Když vyletí ptáček

17. 10. 2022

Když vyletí ptáček – nejstarší fotografické techniky ve sbírce Českého muzea stříbra. To je název nové výstavy věnované počátkům a pozoruhodné historii fotografie. Unikátní snímky jsou na kovu, skle i plátně. Výstava na Hrádku v Kutné Hoře začíná 27. října a potrvá do 27. listopadu. Představí vzácné snímky, které se - často po citlivém zrestaurování - objeví na veřejnosti zcela poprvé.

„Je zajímavé znovu se podívat do tváře lidem, kteří žili v polovině 19. století. Kvalita zobrazení je přitom perfektní a umožňuje rozeznat na obličeji či oblečení nejjemnější detaily. Návštěvníci se dozvědí zajímavosti o fotografických technikách a restaurování, ale také o „utajených“ portrétovaných osobách, jejichž identifikace i nás překvapila,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Lenka Mazačová. A dodává, že výstava je jedinečnou příležitostí, jak vidět snímky pořízené historickými fotografickými technikami na vlastní oči: fotografie jsou totiž citlivé na světlo, a tak je výstava časově omezená na pouhý měsíc.

Výstava návštěvníky provede pozoruhodným vývojem fotografie: od drahých, zdobně pojatých pouzder daguerrotypií a ambrotypií, připomínajících ještě zarámované malířské portréty, až po levné papírové pasparty. Ty vznikaly třeba na poutích nebo díky kočovnému fotografovi.

„Na naší výstavě není nositelem obrazu papír, ale kov, sklo nebo plátno. Některé lidi z těchto fotografií se podařilo i identifikovat. Na jedné daguerrotypii pořízené kolem roku 1850 je kazatel Josef Štěpánek, který působil v Drážďanech. Jedna z ambrotypií zase zachytila budoucího inženýra bosenských drah Kvirina Štolbu za studentských let. Vznikla v roce 1862 v Chrudimi, kde tento student kutnohorské reálky trávil prázdniny,“ vysvětluje Lenka Mazačová. „Mezi levné a tím pádem i populární techniky patřila ferrotypie. Díky ní vznikl 1. července roku 1888 v Praze i snímek zachycující kutnohorského rodáka Josefa Brauna - učitele, spisovatele a badatele. Jeho život byl ale velmi krátký. Zemřel v roce ve 27 letech na tuberkulózu,“ dodává ředitelka kutnohorského muzea stříbra.

Nehýbat se, nemrkat!
„Lidé se nechávali fotografovat pro vzpomínku – aby zachytili svoji podobu pro sebe i své potomky. Fotoportrét býval módní záležitostí a fotka mohla být i vhodným dárkem,“ říká kurátorka výstavy Eva Altová. Pořizování snímků bylo podle ní někdy i dost nákladné a jejich výroba byla náročná na čas. „To lze tvrdit o daguerrotypiích, kdy se člověk před aparátem nesměl hýbat, s nadsázkou řečeno: ani mrknout. K tomuto účelu se používaly různé držáky na ruce a na hlavu,“ líčí kurátorka. U ferrotypií tomu bylo naopak: poměrně levnou a rychlou techniku tak používali například pouťoví fotografové. „Portrét vznikal obdobně jako dnes. Jen ateliéry byly v počátcích fotografie maximálně prosklené, aby sem mělo co nejlepší přístup denní světlo. Portrétovanou osobu naaranžoval fotograf do žádané polohy, často s nějakým malířským pozadím. Denní světlo se pak mohlo usměrnit zrcadlem, aby správně nasvětlilo třeba tvář,“ doplňuje Eva Altová.

Camera obscura vlastní výroby i „utajená“ matka
Ve dnech 28. a 29. října výstavě doprovodí i zajímavý program pro dospělé i děti vedený zkušenou lektorkou. „Každý návštěvník si bude moci vyrobit svoji cameru obscuru v podobě helmy na hlavu, kterou si pak může odnést domů. Je to v podstatě schránka s malým otvorem ve stěně. Díky přímočarému šíření světla vzniká na protější stěně obrácený obraz předmětů nacházejících se vně schránky,“ vysvětluje kurátorka Altová. A přidává ještě jednu perličku: „Za jeden z nejzajímavějších objevů, který umožnil až zásah restaurátorů, považuji odhalení původně skryté postavy na jednom z portrétů. Šlo o daguerrotypický portrét dítěte. Nezjistili jsme sice jeho identitu, ale díky restaurování snímku se na něm objevilo překvapení. Když se odkryla celá deska, najednou tam byla i matka, která dítě drží na klíně. A v rohu se objevila i značka výrobce,“ vypráví kurátorka.

Muzeum stříbra láká návštěvníky po celý rok
České muzeum stříbra v Kutné Hoře se nachází v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech. Hrádek, Kamenný dům i Tylův dům jsou v sezóně přístupné veřejnosti a ve všech jsou stálé expozice i krátkodobé výstavy. K Hrádku se ještě váže návštěva dolu, která je velmi oblíbená. „Na Hrádku je stále k vidění výstava Česká vrcholná gotika v modelech. Ta potrvá až 30. listopadu, stejně jako výstava Čaj a stříbro, která v Kamenném domě prezentuje půvabnou soukromou sbírku stříbrných čajových sítek, lžiček a dalších krásných potřeb určených pro přípravu čaje. V přízemí Kamenného domu lze do konce listopadu navštívit i výstavu 160 let Sokola v Kutné Hoře. Připomíná založení kutnohorského Sokola. Ten patří mezi nejstarší tělocvičné jednoty u nás. Kutnohorský Sokol vznikl ve stejném roce jako Sokol Pražský – 1. prosince 1862. V Tylově památníku je až do konce října k vidění výstava Kutná Hora četnická. A na závěr roku muzeum chystá již tradiční vánoční výstavu a Advent na Hrádku,“ zve do Českého muzea stříbra jeho ředitelka Lenka Mazačová.

Výstava se bude konat v prvním patře Hrádku, konkrétně v místnosti, ve které je běžně prezentována část stálé expozice. Místnost bude speciálně zatemněná, aby sem byl minimální přístup denního světla a vzácné snímky nepřišly k úhoně.
Při výrobě fotografií hrálo důležitou roli stříbro, tedy jeho sloučeniny, které jsou citlivé na světlo. Díky chemické reakci, kdy světlo působilo na stříbrné soli, vznikl obraz. Další chemické procesy ho pak stabilizovaly až k výsledné fotografii,“ doplňuje ředitelka Lenka Mazačová v souvislosti s Českým muzeem stříbra, které tuto výstavu uspořádalo.
Vystavované fotografie mají nejrůznější původ. Některé pocházejí z původních sbírek Archeologického sboru Vocel, jiné darovali lidé do muzea o několik desítek let později.
České muzeum stříbra v Kutné Hoře se věnuje i restaurátorské činnosti. Tamější restaurátorky a restaurátoři už obnovili hodnotu a krásu stovek rozmanitých předmětů z oblasti starého umění: patří k nim zejména malby, ale i písemnosti a tisky, knihy, kamenné prvky, medaile a mince, nábytek, užité umění, mapy, textil a oděvy, součásti báňské techniky ad. Věci zdokumentované před a po odborném restaurátorském zásahu si lze prohlédnout na webových stránkách muzea.