Patřily k nejvýznamnějším svátkům už dávno, ještě hluboko v pohanských dobách. Patrně proto, že, zdárné sklizení obilí znamenalo zajištění základního živobytí do příští sklizně. Významná při nich bývala účast šamana, nebo kouzelníka, chcete-li. Z různých indicií předpovídal výsledek příštího roku. Jeho věštba předpovídala, jak bohaté budou v příštím roce rok stoly v rodinách kmene. Traduje se také, že v předkřesťanských časech se tento svátek chápal jako příležitost k rituálnímu obžerství a opilství, což pohanský původ dožínek víceméně potvrzuje.
Mezi dožínkové obyčeje patřily například zvyky spojené s posledním uvázaným snopem obilí. Ten byl odvezen do statku a zanechán v domě do příštích dožínek. Hrst posledních klasů byla potom určena jako oběť božstvům. Vedle pohanských bohů se časem mezi obdarovanými objevuje i Kristus.
Zvláštní roli měl dožínkový věnec, předávaný hospodáři, který zůstával v domě až do jarní setby. Za ten statkář ocenil čeleď finančním darem, hospodyně pak pohoštěním. Jeho součástí byly vdolky, buchty, koláče a další jídla. Nejen však na bázi mouky. Pekla se drůbež, vařila silná polévka, která ráno po oslavách probouzela k životu bujarou noční zábavou unavené chasníky a děvečky. Chybět samozřejmě nemohlo dožínkové pivo.
S příchodem socializmu se charakter dožínek změnil. Jejich původní pojetí zaniklo a stala se z nich víceméně lidová veselice pro zábavu davů. Obřad darování dožínkového věnce se změnil v populisticko - politickou hru. Obdarováváni byli předsedové ministři, tajemníci …
A jak vypadají dožínky současné? Různě. Někde je to soutěž o nejlepší dožínkový věnec, jarmark, koncerty. Jinde dožínkový gastrofestival, dožínková wellness oáza?! Posedlost po zdravých potravinách vedla v posledních letech také ke vzniku biodožínek.
Za tradiční lze považovat průvod alegorických vozů i krojované chasy. A ač křesťanství tento svátek do svého kalendáře nezařadilo, probíhají na mnoha místech děkovné mše za naplnění sýpek.
Abychom si ale představili, zač vlastně děkujeme. Celková sklizeň základních obilovin v roce 2020 činí, jak uvedlo ministerstvo zemědělství 7,78 milionu tun. Číslo však nezohledňuje úrodu kukuřice a ostatních obilovin. Podle odhadu ministerstva z minulého týdne by se po jejich započtení celková letošní úroda mohla pohybovat až u 8,6 milionu tun.
Nešťastný průběh letošního jara je příčinou zrušení výstavy Země živitelka a s ní i celonárodních dožínek. Odpadnou patrně také některé populární dožínkové oslavy v okresních městech i na malých vesnicích. Ať tak či tak, výsledek sklizně a velký dík zemědělcům za pořádnou oslavu určitě stojí. Připravil: Milan Ballík