Minoritní zprávy ze šuplíku malíře Josefa Bolfa

Jurkovičova vila nabízí kromě stálé expozice věnované svému architektovi také roční výstavy současných umělců a designérů. Letošní volba padla na Josefa Bolfa, jednoho z nejoceňovanějších českých malířů současnosti, který se představí nikoliv svými monumentálními malovanými plátny, ale kresbami, skicami a přípravným materiálem, které vedou ke vzniku jeho děl. Odkazem na jejich překvapivou uměleckou hodnotu je i název výstavy Minoritní zpráva pocházející ze slavné sci-fi povídky.

Jurkovičova vila bude od dubna do března příštího roku věnována veřejnosti neznámým výtvarným pracím Josefa Bolfa, které původně nikdy neměli opustit autorův ateliér. Josef Bolf se společně s kurátorem výstavy Rostislavem Koryčánkem rozhodl vystavit skici, automatické kresby a přípravné koláže, a vyslovit tak otázku, kdy a jak se kresba či malba stávají uměleckým dílem. „Nestává se někdy, že nastane vzpoura všech těch čmáranic, zmuchlaných papírů nebo třeba i důstojných skic, které se společně zatvrdí v odhodlání stát se také uměleckými díly? Možná i navzdory záměrům a snažení samotného autora? Přes síť podpůrných tvůrčích složek pronikají na velká plátna, kde překvapují zaskočené tvůrce,“ komentuje možný vznik děl nejen Josefa Bolfa Rostislav Koryčánek.

Dle Josefa Bolfa „minoritní zpráva je ta, na kterou se zapomíná, v teorii mnohačetných budoucností je ale velmi důležitá, bez ní by ta teorie nefungovala. Majoritní vnímání narušuje svou nepředvídatelností. Věci na výstavě jsou ty, které bývají méně důležité, doplňují podstatnější výpovědi. Několikrát už zvlášť a jinak prezentovány byly, teď vytvářejí nový celek. V posledních letech se stávají podstatnější pro jinak akcentované obrazy. Nejsou v plném rozporu s majoritním sdělením, jsou jeho částí. Čmáranice vzniklé v mezičase jsou důležité tím, že odhalují mezeru, dovolují nahlížet na skutečnost jinak, zpochybnit ji.“




Josef Bolf je prvořadě malířem, při své tvorbě využívá však i techniky kresby, koláže či airbrushe. Na studia pražské akademie nastoupil v roce 1990 a do dnes zde působí jako pedagog. Jeho tvorba je plná fantaskních světů, osamocených postav stižených bolestí nebo melancholií, a ne bezdůvodně se mu také přezdívá „mistr deprese“. Náměty jeho obrazů přitom zobrazují všední reálie, jako je tomu například v sérii pláten připomínající umělcovu zkušenost z dětství na pražském sídlišti Jižní město. Bolfova díla jsou zobrazením skutečnosti, avšak z toho nejpalčivějšího surového pohledu. Obohacením jeho tvorby jsou animované filmy či komiksy, které rozšiřují rejstřík médií, se kterými Bolf s oblibou pracuje.

Moravská galerie začala s Josefem Bolfem spolupracovat již v roce 2010, kdy vyhrál soutěž na realizaci skleněné mozaiky na štít Jurkovičovy vily. Zadáním bylo interpretovat původní nedochovanou mozaiku a její námět pohádky Bača a drak v nové formě. Nová podoba mozaiky z probarvených skel ale postupně ztrácela na zřetelnosti, až se postupně stala pro diváky neviditelnou, a proto byla v roce 2019 skla vyměněna za smaltované plechy se stejným námětem. Příběh této mozaiky se stane jedním z témat výstavy. „Vyústěním komponovaného příběhu, do kterého návštěvník vily vstupuje, je Bolfova interpretace ztraceného obrazu Z jara od Joži Úprky, který Jurkovič zavěsil v nadpraží ve schodišťové hale. Novodobé ztvárnění dívky vedoucí na poli dvě krávy je další kontrolní zprávou o Jurkovičově vile a odkazuje na jejího tvůrce,“ uzavírá Rostislav Koryčánek prohlídku připravené výstavy.
Připravila Daniela Křižanová.

www.moravska-galerie.cz