Priority českého nezávislého maloobchodu pro rok 2019

Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která zastupuje zájmy a potřeby českých nezávislých (tradičních) obchodníků a sdružuje na 7 tisíc domácích prodejen s 30 tisíci zaměstnanci, definuje pro rok 2019 priority českého nezávislého maloobchodu. Níže uvedené priority souvisejí s dalším fungování nejen tradičních prodejen, ale celého českého trhu, deformovaného po dlouhé roky mnoha negativními vlivy. Nezávislý maloobchod je významným zaměstnavatelem, jedním z klíčových distribučních kanálů české a zejména regionální potravinářské produkce, zajišťuje převážnou měrou obchodní obslužnost venkovských oblastí a hraje také významnou úlohu společenskou. Přesto se domácímu nezávislému obchodu nedostává podpory ze strany státu tak, jak je tomu v ostatních vyspělých zemích EU i nezávislých státech jako je Švýcarsko či Norsko. Proto AČTO definuje sedmero klíčových priorit a současně nabízí pomoc a spolupráci na jejich řešení.

I. Novelizace zákona o cenách
Z pohledu českého nezávislého trhu i českých výrobců a producentů potravin je největším problémem nekalá praktika používání podnákupních (predátorských) cen. Tuto praktiku současná legislativa nepostihuje a v běžné praxi ji využívají především zahraniční řetězce. Systémové, systematické, soustavné a vědomé využívání podnákupních cen vede jednoznačně ke koncentraci trhu, zneužívání významné tržní síly zejména regionálně, likvidaci drobných i středních prodejců, likvidaci obslužnosti venkova a celkově vytváří značná rizika budoucí vysoké koncentrace trhu v Česku do rukou úzké skupiny nadnárodních řetězců. Dalšími důsledky je pak násobné snížení příjmů z DPH i daně z příjmu u ostatních, především menších obchodníků, neboť uplatněním „predátorských cen“ tito prakticky žádné promované položky již neprodají a vytvořený dojem zájmu „predátora“ o blaho zákazníka. Ve skutečnosti jde o snahu zlikvidovat či alespoň poškodit konkurenci a získat si větší výhodu do budoucna.

Priority:

• Omezení masivního používání nekalé praktiky podnákupních cen formou novelizace zákona o cenách tak, aby prodávající ani kupující nemohl narušit tržní prostředí prodejem nebo nákupem zboží za cenu nižší, než jsou náklady na jeho pořízení.
• V rámci úpravy zákona požadovat, aby byl při nastavení akční ceny prodejce povinen mít toto zboží v nabídce po celou dobu trvání akce, minimálně však každý den, a minimálně polovinu prodejní doby v každém dni.
• Důsledné kontroly porušování novelizovaného zákona o cenách s důrazem na používání podnákupních cen a výraznější sankce v procentní vyjádření k realizovanému maloobchodnímu obratu příslušné prodejny či marketu.

II. Novelizace zákona o významné tržní síle
V březnu 2016 vešla v platnost novela zákona č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle, namířená proti nekalým praktikám zahraničních obchodních řetězců. Bohužel, novelou byly postiženy i tuzemské obchodní aliance. Ty prokazatelně nemají faktickou významnou tržní sílu a jejich členové tím stále více ztrácí část své konkurenceschopnosti, zejména právě vůči zahraničním obchodníkům ale i velkým dodavatelům. Tuzemské obchodní aliance (případně české obchodní řetězce) byly vytvořeny malými a středními českými obchodníky k vlastní konkurenceschopnosti vůči zahraničním obchodním řetězcům. Tuzemští obchodníci zařazení v maloobchodních sítích jsou důležitými odběrateli malých a středních místních potravinářských výrobců. Převážná část prodejen se navíc nachází na venkově a jejich existence je významným garantem odpovídající úrovně zásobování tohoto prostoru. Zákon by měl dle názoru AČTO řešit závažná rizika a problémy českého trhu, ovšem nečiní tak a měl by být tedy znovu novelizován tak, aby odrážel skutečný poměr sil na českém trhu.

Priority:

• Novelizovat zákon tak, aby řešil i vztahy mezi ostatními členy potravinového řetězce, tedy významnou tržní silou dodavatele vůči obchodníkovi či producenta vůči dodavateli.
• Pokusit se zákon novelizovat tak, aby se do budoucna předešlo riziku další koncentrace českého trhu do rukou zahraničních řetězců na hranici 80% a více. Tím by došlo k eliminaci českých dodavatelů a zásadnímu navýšení dovozů zahraničního zboží na úkor produktů českých z příkazu mateřských firem řetězců.

III. Motivační daňový systém
Opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn je podle Asociace českého tradičního obchodu nezodpovědné vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situace totiž může paradoxně vést k tomu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu, o pracovní místo nakonec přijdou. V možnostech zaměstnavatele, provozujícího např. malou prodejnu na venkově, již nebude vzhledem k neúměrně navyšovaným nákladům možné obchod dále držet. S tím úzce souvisí vysoké odvody zaměstnavatelů za zaměstnance a obecně vysoká cena práce. Statistické údaje za rok 2016 uvádějí, že Česká republika má se svými 43% osmé nejvyšší zdanění práce ze zemí OECD. Práce v Česku je tak dražší než ve Skandinávii, Švýcarsku nebo Irsku. Za rovněž prospěšné by AČTO ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací České republiky považovalo přehodnocení existence benefitu stravenek, který je zbytečně drahý a neefektivní a nahradit jej čitelnějším a méně nákladným benefitem.

Priority:

• Pro zachování ekonomického růstu je nezbytné snížit odvody zaměstnavatelů a jejich daňové zatížení. Ve věci minimální mzdy považuje AČTO za rozumné řešení diferencování minimální mzdy podle regionů a oborů tak, jak je tomu např. v Itálii a donedávna také v Německu.
• Snížení DPH na základní potraviny, např. ve Velké Británii a Irsku 0 %, Španělsko a Itálie 4 %, Nizozemí, Belgie 6 %, Německo 7 %, což prospěje zákazníkům i zaměstnancům, neboť zaměstnavatel bude moci lépe ohodnotit jejich práci.

IV. Změna fungování stravenkových systémů
AČTO dlouhodobě nesouhlasí se současným způsobem provozování stravenkových systémů, které nadbytečně vytvářejí konkurenční prostředí a dále znepřehledňují, komplikují a prodražují systém, z něhož v současnosti těží zejména vydavatelé stravenek, zatímco podnikatelé v maloobchodě a pohostinství jsou jím poškozováni, stejně tak jako zaměstnanci a zaměstnavatelé. Dle kvalifikovaného odhadu AČTO se provize vydavatelů stravenek pohybuje kolem 5 %. To ve finančním vyjádření představuje 800 miliónů korun. Celá tato částka jde na úkor především podnikatelů v maloobchodě, pohostinství a oborech s nimi souvisejících. Náklady spojené s provozováním systémů hradí rovněž obchodníci a podnikatelé v pohostinství a zaměstnavatelé poskytující svým zaměstnancům stravenky. Vynucené přijímání stravenek obchodníkům a dalším zaměstnavatelům způsobuje ztrátu ve výši až 10 % z tržeb (provize + administrativní poplatek + DPH ze zaplacené částky). Počet ročně vydaných stravenek je cca 300 milionu kusů, což představuje nemalou administrativní i ekologickou zátěž. Zpracovávání stravenek vytváří další administrativní zátěž i zátěž personálu, navíc platba stravenkami váže finanční prostředky, což je zejména pro malé nezávislé obchodníky výrazná komplikace.

Priority:

• Zrušení papírových stravenek a nahrazení stravenkami elektronickými s daňovým odpočtem ve stávající výši, jako u doposud fungujícího systému stravenek.
• Zastropování provizí stravenkových společností za akceptaci stravenek podobně, jako tomu bylo v minulosti za akceptaci platby bankovní kartou. Za rozumnou výši považuje AČTO provizi do 2,5 % včetně provize banky.

V. Podpora českého nezávislého maloobchodu
V roce 2017 zaniklo v České republice 1082 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 400 m². Problém zanikání malých prodejen se týká především obcí do jednoho tisíce obyvatel, kterých je v Česku 4872. Provozovat tyto prodejny však má smysl, neboť zajišťují dostupnost potravin pro starší občany a matky s dětmi, umožňuje denní nákup zboží pro všechny (obec bez obchodu přestává žít), je místem setkávání občanů. Je tu i hledisko ekologické, neboť zboží putuje za zákazníky, nikoliv zákazníci za zbožím a nezanedbatelný je aspekt ekonomický, kdy lokální obchod podporuje zaměstnanost, ať už přímo či nepřímo prodejem regionálních potravin a místních zemědělských produktů. V tomto bodě přestává být venkovský obchod podnikáním a stává se službou ve veřejném zájmu. V situaci, kdy mají na trhu dominantní postavení zahraniční řetězce je situace problematická i pro české nezávislé obchodníky ve městech. Ve vyspělých zemích Evropy je běžné, že nezávislí obchodníci, jejichž podmínky jsou specifické, dostávají ze strany státu přímo či nepřímou podporu. Zároveň je nezávislý maloobchod poškozován klamavými praktikami konkurence, jako např. letákové akce, které slibují konkrétní sortiment, jehož však obchodník – zahraniční řetězec nabízí pouze omezené množství, poptávku neuspokojí, zákazníky však na zboží láká dál. AČTO oceňuje snahu Ministerstva průmyslu a obchodu, které se v roce 2018 konečně začalo problematikou obchodu a jeho fungování zabývat a rovněž snahu Ministerstva pro místní rozvoj, jež po letech přišlo s prvním projektem podpory malých obcí. Poděkování patří rovněž vedení některých krajů, které stále častěji vypisují dotační programy na zachování venkovských prodejen, přesto ale považuje za nezbytné, aby se k celé problematice postavil čelem i stát prostřednictvím ministerstev a nastavil systém účelné a cílené pomoci. Za významné AČTO považuje také snížení administrativní zátěže obchodníků, která představuje neúměrné časové i finanční zatížení podnikatelů. V porovnání s vesnickou prodejnou, která získá dotaci např. 100 tis. Kč, tak za jeden rok prodejna „proinvestuje” na zákonných povinnostech s jedním zaměstnancem při provozu 365 dní v roce: 73 100 Kč + 164 250 Kč. tj. okolo 237 350 Kč. V částce není započítána mzda zaměstnance, nájem, energie a pravidelné odvody. Časová náročnost cca 1200 hodin / ročně tj. cca 50 dnů.

Priority:

• Nastavení systému přímé podpory prostřednictvím státu tak, aby mohla být zajištěna obchodní obslužnost venkova poctivým způsobem a se zajištěním požadované kvality. Rozhodujícími kritérii by měl být počet obyvatel obce, obrat prodejny, otevírací doba a vývoj průměrné mzdy v ČR. Rozhodující slovo při hledání finálního řešení a systému realizace případné podpory by měla mít obec.
• Zvážení převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, např. osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší, než stanovená mez. Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 tisíc EUR vyloučeny z platby DPH.
• Snížení administrativní zátěže obchodníků.
• Vyjednání a trvalé obnovení výjimky z povinnosti uvádět měrné ceny pro maloobchodní prodejny do 200 m², které je neúměrně časově a finančně náročné. Ve Velké Británii jsou této povinnosti zbaveny obchody o rozloze do 260 m².
• Podpora a pokračování programu Pošta Partner, který rozšiřuje nabízené portfolio služeb venkovského maloobchodu a pomáhá zachovat občanskou vybavenost.
• Důslednější kontrola používání klamavé reklamy a v případě nutnosti zavedení příslušné legislativní úpravy, která takovému jednání zamezí.

VI. Spuštění 3. a 4. vlny EET
Asociace českého tradičního obchodu od začátku podporovala zavedení elektronické evidence tržeb jako nástroj k narovnání pokřiveného prostředí českého trhu. To vše ale za podmínky, že nebudou připuštěny žádné výjimky, které celou normu jen znepřehlední, mnohým umožní povinnosti se vyhnout a biti budou opět pouze poctiví obchodníci. Proto AČTO považuje za nezbytné, aby byl dokončen proces aplikace evidence tržen do praxe spuštěním 3. a 4. vlny. V opačném případě totiž systém nemá smysl provozovat, neboť bude selektivní a nespravedlivý. V souvislosti s tím AČTO považuje za klíčové, aby byly prováděny důsledné kontroly dodržování zákona tam, kde je to potřeba, zejména v provozovnách typu večerek, kde praxe i exkluzivní průzkumy ukázaly nízký respekt k zákonu o EET a jeho obcházení.

Priority:

• Dokončení realizace systému elektronické evidence tržeb spuštěním 3. a 4. vlny s minimem výjimek tak, aby byl systém funkční, spravedlivý a splnil svůj účel, tedy nastavení rovného podnikatelského prostředí.
• Zároveň AČTO požaduje důsledné kontroly a vymáhání zákona tak, aby kontroly nebyly selektivní a nesloužily pouze ke splnění povinnosti a šikaně poctivých obchodníků a podnikatelů obecně.
• V souladu s volebním programovým slibem Hnutí ANO považuje AČTO za legitimní požadavek na refundaci nákladů na zavedení EET u drobných obchodníků, přičemž za přiměřenou výši kompenzace nákladů na zavedení EET AČTO považuje částku ve výši 10 tisíc korun na jedno pokladní místo. Refundace by byla poskytnuta všem podnikatelům na všechny jimi provozované prodejny či provozovny s maximálně jedním pokladním místem. Jinou formou refundace by mohlo být snížení DPH na potraviny, viz priorita III. Motivační daňový systém.

VII. Používání plastových obalů a jejich recyklace
V současné době nabývá na síle a významu diskuze o snižování produkce plastových i dalších obalů. V lednu 2019 představily Karlovarské minerální vody, a. s. Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) výchozí studie o možných dopadech zálohování PET lahví a jejich následné recyklace. Pokud by byl takový systém zpuštěn, což se v řadě evropských zemí již děje (v různém stupni přípravy od praxe pro přípravu), představoval by při nevhodné aplikaci do praxe značnou zátěž a komplikace především pro menší nezávislé obchodníky. Vzhledem k tomu, že je to téma závažné, úzce se dotýkající členů AČTO, považujeme toto za jednu z priorit pro rok 2019 a následující.

Priority:

• Vyvolání objektivní diskuse o smysluplnosti zálohování PET lahví jakož i diskuze o používání jednorázových plastů a omezení spotřeby plastových výrobků, k níž budou přizváni i zástupci nezávislého obchodu.
• Uplatňovat a prosazovat připomínky českého nezávislého maloobchodu při přípravě a potenciální realizaci systému zálohování PET lahví v ČR tak, aby nový systém neměl negativní dopad na fungování a provoz zejména malých prodejen na českém trhu.

Připravila Jana Follprechtová.

www.acto.cz
www.facebook.com/actocz