestovního ruchu. Hlavními tématy proto byly například certifikace společností, příklady jejich financování, rozvoje a řízení. Ze všech diskusí znovu a znovu zaznívalo volání po existenci funkčního zákona, který by cestovní ruch právně ukotvil a vytvořil tak stabilní a přehledné prostředí pro budoucí nezbytné investice,“ konstatoval předseda Destinační společnosti Českobudějovicko – Hlubocko David Šťastný.

V souvislosti s potřebou vzniku komplexního zákona o cestovním ruchu zástupci destinační managementů zformulovali pět základních tezí zřetelně shrnující zásadní problémy bránící rozvoji cestovního ruchu v České republice. A to čistě bez zahrnutí vlivů pandemie COVID-19:

Ekonomické přínosy cestovního ruchu: Cestovní ruch je průmyslové odvětví, které se podílí na HDP a jako jediné není uceleně zakotvené v legislativě, kvůli čemuž je křehkým segmentem snadno politicky ovlivňovaným na všech úrovních bez šance aplikace udržitelné strategie a transparentních toků peněz.

Certifikace destinačních společností: Národní kategorizace destinačních managementů vytváří neúměrný byrokratický tlak na DMO, které postrádají motivační prvek po jejím absolvování např. ve formě nárokové finanční podpory. Certifikaci také získávají DMO v oblastech, které vznikají nesmyslně i v území bez potenciálu.

Formy financování destinací: Na jedné straně stát zavádí certifikaci, která po DMO vyžaduje striktní dodržování pravidel a vykazování dat, na druhé straně je Národní program podpory cestovního ruchu (NPPCR) v současném nastavení totálně nefunkční, přitom DMO nabízejí pomoc při přípravě nové podoby.

Jak získat investice do destinací: Je nutné nastavit finanční možnosti tak, aby DMO a investoři mohli své akce plánovat dlouhodobě. Současná praxe to neumožňuje, a proto jsou investice často nahodilé a nekoncepční.

Příklady dobré praxe: Je nezbytně nutné ponechat přípravu produktů a nabídky ČR na DMO, které pracují přístupem zezdola a ve spolupráci se zainteresovanými místními subjekty. Direktivní nařízení shora, jaký produkt má vzniknout a co má být obsahem, vede k nekvalitním výstupům.

Za zcela zásadní předpoklad úspěšného restartu cestovního ruchu po koronavirové krizi Šťastný označil, vedle přijetí nového zákona, zejména zachování plánovaných investic do sportovišť, kultury, turistických atraktivit, tedy do infrastruktury cestovního ruchu obecně. „Doufám, že se případné škrty nebudou týkat právě investičních projektů, které nám do budoucna pomohou přilákat návštěvníky a současně zkvalitnit zázemí a služby pro místní obyvatele,“ zdůraznil Šťastný.

Dvoudenní on-line Travelcon „koronaviru navzdory“ splnil a předčil očekávání organizátorů. Přednášky vysílané ze studií v Českých Budějovicích a v Praze, popřípadě z vlastních prostor speakerů, sledovalo v celé ČR 1612 zdarma registrovaných účastníků. Ti mohli přepínat mezi dvěma sály s různým programem a zapojit se formou online dotazů živě přímo do diskuse. „Přihlášení diváci mají možnost si celý dvoudenní program Travelconu z obou sálů prohlédnout zpětně až do konce dubna,“ dodala manažerka konference Travelcon Petra Machovcová. K nedělní půlnoci přesáhl počet zhlédnutí záznamu on-line Travelconu 2020 6 tisíc.
Připravila Jana Píchová.