Do hledáčku turistů se dostávají méně známé jihočeské památky

25. 01. 2020

Loňských šedesát tisíc návštěvníků komplexu českokrumlovských klášterů, nárůst návštěvnosti Schwarzenberské hrobky v Domaníně a zámku v Třeboni. To je jen malá část bilance předběžných výsledků společného česko-rakouského projektu Památky žijí, jehož tříletou realizační část ukončila Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) v závěru roku 2019.

„Sběr kompletních dat potřebných k detailnímu vyhodnocení projektu na obou stranách hranice samozřejmě ještě nějakou dobu potrvá. Z prvních výsledků je však zřejmé, že jeho hlavní záměr, tedy nastartování zájmu o dosud méně známá a turisty neprávem opomíjená historická místa a objekty, se podařilo naplnit,“ uvedla manažerka projektu Památky žijí Klára Kaštylová. Například o cirka 700 lidí, na celkových více než 50,5 tisíce vzrostla v loňském roce návštěvnost do projektu zapojeného zámku v Třeboni. Schwarzenberská hrobka v Domaníně přilákala téměř 40,2 tisíce návštěvníků, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o zhruba osm tisíc více. Tržby obou památek ze vstupného se dohromady zvýšily o téměř milión korun.

„Vedle zvýšení návštěvnosti do projektu zapojených památek, prodloužení doby pobytu turistů a zvýšení počtu přenocování v projektovém regionu, bylo neméně důležitým cílem také rozptýlení turistů po celém regionu. To by postupně mělo alespoň částečně snížit často až neúnosný návštěvnický tlak na některé nejznámější památkové objekty a lokality. Úvodní výsledky naznačují, že i tento trend se podařilo nastartovat,“ poznamenal ředitel JCCR Jaromír Polášek.

O téměř 43 tisíc lidí na přibližně 386 tisíc klesla loni meziročně návštěvnost nejexponovanější jihočeské památky, zámku v Českém Krumlově. O návštěvníky ovšem město nepřišlo. Dalších šedesát tisíc jich totiž prošlo areálem českokrumlovských klášterů. Místem, kterému by se každý ještě před 30 lety raději vyhnul.

Komplex klášterních budov je druhým nejrozsáhlejším areálem v historickém centru Českého Krumlova. Založen byl polovině 14. století rodem Rožmberků a od té doby prošel mnoha proměnami, tou poslední v letech 2014 – 2015. Revitalizaci klášterů podpořila více než 320 milióny korun Evropská unie. Ještě v 90. letech minulého století sloužily některé objekty klášterů jako sklady, nebo zde byly využívány pro sociální bydlení.

„Projekt umožnil kláštery zviditelnit, což jsme jako znovuzrozená památka po procesu revitalizace potřebovali. Ačkoli kláštery navštíví ročně více než 60 tisíc lidí, jsou nyní skutečnou oázou klidu uprostřed rušného města. Díky projektu jsme našli cestu nejen ke kolegům z jiných památek, ale především k našim návštěvníkům, od dětí po seniory,“ konstatoval manažer obchodu a marketingu Klášterů Český Krumlov Roman Švec a připomněl, že svou interaktivní expozici Kláštery představily na výstavách a veletrzích, na nichž se spolu s JCCR prezentovaly.

Mezi podpůrné aktivity projektu s oficiálním názvem „Zlepšení přístupu a propagace kulturního dědictví v regionech Jižní Čechy – Vysočina – Waldviertel – Mühlviertel pro hrady, zámky, kláštery a města s hradbami ATCZ31“ patřily veletrhy cestovního ruchu, semináře, press tripy a fam tripy pro novináře, blogery, instagramery či odborníky v cestovním ruchu, finanční podpora akcí na zapojených objektech, mediální podpora těchto akcí a podobně. V rámci nich JCCR zrealizovala poměrně rozsáhlou mediální kampaň a „živé jihočeské památky“ představila na veletrzích cestovního ruchu Travelfest v Českých Budějovicích, Ferienmesse a Waldviertelpur ve Vídni, ITEP v Plzni, GO a RegionTour v Brně, Infotour v Hradci Králové a na dalších místech.

„Zásadními aktivitami byla analýza do projektu zapojených památek, vznik tematických přeshraničních turistických stezek, mapa památek, mapa těchto stezek, publikace příběhů znovuzrozených památek, nový turistický navigační systém na zámku Třeboň a podpora kulturních akcí na zapojených památkách,“ doplnila Kaštylová. Na projektu se společně podílely na české straně Jihočeská Silva Nortica jako vedoucí partner, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Národní památkový ústav a Vysočina Tourism. Na rakouské straně pak Destination Waldviertel a Mühlviertel Marken coby strategický partner.

„V jižních Čechách se do projektu zapojilo 42 památkových objektů a městských památkových rezervací, na Vysočině 29, v horním Rakousku čtyři a v dolním Rakousku 21. Celkem tedy na obou stranách hranice 96 památkových objektů a městských památkových rezervací,“ shrnula Kaštylová.
Připravila Jana Píchová.