Rekordmani roku oceněni v Senátu

V Sala Terrena Valdštejnské zahrady v Praze převzali 24. května oficiální certifikáty Muzea rekordů a kuriozit Pelhřimov letošní držitelé titulu Rekordman roku z rukou správce České databanky rekordů a představitelů Senátu Parlamentu České republiky. Záštitu nad akcí převzal předseda horní komory Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil.

Ceny jsou letos udíleny již podvacáté. Pokusů o zápis do České knihy rekordů zaznamenala pelhřimovská Agentura Dobrý den v uplynulém roce (i přes mnohá omezení související s pandemií nového koronaviru a navazujícími opatřeními) na dvě stovky. Z nich mnohé vskutku pozoruhodné. Vybrat z nich držitele cen nebylo jednoduché. Organizátoři se při příležitosti jubilejního 20. ročníku udílení těchto prestižních cen rozhodli rozšířit počet kategorií a polovinu ocenění předají tradičně v rámci 32. festivalu Pelhřimov – město rekordů (11. června), druhá část oceněných byla dekorována včera.

Obecně se dá říci, že v naší zemi je řada zručných a nápaditých lidí, kteří jsou skutečnými jedničkami ve svých odvětvích (a to kolikrát i v evropském či světovém měřítku), ale v některých případech působí v takříkajíc „malých“, nenápadných  oborech. Smyslem práce Agentury Dobrý den je kromě jiného – dávat o takových lidech vědět! Výroční ceny REKORDMAN ROKU jsou k tomu jednou z příležitostí.

V Praze ocenění převzal Tomáš Přibyl z Brna za Největší sbírku podpisů kosmonautů. Rekordmankou roku v kategorii žen se stala paní Blanka Böhmová z Kaznějova, která loni do Pelhřimova – města rekordů přivezla na stejnojmenný festival Nejdelší květinový koberec (2466 hodin práce, délka 83,9 m, 6874 vlastnoručně zhotovených kytiček z vlny). Oceněn byl i mistr mýdlových bublin Matěj Kodeš z Lysé nad Labem, který bude zanedlouho reprezentovat Česko v izraelském Jeruzalémě či Největší šifrovací hra, jíž se v pěti městech zúčastnilo současně přes šest stovek týmů.

Rekordmanem roku v kategorii turistických cílů je zámek Loučeň se svou sérií vánočních rekordů včetně obřího adventního věnce s nejvyššími svícemi.

V kategorii rekordy z obcí a měst byl oceněn počin z Městyse Nový Hrádek  „První rozhledna z přestavěné větrné elektrárny“, jilemnické „Hodiny s nejčetnějším odbíjením“ (nejpracovitější hodiny v Česku se v průběhu jednoho kalendářního roku ozvou 372 300 údery, 1020 úderů denně), a havlíčkobrodské rekordy související s výročím 200 let od narození K. H. Borovského: Nejvíc Havlíčků (lidí s typickým havlíčkovským knírem) na jednom místě, Nejdelší literárně naučná stezka „Cesta epigramů KHB 2021“ (475 km, celkem 83 zastavení), Nejtěžší vyobrazení epigramu (606,72 kg – na kameni ve tvaru jazyka je sochařem Radomírem Dvořákem vytesán epigram „….by náš jazyk neshnil v hrobě“ a citace KHB z Tyrolských elegií) a Největší vyobrazení epigramu - s textem „Napřed proč? A potom kroč“ (Okrašlovací spolek Budoucnost).

REKORDMAN ROKU – kategorie SBĚRATELSTVÍ
Největší sbírka podpisů kosmonautů
Tomáš Přibyl z Brna byl v den registrace českého rekordu majitelem sbírky čítající 566 vlastnoručních podpisů astro/kosmo/tchajkonautů, mužů a žen ze 41 zemí, kteří uskutečnili let na oběžnou dráhu. Jedná se o nejkompletnější sbírku v Česku a jednu z největších na světě, jelikož lidí s absolvovaným kosmickým letem bylo doposud 567. Sbírka, které se věnuje 26 let, zahrnuje tisíce podepsaných fotografií, pohlednic, knih a dalších předmětů souvisejících s oborem.

REKORDMAN ROKU – kategorie MUŽI
Nejvíc lidí uzavřených během 30 vteřin do mýdlové bubliny
(překonání světového rekordu) - Matěj Kodeš z Lysé nad Labem, mistr mýdlových bublin, který už dokázal do bublinového tubusu uzavřít nákladní automobil, 275 lidí či vytvořit mýdlovou bublinu dlouhou 24,10 m.

REKORDMAN ROKU - kategorie REKLAMNÍ REKORD
Největší šifrovací hra
Mastercard® a Komerční banka uspořádaly šifrovací hru „Šampioni z limitky“, jejíhož finále se v pěti městech zúčastnilo 686 týmů o 1 až 5 hráčích. Týmy řešily sadu úkolů na 5 stanovištích s cílem nalézt „ztracené“ sochy hrdinů ze hry League of Legends (šampionů z limitované edice platebních karet League of Legends Esport). Hra, která se uskutečnila v jeden den v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích.

REKORDMAN ROKU – kategorie ŽENY
Nejdelší květinový koberec
Blanka Böhmová z Kaznějova potřebovala 2466 hodin práce k tomu, aby vlastnoručně zhotovila 83,9 m dlouhý a 60 cm široký koberec, který tvoří podkladová látka a 6874 kytiček zhotovených z vlny. Květy, které byly při lepení k podkladu kladeny „jeden vedle druhého“, tvoří souvislou květinovou plochu 50,34 m². Zhotoveny byly na kytičkovači, což je tkací kreativní nástroj pro vytkávání vzorů květin a rozet z příze. Kobereček váží 95 kg a byl sestaven z 64 částí o délce 120 cm a jednoho bonusového dílu měřícího 710 cm, který se stal součástí expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Rekordmanka na svém životním díle pracovala po dobu 3 let, přičemž kytiček pro tuto příležitost vyrobila mnohem víc, než bylo použito (některé méně kvalitní vyřadila, mnohé rozdala). Výroba jednoho květu přitom představuje 20 minut práce. Vlnu autorce věnovali přátelé a občané Kaznějova i vzdálenějších regionů.

REKORDMAN ROKU – kategorie REKORDY Z OBCÍ A MĚST
První rozhledna z přestavěné větrné elektrárny
Městys Nový Hrádek vlastní a provozuje unikátní Rozhlednu na Šibeníku, která jako první v Česku vznikla přestavbou větrné elektrárny. Základem celokovové 47metrové rozhledny je tubus větrníku, ze kterého byla odinstalována vrtule a generátor. Kolem tubusu vede točité schodiště zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 32 metrů nad zemí s panoramatickým výhledem do celých východních Čech, ale i na hřebeny Orlických hor a Krkonoš. V bývalé trafostanici sousedící s rozhlednou je umístěno turistické infocentrum. Rozhledna postavená na základě projektu architekta Pavla Suchého je součástí projektu „Česko-polská Hřebenovka – východní část“, jejím investorem je městys Nový Hrádek a spolufinancována byla ze zdrojů Evropské unie.

Hodiny s nejčetnějším odbíjením
Nejpracovitější hodiny v Česku se v průběhu jednoho kalendářního roku ozvou 372 300 údery. Unikátní tzv. opakovací hodiny jsou instalovány ve věži klasicistní radnice v Jilemnici. Původní hodinový stroj vyrobil jilemnický hodinářský mistr Josef Pochop roku 1842. O opakovací hodiny se zasloužil v r. 1854 tehdejší pokrokový purkmistr Dominik Jerie. Na protest proti oklešťování politických práv odstoupil z funkce, ale z lásky k městu pořídil opakovací stroj. Tři cimbály hodin od té doby denně oznamují čas celkem 1020 údery (nejvíc jich zazní vždy v poledne a o půlnoci (4 údery na malý cimbál, 12 na střední a 12 na velký, celkem tedy 28). Hodiny odbíjejí každou čtvrthodinu, a to tak, že z počtu úderů a jejich tonů lze rozeznat počet čtvrtí i celých hodin. Stroj počet celých hodin zopakuje. Pozorný posluchač tedy i bez pohledu na ciferník dokáže určit, jaký je právě čas. Hodiny navíc pokaždé, když velká ručička ukazuje na dvanáctku, počet celých hodin v jiném tónovém zabarveni opakují (například ve čtvrt na dvanáct odbíjí 1x na malý a 11x na prostřední cimbál).

Havlíčkobrodské REKORDY související s výročím 200 let od narození K. H. Borovského
Nejvíc Havlíčků
(= lidí s typickým havlíčkovským knírem) na jednom místě.

Nejdelší literárně naučná stezka
(„Cesta epigramů KHB 2021“ – 475 km, celkem 83 zastavení)

Nejtěžší vyobrazení epigramu
(606,72 kg – na kameni ve tvaru jazyka je sochařem Radomírem Dvořákem vytesán epigram „….by náš jazyk neshnil v hrobě“ a citace KHB z Tyrolských elegií).

Největší vyobrazení epigramu
– s textem „Napřed proč? A potom kroč.“ (Okrašlovací spolek Budoucnost HB)

REKORDMAN ROKU – KOLEKTIVNÍ REKORD – kategorie TURISTICKÝCH CÍLŮ
Obří adventní věnec s nejvyššími svícemi
Zámek Loučeň byl díky svým pracovníkům při příležitosti zahájení adventu 2021 ozdoben obřím adventním věncem se čtyřmi svícemi o výšce 187 cm. Svíčky tvoří 112 cm vysoké tělo a 75centimetrový plamen, přičemž obě jejich části září díky LED řetězům. Vlastní adventní věnec má průměr 15,67 m a šířku 80 cm. Při jeho každoročně se opakujícím vytváření a tvarování jsou spotřebovány 2 valníky chvojí a větviček smrku, túje a tisu.

Nejvyšší vánoční stromeček v interiéru zámku
U příležitosti adventu a Vánoc 2021 byl v rámci programu „Příběh vánočního stromečku“ instalován v zámecké jídelně ZÁMKU LOUČEŇ vánoční strom o výšce 5 m a 9 mm. Kavkazská jedle, ukotvená ve speciálním křížovém stojanu, měla ve svém vrcholu ještě navíc 40centimetrovou špici ohnutou o kazetový strop jídelny. Jedle přivezená ze šumavských lesů měla v nejširším místě rozpětí větví 312,6 cm a byla ozdobena souborem skleněných pivovarských ozdob, čímž se celé aranžmá s názvem Pivovarský stromeček stalo součástí prohlídek zámku s tématem „Věhlas českého průmyslu první republiky“.

Nejvíc pivovarských ozdob na jednom vánočním stromku
Zámek Loučeň představil mezi 17. listopadem 2021 a 17. lednem 2022 v rámci komentovaných prohlídek s názvem Příběh vánočního stromečku nejvyšší vánoční stromek umístěný v interiéru zámku, přičemž 5,009 m vysoká jedle byla ozdobena 272 skleněnými ozdobami představujícími půllitry (krýgly) s pivem (kterých bylo 80) a pivní soudky (v počtu 192). Instalaci s názvem Pivovarský vánoční stromeček, oslavující mistry českého průmyslu první republiky, dotvářely větvičky chmelu s tradičními šišticemi.

REKORDMAN ROKU v oboru NETRADIČNÍ UMĚNÍ
Největší socha z korozivzdorné oceli
Jan Dostál, sochař žijící a tvořící v Olomouci, realizoval v rámci stavby Pavilonu České republiky na výstavě EXPO DUBAI 2020 sochařskou strukturu nazvanou MRAK rozmístěnou na ploše 24 x 12 m. Socha, vysoká 11 m, je vytvořena postupným svařováním nerezových trubek o průměru 17-60 mm, celkové délce 9 500 m a hmotnosti 17 tun. Potrubí, které v exteriéru tvoří mrak, přechází do interiéru, kde se prolíná s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení.
Připravil Miroslav Marek.

www.muzeumrekorduakuriozit.cz
www.dobryden.cz