Související články
LOT Polish Airlines spojí Prahu s Ostravou
Od 11. listopadu 2020 bude v Česku zase možné cestovat vnitrostátně letecky.
06. 11. 2020
31. 07. 2019
Tajemný hrad Bran v Transylvánii ale není jediným místem, kde stojí za to se během toulek jihovýchodní Evropou zastavit. Středověké hrady patří mezi nejvýznamnější národní památky v Rumunsku a jejich věhlas se odráží po celém světě.
Přinášíme vám tipy na pět hradů, díky kterým poznáte Rumunsko z trochu jiné stránky.
Drákulův hrad Bran nedaleko Brašova
Na zalesněných svazích hor se schovávají medvědi, po loukách a stráních se potulují smečky divokých psů a vítr rozeznívá zvonce ohlašující stáda ovcí. Transylvánie uprostřed Jižních Karpat je jedním z nejopuštěnějších a nejméně známých koutů Evropy. Kde končí historie a začíná příběh irského spisovatele Brama Stokera, se můžeme jen domnívat, jisté však je, že hrabě Vlad Tepeš Drákula skutečně existoval a jeho praktiky, jimiž likvidoval své protivníky, se nedaly nazvat jinak než ďábelské.
Asi nejznámějším hradem, na kterém hrabě Drákula dle záznamů pobýval, je Hrad Bran nedaleko města Brašov. Gotická stavba ze 14. století na skalním ostrohu impozantně vystupuje nad nedalekou vesnici a výjimečně dobově zachovalá je i vnitřní expozice hradu. Roku 1920 věnovalo město Brašov hrad rumunské královně Marii Edinburské, která jej nechala zrekonstruovat. Královna si hrad velmi zamilovala, od roku 1940 je tu dokonce na přání samotné panovnice uloženo její srdce.
Nejlepší je zavítat sem hned ráno, abyste se vyhnuli davům turistů. Jedná se totiž o vůbec nejnavštěvovanější rumunskou památku.
Město Brašov je z Prahy vzdáleno skoro 1300 km a cesta autem trvá nejméně 13 hodin. Pokud si na řízení netroufnete, rezervujte si jízdenku na přímý autobus FlixBus. Cestou do Rumunska si odpočinete, mrknete na filmy nebo prostudujete místní historii díky kvalitnímu připojení k Wi-Fi. Cena jednosměrné jízdenky začíná od 1129 Kč.
Hrad Hunedoara (Korvínův hrad), Drákulovo vězení?
O něco blíž k maďarským hranicím, nedaleko historického města Deva, se tyčí majestátní hrad Hunedoara, jinak známý také jako Korvínův hrad. Pověst praví, že právě zde byl Drákula sedm let vězněn. Místní pamatují příběhy o upírovi, který nemohl být zabit, dokud mu ostrý předmět neprobodl srdce.
O malém průmyslovém městečku Hunedoara v jižní Transylvánii by se svět nedozvěděl, kdyby neexistoval středověký Korvínův hrad, který byl v této oblasti postaven před více než šesti stoletími. Cesta do hradu vede přes masivní dřevěný most opírající se o čtyři pilíře. Jedním z nejznámějších míst Korvínova hradu je Lóže Matyáše postavená na žádost krále Matyáše Korvína. Jedná se o dvoupodlažní objekt s otevřenými terasami zdobený freskami zobrazujícími legendu o původu rodu Korvínů.
V letní sezóně hrad pořádá mnoho zajímavých akcí jako jsou Středověký festival, festival Noc opery a Noc muzeí. Kromě toho je Korvínův hrad často místem natáčení různých historických a fantasy filmů.
Do města Deva, jehož název označuje pevnost a o němž první zmínky pocházejí ze 13. století, se pohodlně dostanete z Prahy, Brna i Bratislavy nočním FlixBusem za méně než 14 hodin. A když už do Devy dorazíte, navštívit můžete i další historickou památku přímo ve starém městě.
Městská pevnost Deva
Deva je údajně hornické město rozkládající se jihovýchodně pod horou na levém břehu řeky Mureš. Právě na osamocené hoře sopečného původu zde byl ve 13. století vystavěn hrad jako opěrný bod proti útokům Mongolů, postupně přebudovaný na jednu z nejbytelnějších pevností v celé Transylvánii.
Dnes je to zřícenina, na níž vede z města lanovka, a vrch je přírodní rezervací. Významný městský park zvaný Citadel Park se nachází i v historickém centru města, na úpatí pevnosti Deva. U jeho jižního vchodu je dům Dr. Petru Groza, což byl v padesátých letech minulého století významný rumunský politik a právník. V parku najdete i různé architektonické prvky, mimo jiné sochu dáckého krále Decebala, jenž vládl v letech 87 až 106.
Hrad Peleš na okraji pohoří Bucegi
Za návštěvou dalších dvou hradů je třeba trochu popojet, a to k horskému městu Sinaia, asi 45 km jižně od města Brašov. I zde staví autobusy FlixBus na své cestě napříč Rumunskem. Když zahlédnete Peleš poprvé, budete mírně zmateni. Vypadá trochu jako zámek, trochu jako hrad a vlastně vám spíš připomene kulisy z nějakého výpravného fantasy filmu.
Pozoruhodný hrad Peleš byl postaven v neorenesančním stylu a jeho stavba začala koncem 19. století v roce 1873. Má 160 komnat a bohatě vyřezávané věžičky, za kterými stojí manželka Karla I. Alžběta. Alžběta nechala hrad vyzdobit na tehdejší poměry dost nevšedně – obrazy Rembrandta, benátskými zrcadly, renesančními zbraněmi, perskými koberci. Na nábytek použila ebenové a ořechové dřevo, kůži i perleť.
Návštěvníky z dalekého okolí láká hrad Peleš nejen na své nepopiratelné kouzlo, ale také díky skutečnosti, že se nachází v úchvatných Karpatech na okraji přírodního parku Bucegi.
Hrad Pelišor vznikl z rukou českého architekta Límana
Peleš je součástí zámeckého komplexu, který se také skládá ještě z hradu Pelišor a Foišor Hunting Lodge. Celý komplex původně sloužil jako lovecké a rekreační sídlo. Hrad Pelišor vyniká svým jedinečným vzhledem, kde se prolínají rumunské a evropské prvky. Zajímavostí je, že tento hrad ve stylu secese navrhl český architekt Karel Líman původem z Mladé Boleslavi, který pracoval ve službách rumunského královského dvora. Karel Líman se podílel i na přestavbě hradu Peleš.
Manželka krále Ferdinanda nechtěla, aby hrad Pelišor obsahoval pouze secesní prvky. Proto byly nakonec přidány ještě byzantské a dokonce i keltské prvky, které hradu dodávají zcela jedinečný vzhled. Hrad má 99 pokojů a mnoho z nich je pokryto dubovým dřevem.
Pokud jsme vás nadchli výběrem alespoň jediného hradu a chystáte se tam podívat, pak je náš úkol splněn a my máme velkou radost! Prodlužte si letní cestování a vyrazte do Rumunska některý ze zářijových víkendu. Mimo hlavní sezónu vás totiž jistě potěší nižší ceny za dopravu i ubytování a méně turistů.
Připravila Martina Čmielová, foto: FlixBus.
www.flixbus.cz
Související články
Od 11. listopadu 2020 bude v Česku zase možné cestovat vnitrostátně letecky.
06. 11. 2020
Nepřehlédněte