Národní muzeum v přírodě

Národní muzeum v přírodě, které od 11. 12. 2018 nově sdružuje Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina, Muzeum v přírodě Zubrnice a Valašské muzeum v přírodě, představilo na tiskové konferenci k zahájení návštěvnické sezóny „novou tvář“.
Cílem spojení čtyř jedinečných institucí je zkvalitnění péče o sbírky a sbírkotvornou činnost, včetně péče o objekty lidového stavitelství; nové přístupy ke vzdělávání a interpretaci kulturního dědictví směrem k návštěvníkům; rozvoj ochrany, uchování a prezentace nemateriálního kulturního dědictví; koncepční rozvoj vědy a výzkumu; úsilí o zapojení do významných národních i mezinárodních vědecko-výzkumných projektů; posílení Metodického centra pro muzea v přírodě a zapojení odborníků z dalších tří muzeí do jeho činnosti.

„Jsme si vědomi, že neoddělitelnou součástí společné prezentace našich muzeí je jednotný nadčasový vizuální styl, který sjednotí grafickou podobu webů a našich grafických výstupů. Během čtyř měsíců od sloučení muzeí jsme usilovně a kreativně pracovali na nové tváři muzea. Pro nové logo jsme si zvolili jeden z tradičních symbolů používaných v lidové kultuře doplněný o prvek moderního písma. Díky grafickému zpracování vytvářejí tradiční geometrické tvary půvabný a zároveň moderní, nadčasový symbol. Současně jsme připravili atraktivní webové stránky, které vycházejí z nově vytvořené korporátní identity naší instituce a budou dynamicky reflektovat dění v muzeu,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.
Nové nadčasové logo je spojením tradičního lidového florálního prvku s atraktivním druhem písma Titilium. Titillium je moderní bezpatkové písmo, vyznačuje se tvarově dokonalou kresbou, snadnou čitelností a jasnou identifikovatelností písma. Originální a zapamatovatelné logo symbolizuje květ, v jehož středu je zobrazen kalich květu orámovaný čtvercem. Čtverec znamená ideální půdorys budov a jeho umístění říká, že středobodem činnosti muzea v přírodě je lidová architektura. Je vsazena do přírodního prostředí, dotvářeného uměle. V symbolické rovině čtverec znázorňuje čtyři světové strany (otevřenost světu) a stabilitu. Tečky kolem květu znamenají paprsky vyzařované energie čtyř spojených institucí do okolního světa, zároveň představují lidový ornament s dlouhou tradicí, která spojuje všechna čtyři muzea. Využívá základní geometrický tvar kruhu. Autorem loga a vizuálního stylu je grafické Studio 6.15 ze Zlína.

Ekonomické dopady muzea v přírodě
Valašské muzeum v přírodě si v rámci aktualizace své strategie nechalo v loňském roce vypracovat analýzu ekonomických dopadů Valašského muzea v přírodě a jeho návštěvníků na ekonomiku ČR a regionu Rožnovska. Valašské muzeum v přírodě je jednou z prvních kulturních institucí, v rámci příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR, která se rozhodla pro zpracování analýzy ekonomických dopadů. Základem pro analýzu byla metodika výpočtu ekonomických dopadů, která byla v nedávné době certifikovaná Ministerstvem kultury ČR. Zpracovatelem byla firma Economic Impact Art s.r.o. Analýza ekonomických dopadů vycházela z údajů roku 2017, kdy Valašské muzeum mělo 118 zaměstnanců, roční rozpočet zhruba 100 milionů Kč, souhrn příspěvků ze strany zřizovatele, tedy ze státního rozpočtu činil zhruba 60 mil. Kč a muzeum v tom roce navštívilo 302 000 návštěvníků. Výsledkem analýzy bylo, že Valašské muzeum po sečtení přímých a nepřímých (multiplikačních) dopadů svých výdajů, výdajů svých dodavatelů a výdajů návštěvníků muzea generuje celkem 280 pracovních míst. A souhrn příjmů veřejných rozpočtů jako jsou daně, poplatky, sociální a zdravotní pojištění činil 87 mil. Kč. Zjednodušeně se dá říci, že každá jedna koruna vložená ze státního rozpočtu do Valašského muzea vygenerovala korunu padesát příjmů do veřejných rozpočtů.
„Valašské muzeum, dnes Národní muzeum v přírodě je především špičková kulturní instituce a v první řadě nás zajímají dopady její činnosti v oblasti kultury, ať už jsou to jeho funkce paměťové instituce, vědecko-výzkumné, vzdělávací nebo zážitkové. Je ale dobré vědět, že i takováto kulturní instituce má také dopady ekonomické, že tyto dopady jsou měřitelné a že jsou veskrze pozitivní. Je třeba si uvědomit, že výdaje do oblasti kultury se neztrácejí, že kultura je naším obrovským bohatstvím a že také generuje pracovní místa a má kladný dopad na naši ekonomiku,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.

Obnova Libušína
Po pěti letech od požáru dominuje Pustevnám opět silueta Libušína. Návštěvníci Beskyd budou moci po celou dobu letní turistické sezóny sledovat vědeckou obnovu Národní kulturní památky. Aktuálně se realizují omítky, dřevěné obklady, kachlová kamna, podlahové konstrukce a veškeré rozvody.  Proběhla výběrová řízení na vybavení interiéru – nábytek, historický příborník, skleník, hodiny a lustry a gastrozařízení.
„Stavební práce na obnově Libušína bychom rádi dokončili do října letošního roku. Následně proběhne instalace gastro zařízení a interiérového vybavení a dojde ke kolaudaci stavby,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě. Slavnostní otevření Libušína se předpokládá na začátku roku 2020.

Valašské muzeum v přírodě
připravuje na 50 programů, 3 folklorní festivaly, 1 hudební festival, 10 výchovně-vzdělávacích pořadů, 4 výstavy a 9 náboženských obřadů. Největší pozornosti se dočkají jubilejní 40. Rožnovské slavnosti (4. – 7. 7.), ve kterých se během čtyř festivalových dnů v 30 programech představí na 800 účinkujících z Lašska, Slovácka, z Čech, ze Slovenska, Bosny a Hercegoviny, Ukrajiny a z Mexika. Představíme dva fenomény zapsané do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO – mexické Mariachi (souhru strunných a dechových nástrojů) a v tvůrčích dílnách nebude chybět výroba modrotisku. Součástí budou doprovodné výstavy mapující retrospektivně historii festivalu.
„Nově a jinak“ proběhne řada návštěvnický oblíbených pořadů. Den muzeí (18. 5.) bude ve znamení ukázek jarních prací ve Valašské dědině. V tento den také veřejnosti umožníme nahlédnout do zákulisí muzea – do tesařské haly, kde zvídavé seznámíme s prací našich zaměstnanců.  Po rekonstrukci kostela sv. Anny se varhanním koncertem zapojíme do akce Noc kostelů (24. 5.). Do programové nabídky jsme po 7 letech zařadili Kouzelnou nitku (10. 8.) a netradičně proběhne Pohádková noc ve Valašské dědině (25. 8.). Návštěvníci se mohou také těšit na řadu významných interpretů, kteří obohatí kulturní skladbu pořadů. Na Pekařské sobotě (13. 7.) vystoupí skupina Tomáš Kočko & Orchestr a Den řemesel a setkání kovářů (20. – 21. 7.) vystoupí skupina Mňága a Žďorp. Programovou skladbu doplní i řada krátkodobých výstav: Ludmila Vašková – Sbírání v zahradě (od 4. 7. – březen 2020), Fotoateliéry a fotografové lázeňského Rožnova (od 31. 7.), Rožnovské slavnosti 2017 (5. 7. – 31. 7.) a Jánošíkův dukát (2. 8. – 31. 8.).
V rámci cenové politiky dochází po 5 letech k navýšení vstupného u areálu Dřevěného městečka o 20 Kč na 100 Kč. Cena okružní vstupenky a permanentky zůstává v původní výši. Novinkou letošní sezóny bude zavedení elektronických vstupenek, které plánujeme realizovat během letních měsíců.

Hanácké muzeum v přírodě
nabídne návštěvníkům řadu nových zvykoslovných a řemeslných programů. Areál oživí pořady: Pod starými krovy rolník sobě hoví (11. 5.), Folklor a děti
(1. 6.), Řemeslný jarmark (15. 6.), Tvarůžkové hody (13. 7.), Neořu, neseju, samo se ně rodí (27. 7.), Kázali mně žitko mlátit, musel sem se domů vrátit (10. 8.), Koniny (25. 8.), Hliněné stavitelství (21. 9.) a Tradiční hanácké Vánoce (30. 11.).
Prostory muzea oživí i krátkodobé výstavy: František Schön (25. 5. – 27. 7.), Hanáčtina (3. 8. – 30. 9.). V rámci plánovaných úprav bude započato se zřízením depozitáře ve čtvrté stodole, transferem stodoly ze Skaličky, rekonstrukcí hospodářské usedlosti a revitalizací sadů. Probíhá i příprava nové expozice reflektující život na hanáckém gruntu od r. 1875. 

Muzeum v přírodě Vysočina
odhalilo v rámci zahájení nové návštěvnické sezony pamětní desku zakladateli a prvnímu řediteli muzea, panu Luďku Štěpánovi, který v roce 2017 zemřel. Návštěvníci Veselého Kopce se mohou těšit na pestrou paletu programů - Hrnčířskou sobotu (11. 5.). Svůj řemeslný fortel přijedou předvést hrnčíři a keramici z celé České republiky, zastoupeny budou různé typy keramiky: hrnčina, kamenina, bělnina aj., zhotovené modelováním, točením na kruhu, či pomocí forem. K tradičním programům patří Veselokopecký jarmark (20. - 21. 7.), účastní se ho více jak sto pozvaných a vybraných lidových výrobců. Program věnovaný tradičnímu zpracování vybraných zemědělských plodin Vezmi cep, pojď na mlat (17. 8.) bývá příležitostí, aby návštěvníci viděli různé typy zemědělských strojů v provozu a leccos si mohli sami také vyzkoušet – například mlácení obilí cepem.
Památková rezervace Betlém Hlinsko po celý rok nabídne různé edukační programy pro školy i jiné organizované skupiny. Jeden z programů je věnován i návštěvníkům se zrakovým omezením – nese název Betlém na dotek. Kromě těchto programů bude možné od 29. 6 -  15. 9. prostřednictvím výstavy vidět a připomenout dlouhou cestu k záchraně tohoto jedinečného urbanistického celku. V letošním roce si totiž Muzeum v přírodě Vysočina připomíná 30. výročí od okamžiku, kdy bylo rozhodnuto, že se alespoň část Betléma uchová příštím generacím.
Muzeum v přírodě Vysočina se také poprvé přihlásí k programu Muzejní noci (17. 5.).  Premiéra se bude konat ve vybraných objektech na Betlémě v Hlinsku od 20.00 do 23.00 hodin a program bude věnován mimo jiné pověstem a pověrečným povídkám, předmětům s příběhem a návštěvě obvykle nepřístupných míst.

Muzeum v přírodě Zubrnice,
ale také celá ves ožije během návštěvnické sezóny řadou tradičních a oblíbených pořadů: Myslivecký den (27. 4.), Zubrnický májový jarmark (11. – 12. 5.), Noc kostelů (24. 5.), Pouť k Máří Magdaléně (20. 7.), Pára v muzeu (14. 9.), Podzim na vesnici (19. – 20. 10.), Vánoce v Zubrnicích (7. – 8. 12.). V rámci edukační činnosti připravuje Muzeum v přírodě program Z políčka do pece. Návštěvníci se mohou těšit na krátkodobou výstavu: Jaroslav Prášil – Radosti (15. 6. – 16. 10.) a dokončení expozice starých hraček pro děti ve škole. V plánu je také vybudování odpočinkové místnost hospodáře v hlavní chmelařské usedlosti.  
Připravila Pavlína Polášková.

www.nmvp.cz