Jižní Čechy idelálním cílem cest za zdravím

Pro svoji unikátní, krásnou a zdravou přírodu představuje Lipensko ideální turistickou destinaci. Voda, lesy, rašeliniště, oblast tmavé oblohy jsou dary přírody, které do této příhraniční oblasti ročně přilákají několik milionů návštěvníků. Ti mnohdy netuší, jaké zdraví prospěšné látky zde konzumují a jak přesně zlepšují jejich zdraví.

Klinická farmakologie je lékařský a vědní obor, který se mimo jiné zabývá identifikací, studiem a kvantifikací zdraví prospěšných látek v přírodních zdrojích a exaktním hodnocením jejich účinku na lidský organismus. Jižní Čechy a Lipensko zvláště jsou oblíbené turistické cíle, protože se zde zdravě žije, ale také zdravě jí. Ale co jsou ty konkrétní zázraky přírody, které nám dělají dobře na zdraví? Na to jsme se ptali docenta Petra Petra z Pracoviště Klinické farmakologie, který se tématu věnuje dvě desítky let. 
Pane docente, předně nám řekněte, proč jste se rozhodl studovat a propagovat zdraví prospěšné dary jihočeské přírody? 

Jako dnes vidím svoji babičku, která když se uhodila, tak si postižené místo natřela rozdrcenými vrbovými proutky. Rozklepala je na kameni temenem sekerky, a vzniklou kašovitou drť používala k obkladům na pohmožděniny a modřiny. Záhy jsem si uvědomil, že vlastně podomácku vyráběla salicylovou mast s protizánětlivými, protibolestivými a protihorečnatými účinky, zkrátka aspirin k zevnímu použití. Ten pocit a vědomí, že mezi přírodou a léky, farmaceutickými produkty není nějaká propast, to mne provází celým mým profesním životem. A již na gymnáziu jsem četl slavný citát otce medicíny Hippocrata „Ať je tvá strava tvým lékem!“ To jsou ty úplné začátky. A díky tomu, že nemocnice, ve které působím (Nemocnice České Budějovice, a. s.) má heslo, „Víc než nemocnice“, a díky podpoře a zájmu Jihočeského kraje a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity se podařilo ustavit pracovní skupinu, která se již dvacet let naznačeným směrem odborného působení ubírá. Tam, kde se snoubí praxe s teorií, tam není problém provádět aplikovaný výzkum, kterému se mohu věnovat.

A co jsou ty hlavní produkty jihočeského zdraví a které z nich si můžeme užívat na Lipensku? Případně co jsou ty konkrétní zdraví prospěšné látky, jak působí a jaké dávky máme užívat? 

Rašelina 
Pro Jižní Čechy je jistě vlajkovou lodí léčivé síly přírody rašelina/slatina. Údolní rašeliniště jsou typická i pro Lipensko. Významné, nadregionálně působící lázně využívající rašelinu jsou v Bechyni, Třeboni a ve Vráži u Písku. Rašelina je také základem budoucího lázeňského městečka Frymburk. Jde zejména o její příznivý léčivý vliv na chronická onemocnění pohybového ústrojí. Léčivě působí: Výtažky/extrakty z rašeliny. Obsahují huminové látky. Jsou to huminové kyseliny a jejich soli. Mají účinek protizánětlivý, a zřejmě i protibolestivý-analgetický. Klasické schéma koupelí rašelinových/slatinných je devět koupelí během tří týdnů. A jako vylepšení si můžeme dopřát i „rašelinovou pálenku“ – lihový extrakt, produkt Fruko Schulz Jindřichův Hradec.

Lesní vzduch 
Jak málo si uvědomujeme, že u nás v jižních Čechách a na Lipenskou obzvláště je obrovská zásobárna čistého lesního vzduchu s obsahem léčivých balzamických silic. Při procházkách či sportování v lesním prostředí provádíme, většinou nevědomky, přirozené inhalace. Voňavé látky v lesním vzduchu (zejména alfa-pinen) jsou skutečně lékopisné látky. Jsou uvedeny v Českém lékopise (položka aetheroleum pinií pummilionis). Mají významný účinek protizánětlivý a protialergický. Při pobytu v lesním prostředí se vlastně léčíme i ve spánku, pakliže spíme v blízkosti lesního porostu jehličnanů. Na souboru účastníků ozdravných pobytů zejména v lokalitě Slavkov, kde naše Nemocnice provozuje dětský tábor, prokazujeme tento příznivý účinek opakovaně. A velký potenciál skýtá i možnost obnovení provozu plicní léčebny Hrudkov u Vyššího Brodu. Přibližně 14denní pobyt v lesním prostředí vede k významnému snížení alergického potenciálu účastníků pobytu (vyjádřeno jako pokles FeNO-frakční exhalace kysličníku dusnatého). Vhodné je podstoupit tento pobyt alespoň jednou, lépe dvakrát ročně. Prokazuje se, že již pobyt na dvě noci může být přínosný pro dýchací systém. 

Rybí maso
Jižní Čechy a ryby, rybníky, rybnikářství, rybářství, to zní jako souzvuk, akord. A kam jinam pro rybu než na Lipensko. Rybí maso je zdrojem příznivého zdraví podporujícího účinku. Dnes je již všeobecně známo, že jde o vliv omega-3 mastných kyselin, ale jde i o obecnější vliv způsobený nízkým kalorickým přívodem při konzumaci. Je tedy žádoucí, alespoň 2x až 3x týdně sníst jednu porci rybího masa, vyjádřeno jako 100 gramů syrové váhy. Na vlastním souboru strávníků, kteří požívali cca trojnásobek běžné spotřeby rybího masa, prokazujeme pokles cholesterolu. 

Bobuloviny jako borůvky a brusinky 
Borůvky, brusinky, též réva vinná, obecně bobulovité plody obsahují látky typu polyfenolů. Říkáme jim fytoalexiny - ochranné látky rostlinného původu. Réva vinná navíc má obsah účinné látky resveratrol, což je podstata a podklad tzv. francouzského paradoxu. Jako francouzský paradox se označuje stav, kdy ve Francii je vysoká spotřeba tuků, a přitom nízký výskyt chorob srdce a cév. Přičítá se to vysoké konzumaci vína, zejména vína červeného. 
Zmíněné látky mají účinek antioxidační, působí proti volným radikálům v těle. Mají příznivý účinek na duševní pochody, zejména na paměť. Dále také na udržení rovnováhy, a na zabránění vzniku sklerózy cév. Průměrně 125 gramů bobulovitých plodů denně (borůvky, brusinky, ostružiny, černý rybíz) vyjádřeno jako váha čerstvých plodů, má příznivý vliv ochranný, antioxidační, proti volným radikálům v našem organismu. U vína lze dávat přednost vínům červeným, zejména se osvědčují vína moldavská. Z bílých vín nutno upozornit na vynikající Dan Eremit (Veltlínské zelené, producent Znovín), kde díky unikátní technologii výroby je obsah resveratrolu (na bílé víno) nebývale vysoký. Průměrná denní spotřeba by ale neměla přesáhnout 2 dcl denně. Nejlepší jsou běžně dostupná vína typu Kagor (moldavské víno portského typu fortifikované vinným destilátem) obsahují kolem 23 mg/l. Ke koupi jsou například v hotelu Kilián v Loučovicích.

Tma bez světelného smogu
Tma má blahodárný účinek na člověka. Pravidelné střídání tmy a světla napomáhá udržení duševní rovnováhy. Melatonin, který se v lidském mozku vytváří za tmy, je vlastně působitelem dobré nálady, dobrého osvěžujícího spánku a následné svěžesti v bdělém stavu. Proto je žádoucí spát ve tmě, v případě nezbytnosti nějakého bezpečnostního světla je žádoucí, aby to bylo světlo červené, nikoliv „bílé“ či modré. Naštěstí máme ještě v jižních Čechách, zejména v okolí Stožce a Nové Pece, celé úseky krajiny, kde je ještě v noci „tma jak v pytli“. 

Fermentované potraviny mléčné
Z vlastních zkušeností můžeme referovat o příznivém vlivu cca 125–200 gramů jogurtu alespoň 3x až 4x týdně na obranyschopnost u člověka. Zde nelze smlčet skutečnost, že jižní Čechy jsou, díky producentům Agro-La Jindřichův Hradec a Madeta České Budějovice skutečnou velmocí ve výrobě vynikajících fermentovaných/kysaných mléčných produktů. 

Fermentované potraviny masné 
Z vlastních zkušeností můžeme referovat o skutečnosti, že průměrný přívod 50 gramů denně fermentovaného tepelně neopracovaného salámu s ušlechtilou bílou potravinářskou plísní (rod Penicillium) na povrchu, příznivě ovlivňuje obranyschopnost u člověka, a v podmínkách akademického stresu zabraňuje očekávanému poklesu absolutního počtu bílých krvinek-lymfocytů. V našich studiích jsme využili výborný Kostelecký Uherák, dodaný Kosteleckými Uzeninami a.s. Fermentované salámy vyrábějí i další společnosti, kupř. Zřud Písek. 

Pivo
Z vlastních zkušeností můžeme referovat o skutečnosti, že umírněný pravidelný přívod ležáku středoevropského typu (podáváno jako pivo Pivovaru Dudák Strakonice) v dávce 500 ml denně muži a 330 ml denně ženy, v podmínkách akademického stresu zabraňuje očekávanému poklesu absolutního počtu bílých krvinek-lymfocytů u člověka. 

To jsou všechno velmi zajímavé a poučné informace, mohli bychom se někde dozvědět více?
Česká společnost klinické farmakologie, člen České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, chystá uspořádat na tato témata seminář, dne 11. září 2020 v dopoledních hodinách, v Českých Budějovicích, v prostorách Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity na Boreckého ulici (komplex znám pod místním názvem „Uran“). Zájemce, vystavovatele, sponzory a podpůrce srdečně zveme.

Informace ke konání 21. členské konference klinické farmakologie, 23. české konference DURG a 25. české konference TDM zde.
Připravil Jiří Mánek.