Jednou loukou příběh nekončí

Díky úbytku kdysi tradičních luk plných květin mizí z naší krajiny a přírody motýli, včely, hmyz a další opylovači i celé luční ekosystémy. Krajina postrádá pestrost a rozmanitost což následně narušuje přirozený potravní řetězec i pro další živočichy jako jsou ptáci, drobní savci, hlodavci, plazi a obojživelníci, kterých z naší přírody také rapidně ubývá.


V posledních letech nastává na některých místech přece jenom částečná změna k lepšímu. Některá města, obce i někteří uvědomělí farmáři chtějí krajinu oživit a vrátit ji na některých pozemcích přirozený rozmanitý ráz. Začínají se více zajímat o možnost zakládat květnaté louky. Aktuálně se rozhodli vytvořit ve městě ukázkovou plochu květnaté louky například v Moravských Budějovicích nebo v Opavě, kde lučními porosty osázeli plochy nejen v centru města, ale i v Městských sadech. K této iniciativě se rozhodla připojit a reálně pomoci Lučina, která se spojila s odborníkem a majitelem farmy Planta naturalis (Rostlina přírodní) Ing. Bohumilem Bradnou, který se věnuje problematice revitalizace tradičních luk už čtvrt století, a iniciovala výsev jedné zbrusu nové louky o rozloze 1,5 ha nedaleko Cvikova na Českolipsku v Libereckém kraji.
Zhruba 9 týdnů po výsevu na louce již rostou první luční květy a traviny. Osivo Květnaté louky na střední půdu (Krajinářská mezofytní louka), které bylo při výsevu použito, obsahuje poměrově z 80 % semena lučních květin a z 20 % travin, protože živiny obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se svým pomalejším počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny. Osivo je určeno především k osevu větších ploch v krajině. Důležité při zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude navazovat na své okolí. Tak se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a vytvoří podmínky pro život mnoha organismů. Plně rozkvetlá, rozmanitá a tedy atraktivní jak pro hmyz, tak i pro případné návštěvníky a turisty bude louka u Cvikova až v příštím roce. „Louka bude volně přístupná a kolem celé plochy bude naučná stezka a lavičky. Postupně vybudujeme také turistické ukazatele, které k ní návštěvníky nasměrují. Na louce si bude možné postavit stan, nebo obytný vůz s možností víkendového přenocování. U lesa dále plánujeme postavit samoobslužný luční bar,“ říká Daniel Bednář ze zážitkového centra Fabrika Cvikov, který se podílel na realizaci výsevu a bude se o novou louku dlouhodobě starat. „Budeme rádi, pokud se k nám lidé vypraví třeba na pěší výlet s dětmi a doufáme, že se nám časem podaří vypěstovat opravdu pestrou louku, která se bude jednak líbit motýlům, včelám a dalšímu hmyzu a stane se i místem netradiční formy relaxace a odpočinku i pro obyvatele a návštěvníky Cvikova a okolí.“
„V Lučině si samozřejmě uvědomujeme, že jedna louka situaci nezachrání. Může ale na problematiku upozornit a inspirovat ostatní k tomu, aby si také vyseli svou vlastní louku ať už na své vlastní zahradě nebo na úrovni města či obce a přispěli tak k návratu květnatých luk do naší krajiny. Proto jsme se spojili s panem Bradnou, pomohli jsme vysít novou louku u Cvikova a na problematiku mizejících luk také upozorňujeme v naší aktuální Májové kampani. Věříme, že i z malého semínka mohou časem doslova vyrůst velké věci,“ říká Renata Burešová, brand manažerka značky Lučina.
„Naším cílem je dát přírodě znovu možnost, aby byla pestrá, protože rostliny jsou životně důležité pro hmyz a další drobné živočichy. A když bude příroda pestrá a maximálně rozmanitá, tak bude i daleko životaschopnější,“ dodává Bohumil Bradna, majitel farmy Planta naturalis, která pěstuje přes 900 druhů přírodních lučních rostlin na semena, ze kterých se sestavují květnaté louky. „Nabízíme možnost, aby si lidé, drobní farmáři, zahradnictví, organizace, města nebo obce založili květnatou louku přímo z výsevu. Našimi zákazníky jsou jednak ti, kteří si zakládají květnaté louky na svých zahradách, ale naše směsi osiv se dnes začínají používat např. i v městské zeleni, nebo i na technické plochy např. v okolí továren apod. Bylo by ideální zakládat květinové louky také kolem silnic a dálnic, ale tam se nám zatím bohužel nedaří prosadit a většinou se tam aplikují jenom trávy anebo nějaké cizí druhy rostlin.“
Pokud byste tedy měli zájem nechat se inspirovat iniciativou Lučiny a pana Bradny z Planta naturalis a přispět k návratu tradičních luk do naší krajiny zde je několik základních tipů jak na to.

Devatero základních rad a tipů pro úspěšné zakládání a pěstování květnatých luk
1.    Louku zakládáme do čisté půdy. Semena přírodních lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku!
2.    Osiva pravých květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem.
3.    Půdu pro výsev louky připravíme jako při zakládání pícninářských porostů na poli nebo trávníku na zahradě, ale nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.
4.    Výsevek semen květnaté louky je 1 – 2 g na m² při ručním setí, na poli je možné vysévat sečkou. Hloubka setí je velmi malá – do 0,5 cm, aby měla malá semínka energii vyklíčit. Louka se nezalévá. Semena klíčí postupně během několika týdnů.
5.    Nejvhodnější termín výsevu je jaro a podzim, ale vysévat je možné po celý rok.
6.    Louku sekáme běžnou travní sekačkou nebo kosou 4 – 5 cm i více nad povrchem půdy.
7.    První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel – sekáme při výšce porostu asi 20 cm, aby se nezadusily klíčící rostlinky.
8.    Druhý rok po výsevu louka kvete – sekáme 2 – 3 krát ročně pro zahuštění porostu (1. seč na konci květu kopretin). Nejvíce lučních květin kvete od května do poloviny srpna.
9.    V dalších letech sekáme 1 – 3 krát ročně. Žádná další péče o louku není potřeba.

V přírodním slova smyslu je květnatá louka vytrvalým porostem. Za vhodných podmínek může přetrvávat po staletí. Svým charakterem je blíž k lesu. Má rozličná patra a jednotlivé rostliny tu mohou žít nejen několik let, ale i několik desetiletí. Zastoupení jednotlivých druhů rostlin v květnaté louce se v průběhu času trochu proměňuje v závislosti na počasí, obhospodařování a stáří louky. Na spíše zásaditějších půdách jsou louky druhově bohaté a květnaté, na půdách kyselejších převládají trávy.
Připravil Ondřej Hampl.