Již 3. ročník výstavy sochařských děl mladých umělců na Václavském náměstí

Jedná se o umělecký projekt, jehož cílem je uvést zajímavé umění mladých tvůrců do veřejného prostoru, oživit ho tím, provokovat a přinést nové impulsy do diskuse o budoucí podobě Václavského náměstí. VáclavART chce podpořit mladé, začínající umělce, dát jim možnost prezentovat svou práci a talent a pomoci jim v jejich uměleckém rozjezdu. Třetí ročník výstavy představuje 26 sochařských děl od 12 mladých umělců, studentů či absolventů zejména z ateliéru sochařství Lukáše Rittsteina pražské Akademie výtvarných umění. Hlavní část výstavy proběhne ve středovém pruhu v horní polovině náměstí, některé sochy budou instalované v pasáži U Stýblů (Alfa), v módním domě VAN GRAAF, v Hotelu Jalta či v paláci The Forum. Výstavu pořádá Sdružení Nového Města pražského, z.s (SNMP) a vznikla za podpory Městské části Praha 1. Spolek se snaží touto i dalšími akcemi vzbudit zájem široké veřejnosti o dění a osud Václavského náměstí.

 „V Praze se uskutečňuje velmi málo sochařských výstav, proto jsme rádi, že můžeme pomoci k vytvoření zajímavé galerie pod širým nebem, kam má zdarma přístup každý. Líbí se nám myšlenka oživovat veřejný prostor moderní tvorbou, a hlavně podporovat mladé umělce. Někteří z nich se projektu VáclavART účastní již od prvního ročníku, ale máme i nové tváře, na jejichž díla jsme obzvláště zvědaví. Umělci předem znají prostor, kde budou vystavovat a svá díla se snaží koncipovat tak, aby reflektovala jejich emoce, dobu i dané místo. Z předešlých ročníků víme, jak velký zájem díla na Václavském náměstí vzbuzují a jak vedou k zastavení i k zamyšlení. V průběhu výstavy jsou to regulérně nejfotografovanější objekty na náměstí. V rámci 3. ročníku výstavy se představí ještě více umělců i děl než v ročnících minulých. Přijďte se podívat, jak talentované mladé lidi v Praze máme“, říká Monika Vlková, projektová manažerka spolku, která výstavu připravuje.

„Příběh, vize, myšlenka, která získává fyzický rozměr je podle mě zázrak. Výrazové prostředky se vyvíjejí. Nové technologie, konceptuální umění, sochařství obohacují. Socha je ale pořád nezastupitelná, protože člověku nemůže zmizet vášeň pro hmotu. Václavské náměstí je jakási „aréna reality“ rychle ukáže jaká věc je schopna se prosadit, žít sama o sobě bez vysvětlivek a obohatit prostředí. Tato nesmírně důležitá zkušenost je pro mladé sochaře zároveň výjimečnou příležitostí představit se široké veřejnosti,“ říká o výstavě a svých studentech Lukáš Rittstein, patron výstavy a vedoucí sochařského ateliéru Akademie výtvarného umění v Praze.

„Umění ve veřejném prostoru provází lidskou civilizaci od nepaměti. Během dvacátého století se role díla ve veřejných místech změnila. Umělci vyšli ze svých ateliérů do ulic a začali představovat svoji osobní tvorbu, jež hledá progresívní způsoby vyjádření v opozici vůči konvenčním uměleckým postupům a jež se mnohdy svým obsahem vymezuje kriticky k oficiálním celospolečenským tématům své doby,“ uvádí PhDr.Ivona Raimanová, kurátorky výstavy. Projekt VáclavART dává šanci zejména mladým umělcům, kteří jsou otevření experimentům a mají čerstvou energii vymýšlet nezaběhané formy výtvarných projevů. A jsou odhodláni čeřit stojaté vody a vybízet k popřemýšlení nad tím, kdo jsme, kde jsme a kam směřujeme. Jejich sochy a instalace na náměstích fungují jako výzva pro nás všechny,“ dodává Ivona Raimanová.

Sdružení Nového Města pražského vzniklo před 14 lety. Vyvíjí aktivity směřující ke kultivaci a rozvoji centra Prahy a zejména Václavského náměstí jako klíčového veřejného prostoru naší země. Pečuje o něj a zároveň vyvíjí tlak na orgány státní správy a samosprávy, aby o něj pečovaly též. Členové spolku chtějí, aby jak centrum Prahy, tak i Václavské náměstí bylo místem, kde obyvatelé i návštěvníci Prahy rádi tráví svůj čas a na které můžeme být všichni hrdí. Místo inspirující a důstojné. Spolek zastupuje občany a dále významné firmy, obchody, banky, hotely, restaurace, paláce a rezidenty sídlící na Václavském náměstí a v jeho okolí.

Hlavním posláním spolku je péče o toto unikátní místo a jeho rozvoj. Jeho členové si uvědomují, že nedílným prvkem funkční společnosti je její občanský sektor, který vytváří aktivní občanskou společnost, která se má v případech nesprávného směřování věcí veřejných stát tlumočníkem postojů široké veřejnosti, upozornit na problémy a přispět k nápravě v těch případech, kdy se zásahy státu ukazují nedostatečné či škodlivé. Funkční občanská společnost pak zejména motivuje občany k tomu, aby se aktivně podíleli na fungování společnosti, na rozhodování či řešení problémů a posiluje jejich vědomí o sounáležitosti a odpovědnosti za věci veřejné jako „své věci“.

LUKÁŠ RITTSTEIN (1973) je český sochař charakteristický svými abstraktními i reálnými biomorfními sochami. Rittsteinovou sochařskou tvorbou prostupuje fenomén dialogu mezi různými sochařskými přístupy a materiály. Veliký vliv na Rittsteinovo dílo měly jeho cesty na Papui Novou Guineji v letech 1997-2008, které podnikl s malířkou a fotografkou Barborou Šlapetovou. Za své dílo získal Cenu Jindřicha Chalupeckého (1999) určenou mladým talentovaným umělcům a také Cenu Magnesia litera (2005) za knihu, kterou napsal společně s Barborou Šlapetovou Proč je noc tak černá.
Připravila Kateřina Goroškov Řeháková.

www.VaclavART.cz 
www.CentrumPrahy.cz