Jak přilákat děti ke knihám

O tom jak podpořit zájem dětí o knihy, jak je přilákat do knihoven a co obecně ovlivňuje čtenářskou gramotnost, hovořili účastníci kulatého stolu, který se uskutečnil 12. března v Benešově v rámci konference „Škola základ života! Platí to i dnes?“ První konferenci o vzdělávání, spojenou s burzou učebnic a her, pořádala společnost Posázaví o.p.s. ve spolupráci s městem Benešov jako jeden z výstupů Místního akčního plánu vzdělávání II ORP Benešov (MAP). 

„Akce, kde se setkávají kantoři a zaměstnanci z více škol velmi podporuji. U této navíc oceňuji tematiku, ten neformální kulatý stůl o čtenářské gramotnosti. Diskuse svědčila o tom, že je co probírat,“ řekl benešovský místostarosta Zdeněk Zahradníček. Mrzela ho jen nižší účast ovlivněná mimořádnou situací v ČR, kterou vyvolalo šíření koronaviru. Pořadatelé kvůli tomu museli omezit počet účastníků akce. 

Ředitelka ZŠ Netvořice Ludmila Vodehnalová představila projekt Regionální učebnice, kterou společně tvoří učitelé a žáci pěti posázavských základních škol. „Cílem je podpořit vztah dětí k regionu a jeho historii,“ uvedla. Dosud se podařilo zpracovat historii a významné osobnosti, nyní se mapují významné budovy. Žádná kapitola ale podle Ludmily Vodehnalové není uzavřená a bude se průběžně doplňovat. 

Recept na to, jak zaujmout malé čtenáře, představila ředitelka Městské knihovny Benešov Hana Zdvihalová. Ředitelka Mateřské školy Bystřice Kateřina Reifová zase prozradila, co ovlivňuje čtenářskou gramotnost u předškolních dětí a jak ji rozvíjet. „Nejdůležitější je podnětné rodinné prostředí, takže to, jaký vztah budou mít děti ke čtenářské gramotnosti, záleží hlavně na rodině. Škola by měla být vnímána jako doplňková služba rodiny, jako odborné pracoviště, které nabízí rodinám spolupráci, pomoc a poradenství. My se snažíme dětem, které nepocházejí z úplně podnětného prostředí, nabízet aktivity, které budou vyrovnávat jejich šance na to, aby mohly ke čtenářské gramotnosti mít blíže, než mají z rodiny,“ uvedla Kateřina Reifová. Využívají k tomu klasické aktivity – hlavně práci s knihami a textem, hlasité čtení a předčítání, dramatizaci, improvizaci a relaxační techniky, kde děti vybízejí k tomu, aby pojmenovávaly nějaké jevy, emoce a ztvárnily je výtvarným projevem nebo pohybem těla. „Chceme, aby si vymýšlely vlastní příběhy, takže podněcujeme jejich fantazii, aby do budoucna našly ke čtenému textu vztah,“ dodala Kateřina Reifová. 

Koordinátorka MAP Jana Čechová na konferenci představila klíčové výstupy dotazníkových šetření realizovaných mezi mateřskými a základními školami ORP Benešov. Od začátku realizace MAP II se uskutečnily tři průzkumy, na něž odpovědělo 95 až 100 procent dotázaných škol. Otázky se týkaly aktuálních potřeb v různých oblastech. Z odpovědí mimo jiné vyplynulo, o kolik vzrostl v letech 2016 až 2018 počet dětí v běžných i speciálních třídách, že je velká poptávka po školních psycholozích, že by školy potřebovaly více peněz na inkluzi… 

Dalším z témat konference bylo také Klima školy a třídy. Hovořilo se o tom, jak pracovat s emocemi a jaké aktivity provádět s žáky pro rozvinutí jejich emoční inteligence. V rámci doprovodného programu se uskutečnila burza učebnic a her. Po celý den se prezentovala nakladatelství zaměřená na literaturu pro mateřské a základní školy, kterou bylo možné přímo na místě zakoupit nebo objednat. 
Připravila Jaroslava Tůmová

www.posazavi.com