Proběhl 1. ročník konference V nejvyšším zájmu dítěte
11. 10. 2020
V pondělí 5. října se v pražském Hotelu NH Prague City odehrál první ročník konference V nejvyšším zájmu dítěte. Do čtyř bloků panelové diskuse se zapojila dvacítka zástupců z řad odborné veřejnosti, ministerstev i neziskového sektoru. Živý přenos aktivně sledovalo více než šedesát účastníků z celé ČR. Akce proběhla pod záštitou senátorky Jitky Chalánkové, členky Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Organizátorem byla společnost yourchance o.p.s. a její integrační projekt Začni správně.
Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci a opatřením týkajících se hromadných akcí na území České republiky jsme byli nuceni tuto dlouho očekávanou událost přesunout do on-line prostoru. Streamovalo se z pražského Hotelu NH Prague City, kde se střídali fyzicky přítomní spíkři s on-line hosty tak, aby byla dodržena aktuální vládní nařízení. Účast byla i přes omezení hojná.
Odborným setkáním provázely zakladatelky yourchance o.p.s. Jana Merunková a Gabriela Štiková. Diskuze byla rozdělena do čtyř bloků a týkala se problematiky péče o ohrožené děti, jejich práv a hledání cest k naplnění nejlepšího zájmu dětí v systému náhradní rodinné výchovy, což je proces velmi složitý. „Toto téma vnímáme v České republice jako téma „třaskavé“. Jde nám primárně o to, abychom společně hledali řešení, která fungují a abychom systém opravdu nastavovali tak, aby jednal v tom nejlepším zájmu dítěte,“ popsala smysl akce Gabriela Štiková.
Mezi hosty byli odborníci z praxe, kteří jsou v pravidelném kontaktu s dětmi z ústavní výchovy a náhradní rodinné péče. Nechyběl kurátor, zástupci zainteresovaných institucí, zástupce MPSV i samotní mladí lidé, kteří systémem náhradní rodinné výchovy prošli. Koncept konference vycházel z atraktivní žurnalistické metody Solutions Journalism.
Do prvního bloku V nejvyšším zájmu dítěte zasedla senátorka Jitka Chalánková, soudkyně Kamila Horká a psycholog Jan Toman. On-line byla připojena Kristýna Jůzová Kotalová, vedoucí oddělení koncepce ochrany práv dětí a transformace služeb pro rodiny z MPSV, která dostala prostor pro svůj vstup i v dalších panelech. „Neexistuje jeden názor, co je pro dítě nejlepší. Pohled je vždy individuální, každé dítě potřebuje něco jiného. Zároveň je tento koncept dynamický, protože potřeby dítěte se v průběhu doby mění. Důležité je neustále a průběžně přehodnocovat, zda jsou aktuální opatření stále v tom nejlepším zájmu dítěte,“ vysvětluje úvodem paní Jůzová Kotalová. „Důležité je prožívání každého dítěte individuálně. Musíme vnímat a umět vnímat, co dítě opravdu prožívá. Trestem není, co vymyslíme, ale co dítě jako trest vnímá. Opatření zvenku mohou vše spíše pokazit. Nemodelujme sociální situace, ale přistupujme k dětem individuálně,“ vysvětluje Jan Toman.
Druhý blok Mýty známé i neznámé přivítal znovu senátorku Chalánkovou, ředitele DD Žíchovec Josefa Peikera a v on-line módu manažerku projektu Začni správně Dominiku Šenkovou. Josef Peiker hovořil o nejfrekventovanějších mýtech, které kolují médii i širokou veřejností. Nejčastější jsou tyto: Dětské domovy nejsou potřeba; Dětské domovy a pěstouni jdou proti sobě; Je realita, že sociální pracovnice přijede k domu, tahá dítě silou od matky a neoprávněně jej odveze; V dětském domově jsou jen cikáni a zloději; Dětské domovy nikdo nekontroluje; Stejně ty děti z děcáku skončí na ulici, po odchodu jim nikdo nepomůže. Josef Peiker reagoval na poslední mýtus: „Ano, ne všichni mladí po odchodu svůj život zvládnou, je to stejné jako u mladých z fungujících rodin. Realita je taková, že čtyři z deseti z nich jsou minimálně středoškoláci, čtyři z deseti žijí normální život, mají práci, bydlení a svoji novou funkční rodinu.“ Každý z mýtů panelisté okomentovali, vysvětili a přiblížili reálnou situaci. „Dětský domov je pomoc, nikoliv trest. Jakmile to jen trochu půjde, sami rádi požádáme sociální pracovníky a soud o navrácení dítěte do původní rodiny. Přáli bychom si být spíše jen přestupní stanicí,“ uzavřel debatu Josef Peiker.
Dominika Šenková představila výzkumný projekt PERSIST, který je právě v polovině realizace. Cílem je získat fakta a kriticky zmapovat faktory ovlivňující integraci mladistvých z dětských domovů do společnosti a úspěšnou adaptaci na trh práce. Zjištění mají vést ke zlepšení a zefektivnění forem pomoci a podpory pro mladistvé opouštějící institucionální péči.
D. Šenková dále přiblížila pojem Bílé vrány, tj. úspěšné mladé lidi, kteří prošli institucemi náhradní rodinné výchovy a v životě uspěli. Slavnostní udílení cen Bílá vrána bude možno sledovat 19. října na stránkách Bílé vrányhttp://www.bilavrana.net/.
Součástí setkání byl křest nové knihy Fenomén dítěte v systému aneb teorie a praxe náhradní rodinné výchovy. Autorkami jsou manažerky integračního projektu Začni správně Marcela Belicová, Dominika Šenková a spoluzakladatelka yourchance Gabriela Štiková. „Publikace je výjimečná v tom, že seznamuje čtenáře s oběma instituty náhradní rodinné výchovy – náhradní rodinnou péčí i ústavní výchovou. Kniha je určena pestré paletě čtenářů od odborníků, studentů až po zájemce o problematiku ohrožených dětí,“ říká ke knize Gabriela Štiková. V knize se prolíná teorie s praxí, která je zastoupena citacemi, reálnými příběhy a kazuistikami.
Třetí panel Kam s ní/ním? hostil Janu Koubovou, předsedkyni Federace dětských domovů ČR, Annu Krbcovou, tajemnici Asociace Dítě a Rodina, Lukáše Bachuru, kurátora pro děti a mládež a dva mladé dospělé Pavla Lukáše, držitele Bílé vrány 2019 a Romana Hůlku, který prošel jak dětským domovem, tak pěstounskou péčí. Blok se věnoval možnostem umístění dítěte, dvěma pilířům systému náhradní rodinné výchovy, a také tématu hostitelských rodin. „Všechny domovy dnes mají Standardy kvality péče, kde je otázka odcházení a příprava na něj zpracována. Přesto proces odcházení řeší každý dětský domov trochu jinak,“ popisuje Jana Koubová a dodává: „Mladí lidé potřebují povzbudit, potřebují vědět, že když se budou snažit, tak to někdo ocení, a hlavně dosáhnou svého cíle za pomoci nás všech okolo.“
„Budou to už tři roky, co jsem odcházel z domova. Ta představa, kam bych šel pro mě byla hrozná. I když jsem se připravoval, byl jsem na to sám, nikdo mě nevedl. Teď jsem za to vděčný, naučilo mě to samostatnosti a poradit si v krizových situacích,“ popisuje odchod Pavel. Roman k diskuzi doplnil: „Jsem klidný a ve všem potřebuji mít pořádek, nebyl jsem problémové dítě. Žili jsme s bráchou v dětském domově několik let. Pak si nás budoucí pěstounka vzala párkrát domů a následně požádala o možnost být pro nás pěstounkou. Jak se budou mladí, co odchází chovat venku je o tom, jaký každý z nich je, co chce, jaké má vzory z rodiny nebo vůbec, jací rodiče jsou či byli.“
Poslední blok Odcházení ze systému náhradní rodinné výchovy byl o odchodech mladých z různých úhlů pohledu. Diskuse se účastnili Dalibor Křepský, ředitel DD Olomouc, Pavel Šmýd, předseda Sdružení pěstounských rodin, Gabriela Štiková, spoluzakladatelka yourchance o.p.s. a projektu Začni správně, Martin Jelínek, metodik kurátorů pro dospělé a on-line byla Miroslava Horecká, ředitelka doprovázející organizace PorCe Ta. „Postupně se nám podařilo získat dva městské byty, máme dva svoje byty, samostatné pokoje mimo skupiny a dva byty kousek od Olomouce pro odcházející z ústavní výchovy. V domově máme nastaveno několik stupňů osamostatňování a dovolím si tvrdit, že fázi odcházení, přípravy a rady k tomu, co čeká venku a jak naložit se svým životem plníme svědomitě,“ popisuje situaci v DD Olomouc Dalibor Křepský. Kristýna Jůzová Kotalová z MPSV k problematice odcházení doplnila: „Mladí lidé, kteří odchází z pěstounské péče nebo dětského domova dostávají odchodné ve stanovené výši. Dále mohou pobírat dávky státní sociální podpory nebo hmotné nouze, kdy jde hlavně o ty, kteří chtějí studovat a už dále nechtějí setrvávat v dětském domově. Navržen je také jednorázový příspěvek, který dostanou ve chvíli, kdy končí jejich nezaopatřenost. Změnu si představujeme v tom, že se na osamostatňování začne ve spolupráci s OSPOD, sociálními pracovníky, kurátory apod. pracovat mnohem dříve, a to dříve než ve věku 16 let. Podpora dětí by měla být kontinuální.“
Jitka Chalánková závěrem ke konferenci řekla: „Za organizaci této skvělé akce jsem vděčná. Dnes se zde předávaly zkušenosti jak zástupců ústavní výchovy, tak pěstounské péče. Pohled soudců nastínil nelehké rozhodování v opatrovnických soudech. Současně právě soudci poukazují na komplikace a zmatky, které do celé agendy vnáší zcela nekompetentní prosazování Příručky Ministerstva práce a sociálních věcí pro kurátory, které jsou v jasném rozporu s platnými zákony a odporují nejlepšímu zájmu dítěte. Velmi praktická pro účastníky konference byla vystoupení odcházejících mladých dospělých. Jasně se potvrzuje nutnost individuálního nastavení pomoci ohroženým dětem tak, aby byl co možná nejlépe zajištěn jejich stabilní budoucí vývoj. Nejcennější však je deklarovaná snaha o spolupráci a koordinaci všech zúčastněných stran, nikoliv bezhlavé bourání systému, který reflektuje řadu specifik české společnosti.“
Náš velký dík za realizaci konference, ale i dřívějších akcí patří Hotelu NH Prague City. Děkujeme také našemu strategickému partnerovi společnosti CTP, společnosti NN, Nadaci KB Jistota a Nadaci BLÍŽKSOBĚ.
Projekt Začni správně pomáhá mladým lidem z dětského domova nebo pěstounské péče, aby se po odchodu osamostatnili a byli schopni žít plnohodnotný život. Úspěchem v tomto ohledu je podle nás zcela "normální život" - mít práci, rodinu, vytvořené zázemí, zvládání běžných situací, život mimo rizika jako je např. dluhová spirála. Součástí projektu je mentoringový program, který propojuje mlaďochy s dospěláky, kteří jim pomáhají najít tu správnou cestu životem, konzultují s nimi nejen otázky spojené se vzděláním či profesí, ale především s běžným každodenním životem. Realizátorem projektu je yourchance, obecně prospěšná společnost, jejímž smyslem fungování je kromě oblasti integrace mladých dospělých opouštějících instituce náhradní rodinné výchovy také prosazování potřebných změn v oblasti výuky finanční gramotnosti a rozvoje podnikavosti žáků zákůadních škol a srčedních škol. Připravila Renata Majvaldová.
Do hromadných ubytovacích zařízení v Česku přijelo za první tři čtvrtletí celkem 7,8 milionu zahraničních turistů, což bylo o 10 procent více než ve stejném...