Jarní zrození bylinek

Známe je dlouho. Z dob, kdy si pravěký hodovník utrhl, nejspíš mimoděk, ke své pečeni kousek traviny či zeleného listu. A vida!  Zachutnalo mu to, a od té doby začal onu rostlinu vyhledávat a svoje sousto si vylepšoval pravidelně. Ochutnával i další, jeho repertoár zelených ochucovadel se rozšiřoval. Poté začal ony rostliny pěstovat, aby je měl vždy po ruce. Později zřejmě přišel i na to, že je mu po nich lépe. Objevil tak i jejich léčivé účinky.

Takhle nějak mohlo vzniknout bylinkářství, které položilo prazáklad k dnešní situaci. Zhusta totiž nyní narazíte v restauracích, nebo koutech přilehlých zahrádek, mnohdy v bedýnkách po velkých vínech, na mini políčka s více či méně druhy bylinek. Svěže zelených, mámivě vonících, na talíři potom příjemně oživujících základní chuť pokrmu.

Přicházejí s Velikonocemi, někdy dříve, jindy se o týden dva zdrží, podle počasí a termínu pohyblivých jarních svátků.  Ale v nádivce k pečeni nesmí tradiční kopřiva chybět nikdy.

Repertoár bylin se během staletí rozrostl, možnosti cestování obchodníků přinesly nové, nám kdysi neznámé druhy. Nechme teď stranou exotická koření, která bývala k použití jen v kuchyních panstva a bohatých měšťanů. Zmiňme ty, které byly a jsou doma u nás, a jež znal najít či vypěstovat každý chalupník.

Medvědí česnek, už řečené kopřivy, pažitka, ty se objevují jako jedny z prvních. Petržel, libeček, kopr, majoránka, bez těch si nedovedeme naši kuchyni představit. Co by byla třeba zabíjačka bez majoránky! Rozmarýn, k rybám či masům je další ranou jistoty. Připište ještě kerblík a mátu, oboje zaznamenalo velký comeback. A tymián? Ten sice není původem zdejší, dobře ho suplovala mateřídouška. Nebo to je obráceně? Ostatně, to je lhostejné, jsou to příbuzní. Ještě je tu bazalka, další imigrant. Bylin a koření je celá řada, a to nepočítám ty, které přinesla expanze kuchyní asijských.

Proč to vlastně vůbec zmiňuji? Vždyť byliny všichni známe a součástí našeho jídelníčku jsou – dnes už povýtce v čerstvé formě – vlastně celý rok. Právě díky zahrádkám i truhlíkům na balkónech bytů. Své odvedly také umělé světlo, hydroponie i aeroponie. To všechno je pravda, ale první sklizeň svěže zelených, ve vůni i chuti silou jarního slunce probuzených a umocněných na druhou, ta má mimořádné kouzlo a jistou mystiku. Díky za všechny pěstitelské vymoženosti, to bez dalšího! Se vším respektem k nim však, tak, jak chutnají bylinky právě v jarních dnech, na to si budeme vždy muset pokaždé rok počkat.

Jak by se vám líbil takový uzený úhoř s libečkovým krémem a vlažným žloutkem v restauraci na malém letišti nedaleko obou Boleslaví?

Připravil Milan Ballík.

www.czechspecials.cz