Plzeň – TURISMUS

V rodném městě mého táty se koncem léta potkávám s ředitelkou společnosti destinačního managementu Plzeň – TURISMUS Ing. Zuzanou Koubíkovou. Paní ředitelko, Plzeň má pro mne úžasné kouzlo nejen kvůli prožitkům z dětství, ale i díky atmosféře a svým atraktivitám. O tom, že se takřka po celém světě vyslovuje, tiskne a čte jméno Plzně, respektive jejího přídomku plzeňský – Pilsner, Pils – jsem hovořil i v interview se synem tátova kamaráda, neurochirurgem profesorem Vladimírem Benešem mladším, v článku „Naše země je víceméně trošku kafkiáda“. 
Pivo plzeňského typu opravdu zná celý civilizovaný svět. Pilsner Urquel je plzeňský vývozní a imageový artikl – brand číslo jedna. Jsem hrozně ráda, že tady ten pivovar máme. Kolegům z Plzeňského Prazdroje se podařilo vybudovat nádherný produkt cestovního ruchu, který v České republice a možná i v Evropě svou kvalitou a nápaditostí toho, co nabízí, nemá konkurenci. Naše metropole ale má návštěvníkům a turistům co nabídnout nejen z oblasti pivovarnictví. Ať to jsou menší věci a objekty nebo velké, jako například památkově chráněné centrum města s renesanční radnicí nebo katedrálou sv. Bartoloměje s impozantní víc jak stometrovou věží či pestré portfolio možností trávení volného času a výjimečných eventů, jako jsou Slavností svobody.

Ano, jak informují media: „nikde jinde v Česku se nekonají tak velkolepé oslavy konce druhé světové války jako v Plzni. Viz třeba článek: „Užijte si v Plzni unikátní atmosféru oslav osvobození“. A proslulí jste i díky Škodovce, v níž se můj táta vyučil. Ostatně, industriálních památek má Plzeň neskonale…
My, když se ptáme turistů a ostatních příchozích, co se jim vybaví, když se řekne Plzeň, tak je to vždycky pivo, o kterém jsme už hovořili. Na druhém místě Škodovka, která momentálně není pro turisty přístupná nebo fotbal. Rozhodli jsme se na tuto tradici Plzně navázat a vytýčili si rozvoj industriálního turismu jako jeden z hlavních cílů do příštích let. Samozřejmě jednáme i se Škodovkou o jejím zpřístupnění. Naší největší snahou v uskutečnitelném výhledu je vybudovat jakousi industriální stezku. Tím však nemyslím trasu, která bude vyznačena na mapě, ale soubor zajímavých atraktivit. Zážitků spojených s industriální minulostí, současností a budoucností Plzně, které se veřejnosti otevřou v nějakém pravidelném módu. Souvisí s tím i náš vlajkový produkt, který sice není mainstreamový, ale je naprosto exkluzivní, a v kontextu České republiky unikátní. Je to soubor bytových interiérů, které v 30. letech dvacátého století pro tehdejší klientelu z řad průmyslníků navrhl věhlasný architekt Adolf Loos. Po Vídni je tak Plzeň městem s největším počtem jeho realizací. Těch u nás navrhl třináct. Z nich se osm zachovalo a čtyři jsou přístupné veřejnosti. Pro lidi, kteří se zajímají o architekturu a design, a konec konců i o příběhy jejich majitelů, je to ohromný magnet



Velkou kupní sílu a poptávku po službách a zboží spotřebitelů odjinud (včetně zahraničních turistů), do Plzně přivádí i sport. Zejména mezistátní utkání či mezinárodní turnaje či mistrovství.
Ohromný pozitivní posun ve výkonnosti odvětví cestovního ruchu prostřednictvím sportu udělala během posledních deseti let fotbalová FC Viktoria Plzeň. Tím, že se opakovaně dostává do Ligy mistrů a evropských pohárů, nejen že výrazně zvýšila mezinárodní renomé Plzně, ale dík útratám návštěvníků mezistátních i ligových a pohárových zápasů výrazně přispěla k posilování mikroekonomiky města. Když jsem před chviličkou říkala, co se turistům a návštěvníkům vybaví, když se řekne Plzeň, tak na prvním místě je to pivo a na druhém Škodovka, která se o ně střídá s fotbalem. Pak tu jsou i plzeňští hokejisté, kteří válí v extralize, házenkáři či střelci, kteří tu mají národní vrcholové středisko, Sportovně střelecký klub Dukla Plzeň, o němž jste loni psal v článku „Bronzová pro Česko z mistrovství světa“ a další. Plzeň je místem, které hostí řadu mezinárodních sportovních událostí, a troufám si tvrdit, že by se na ně měla ještě víc zaměřovat. Měla by se rvát o to, aby mohla hostit další nejrůznější mistrovství. Klidně na mládežnických a dětských úrovních, které na území města přivádějí možná ještě větší počet utrácivých turistů-fanoušků a návštěvníků, protože se sportovci – dětmi a teenagery – přijíždějí nejen jejich realizační týmy, ale i rodiče, další příbuzní a známí.

Pro rok 2015 byla Plzeň vyhlášena Evropským hlavním městem kultury. A s Plzní jsou spjaty i idoly mnoha dětských generací, světově proslulí Spejbl a Hurvínek.
To jsou naši slavní rodáci, neboť právě v Plzni přišli na svět. V Kopeckého sadech tu máme jejich krásnou sochu. O odkaz Josefa Skupy, Jiřího Trnky a dalších mistrů loutkářství u nás spolu s dalšími pečuje Muzeum loutek na náměstí Republiky. Plzeň má opravdu silnou loutkářskou tradici. Máme ji zapsanou na seznamu nehmotného kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO. Krom dalších divadel tu máme divadlo Alfa, které se orientuje právě na loutková představení. A když už jsme u kultury, s Plzní je spjato ohromné množství osobností. Každý kulturní Čech ví, že Plzeň byla poslední štací autora textu naší státní hymny „Kde domov můj“ Josefa Kajetána Tyla, který je tu pohřben na Mikulášském hřbitově.

K oborům, které krom řady dalších nachází uplatnění v odvětví cestovního ruchu, patří gastronomie. Říká se, že láska prochází žaludkem. V Plzni, nejen díky pivu.
Nicméně tento zlatavý či tmavý mok figuruje v řadě našich typických jídel. Různé gulášky, špalky na pivě apod. V poslední době se Plzeň výrazně zvedla, a gastronomii se tu daří pojímat rovněž moderně, takže uspokojí široké spektrum hostů.



Společnost destinačního managementu Plzeň – TURISMUS je plzeňským magistrátem zřizovanou organizací.
Ano, jsme městkou organizací. Má to řadu výhod, na druhou stranu není vždy jednoduché prosazovat v městské samosprávě témata spojena s turismem, Město vedou politici volení obyvateli, pro které cestovní ruch není vždy to hlavní. A navíc, příchozí turisté komunální politiky nevolí. Přestože odvětví cestovního ruchu historicky asi nikdy nebylo v průmyslově rozvinuté Plzni největší prioritou, vždy jsem měla štěstí na lidi, kteří vnímali, že turismus k Plzni patří. Že je pro Plzeň nejen čím dál výraznější součástí její image, ale i zdrojem finančních prostředků. Podnikatelských i pracovních příležitostí. A to, co bylo na území naší metropole třeba udělat v zájmu zvyšování atraktivity Plzně jako turistické destinace, se většinou udělalo.
Se Zuzanou Koubíkovou hovořil Jaromír Kainc, Foro - archiv VisitPlzeň
 
www.visitplzen.eu