Gagarin

Před 60 lety, 12. dubna 1961, vzlétl první člověk do vesmíru.
Jurij Alexejevič Gagarin odstartoval v lodi Vostok 1 z Bajkonuru, obletěl Zemi, a po 106 minutách přistál.

Po čtyřiceti letech, co první člověk vzlétl do vesmíru, jsem se ve Francouzské restauraci Obecního domu potkal s akademikem profesorem Michailem Alexejevčem Gagarinem, generálním ředitelem moskevského závodu Kornet, držitelem ochranné známky na sekt Rossijskoe Igristoe. Naše interview se tak netýkalo tohoto mezníku lidstva spjatého s jeho slavným jmenovcem, ale produktu a licenční výroby sektu Rossijskoe Igristoe. Pan profesor začal historií:

Závodu, který se jmenuje Kornet se tradičně říkalo: Moskevský závod na výrobu „šampaňských“ vín. Jeho založení se traduje do roku 1803. V roce 1942 byla zahájena výroba šumivých vín. Legenda říká, že když Winston Churchil podruhé navštívil Moskvu, ptal se Josifa Visarionoviče Stalina: „Čím budete oslavovat vítězství?“ Stalin odtušil: „My už něco vymyslíme.“ V 1942 se německá armáda probila až k Černému moři, kde byl (a stále je) nejstarší závod na výrobu „šampaňských“ vín v Rusku. Část jeho zaměstnanců a zařízení proto byla převedena do Moskvy, kde byla zahájena produkce „šampaňských“ vín tradiční francouzskou technologií s tříletým cyklem výroby. Tenkrát se expedovalo čtvrt milionu lahví ročně. Poptávka však byla čím dál tím vyšší. Hledal se způsob jak tomu přizpůsobit proces výroby. Místo lahví se začaly užívat tanky na kontinuální šampanizaci vín. 

Pane Profesore, často používáte termín šampaňské víno. Ale Šampaňské víno se vyrábí pouze ve Francii v oblasti Champagne.
Máte naprostou pravdu. V Rusku je však pojmenování  „šampaňské“ historicky zavedeným synonymem pro šumivá vína. Jsem však přesvědčen, že je to daleko menší prohřešek, než když se sodovka vydává za sekt. Proč to říkám? Nejdříve krátce o tom čím se liší Šampaňské víno, dejme tomu, od sodovky. Proces šampanizace probíhá v uzavřené lahvi či tanku. Vznikají bublinky CO₂. Čím jsou drobnější a čím organičtěji prostupují vínem, tím je šumivé víno kvalitnější. Rád bych zdůraznil jednu věc, že se bublinky CO₂ do šumivého vína nedostávají sycením z vnějšku. Vznikají v něm procesem kvašení. Kdežto sodovky a perlivá vína jsou CO₂ uměle syceny z venku. Vy Češi jste národem pivařů. Proto jiný příklad, který vám bude bližší. Necháte-li si natočit dobré české pivo, v němž je rovněž díky kvasnému procesu přítomen organický CO₂,  bude se rovněž velmi zvolna uvolňovat v drobných bublinkách. Proto kvalitní piva dlouho drží pěnu a kroužkují. U sodovky či limonády se může stát, že sice překotně vypění, ale pěna rychle spadne. U vás v Česku by výrobcům a distributorům jistě neprošlo, kdyby na trh vyšli s rychleným pivem syceným kysličníkem uhličitým. Ani to, kdyby se jen pokusili parazitovat na obecném povědomí, vydávajíce nepivo za pivo. Bohužel, totéž se zde nedá říci o vašem vnímání výrobně levnějších, kvalitou jiných perlivých vín a ochucených sodovek na straně jedné a šumivých vín tzv. sektů na straně druhé.
S Michailem Alexejevčem Gagarinem hovořil Jaromír Kainc.