Sjezdovka je pro nás provozovna

V Česku se stále lyžuje, avšak kvůli vládnímu zákazu provozování vleků a lanovek nemá lyžaře na kopce kdo vyvézt. To by tedy mělo znamenat, že pokud nejezdí, jsou nepřístupné i uzavřené sjezdovky. Opak je pravdou. Ty jsou i přes zákaz vstupu plné skiaplinistů, ostatních lyžařů a především sáňkařů, kteří jezdí na zpravidla technickém sněhu, který mají provozovatelé středisek připraven na znovuotevření ski areálů. Na nastalou situaci jsem se detailněji zeptal prezidenta Asociace lanové dopravy Jakuba Juračky.

Jak bylo, pane prezidente, pro vlekaře a lanovkáře náročné se připravit na zimní sezónu v tak nejistých podmínkách, jaké nyní panují?
Naděje tu byla. Teď beznaděj. Všechny ski areály, co mohly, tak zasněžily sjezdovky, a všichni jsme doufali, že stát použije zdravý rozum poté, co po 27. prosinci vzaly davy lidí uměle zasněžené sjezdovky uzavřených ski areálů útokem. Věřili jsme, že se vláda pochlapí, a řekne: „Toto prostě ne! Provozovatelé provozujte, regulujte, chraňte svůj majetek.“ Za nastalé situace totiž nelze návštěvnost lidí vůbec regulovat. My, provozovatelé ski areálů, jsme na tom v podstatě biti dvakrát. Nemáme příjmy, všechno musíme mít zavřené, a veřejnost se nekontrolovatelně a často velice nebezpečně pohybuje po sjezdových tratích, a nemá z toho vlastně nikdo nic. Teď je situace opravdu strašná. Málo se hovoří o tom, že provoz ski areálu v období vánočních prázdnin a Nového roku kryje 50 % nákladů celé zimy. To nikdo nechce slyšet, a jenom za vánoční svátky ski areály přišly o 35 % tržeb. To se nedá dohnat ani zaplatit. První týden v lednu přišly faktury za elektřinu a všichni provozovatelé ski areálů říkají: „Pokud nás neotevřete, nevíme, z čeho zaplatíme.“ Do toho otázka, kdy se budou ski areály smět otevřít a jestli máme, nebo nemáme dále zasněžovat. 



Vedete s vládou dialog?
Vedeme prostřednictvím České unie cestovního ruchu, protože ten problém není jenom náš: zavřené ski areály, zavřené hotely, zavřené restaurace, zavřená infocentra... Návaznost služeb na ski areály je rozsáhlá. Od jejich existence se v podstatě odvíjí takřka nekonečný řetěz služeb. Kvůli nim totiž do té či oné části hor lidé jezdí. Síla České unie cestovního ruchu se ukazuje nejen v tom, kolik a jak významných oborových a profesních asociací zastřešuje, ale i v tom, že vláda může jednat s představitelem nás všech v ní zastoupených, což je pro ni jistě jednodužší a efektivnější, než kdybychom se na ni jednotlivě obraceli všichni prezidenti a předsedové v ní sdružených asociací. Prezident České unie cestovního ruchu pan Sivek mezioborově řeší s vládou naše problémy, za což mu od nás patří velký dík.

Dle vládního nařízení jsou lyžařské areály od 27. prosince minulého roku zavřené.
Problém je v tom, že veřejnost nechápe, že sjezdovka je pro nás provozovna. Že z principu věci sjezdovky neoplocujeme, byť na nich máme drahou infrastrukturu a vybavení, které při neřízeném, nepředvídatelně chaotickém pohybu sáňkařů a lyžařů ve svahu pro ně může být životu nebezpečnou překážkou. Bohužel, veřejnost si myslí, že sníh je zadarmo, a že sjezdovka je veřejný statek. Nerespektuje zákaz vstupu a draze vyprodukovaný umělý sníh ničí. Problém je i v tom, že někteří provozovatelé chtějí vyjít veřejnosti vstříc a umožňují jí sáňkování (asi tak polovina ski areálů). Tím pádem si veřejnost si myslí, že sáňkovat může všude, což není pravda. Každý provozovatel má právo sjezdovku uzavřít a vstup na ni zakázat. Bohužel už ne sílu zákaz prosadit.

Veřejnost, která se na sjezdovkách živelně pohybuje, na nich nechává neskutečný nepořádek. Z toho titulu usuzujeme, že to ani nejsou lyžaři. Lyžař ví, že na sjezdovce, aby byla pro jeho jízdu bezpečná, musí být čisto a pořádek. Dalším problémem samozřejmě je, že z nařízení vlády musí zůstat zavřeny i sociálky. Stačí tak poodejít kousek z parkoviště, podívat se do lesa: samý „podpapírák“… To je teď kolem sjezdovek všude! Určitě to nepomáhá vylepšení epidemiologické a hygienické situace v Česku. Tyhle fekálie nezmizí za den ani za týden. I to by mělo signalizovat vládě, že je třeba provozovatelům dovolit ski areály otevřít, i když třeba omezeně. Každý provozovatel si to nějakým způsobem uřídí. Zkrátka, živelná okupace sjezdovek veřejností nerespektující zákaz shlukování a jejich přeplněnost (podporovaná pasivitou složek, jejichž zákonným úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek) jasně demonstruje, že stopka provozovat ski areály je mylná. Kolegové v Rakousku mají otevřeno a know how, které vymysleli, jsme převzali a dali vládě v „mašličkách“. Snad jen v menším rozsahu, protože Rakušané jsou řádově jinde. Český manuál není tak rozsáhlý: základní je dělení front apod. Jednoduché věci, které každý provozovatel ski areálu dokáže zařídit.

Když nahlédneme do zahraniční. Od koho se mají čeští lanovkáři a vlekaři učit?
Dostali jsme manuály od italského ANEFu (Associazione Nazionale Esercenti Funiviari – Národní asociace provozovatelů lanovek). Od kolegů Seilbahnen Schweiz - SBS.  jsme před lety koupili celé vzdělávací know how, které v Česku aplikujeme na všechny provozovatele lanové dopravy. Manuály máme i od rakouských Dolomiti Supersiki, kteří jsou v podstatě největším provozovatelem vleků a lanovek v Evropě, ze kterých jsme udělali rešerše. Nicméně, nevím, jestli se učit od někoho. Provozování ski areálů jde podle v celé naší západní části Evropy stejných unijních norem. Švýcaři tomu po švýcarsku dávají korunu. Mají normy, které jsou ještě tvrdší. Ale protože výrobci lanových drah zůstali jen čtyři, odlišnost je minimální. Provozně a bezpečnostně jsme na tom v Česku stejně, jako ostatní unijní provozovatelé. 



Co by měli provozovatelé ski areálů po jejich znovuotevření dodržovat?
Určitě „tři R“. V doprovodných službách pak je to v podstatě jako v běžném maloobchodě. Tzn. adekvátní počet čtverečních metrů na jednoho lyžaře nebo snowboardistu, roušky a rozestupy minimálně 2 m při nástupech na vleky a lanovky. V uzavřených prostorách nebo při kontaktu s dalším člověkem rouška a zákaz bublin a otevřená okna v kabinách. Dělení front, aby se na trase k turniketům zákazníci nepotkávali ani bočním kontaktem. Rozdělit klienty tak, aby se neshlukovali. Všichni vlekaři a lanovkáři jsme na to nachystaní, takže s tím žádný problém není. Restrikce jsou dané za situace, která v Česku panuje. My se jim přizpůsobíme. Spousta provozovatelů a majitelů ski areálů, jak s nimi mluvím, už Covid-19 prodělala. Někteří měli těžký průběh. Pandemii nikdo z nás nezlehčuje. Jsme si vědomi, že to není „nějaká chřipečka“. 
S Jakubem Juračkou hovořil Matouš Kainc, foto: www.ceskauniecr.cz

www.aldr.cz