Čeští králové nedali na Berounsko dopustit, jejich stavby obdivujeme dodnes

Podmanivá krajina s nespoutanou přírodou, která se nachází na jihozápad od Prahy, přitahuje člověka doslova od nepaměti. Zdejší hluboké hvozdy, bohaté na zvěř, si zamilovali také čeští panovníci, kteří oblast obohatili
o mnoho loveckých hrádků a hradů. Nejen jejich aktivity sleduje oblíbená cyklostezka Po stopách českých králů, která se z Berouna rozebíhá do tří světových stran. Na místa, která našim vladařům přirostla tolik k srdci, se navíc můžete vydat jak na kole, tak pěšky.

Na západ od Berouna – hrad Křivoklát
Jeden z našich nejvýznamnějších královských hradů byl na ostrohu nad Rakovnickým potokem, nedaleko Berounky, založen patrně okolo roku 1230, přestože již kronikář Kosmas píše o lokalitě stejného názvu (patrně však na jiném místě). Křivoklát se stal oblíbeným loveckým hradem mnoha českých panovníků. Velkorysá dostavba probíhala za vlády Přemysla Otakara II., budovalo se tu také za Václava IV., a především za Vladislava II. Jagellonského, který komplexu vtiskl pozdně gotickou podobu. Stejně jako hradu Karlštejn, ani Křivoklátu se nevyhnula puristická přestavba, která zde probíhala od roku 1880.

Na východ od Berouna – hrad Karlštejn
Patrně nejslavnější hrad v Česku založil krátce před polovinou 14. století král Karel IV. Svého času zde byly uschovány jak české, tak říšské korunovační klenoty. Hradní kaple sv. Kříže se souborem 129 gotických deskových obrazů Mistra Theodorika představuje celosvětový unikát. Dnešní vzhled Karlštejnu vtiskla kontroverzní přestavba v letech 1887–1905, realizovaná podle plánů Friedricha Schmidta a Josefa Mockera. Hned po jejím dokončení byl hrad otevřen pro veřejnost.

Na jih od Berouna – hrad Točník
Po požáru níže položeného Žebráku se Václav IV. rozhodl pro zbudování reprezentativního hradu Točník. Stavebník hodlal Točník využívat nejen jako lovecké sídlo, nýbrž i jako místo důležitých státních jednání. Důraz na komfort zde vedl k potlačení obranných prvků hradu, proto bývá Točník někdy označován za hradozámek. Jeho další dějiny nabízejí pestrou galerii zástavních majitelů. Do stavebních úprav hradu v pozdně gotickém stylu investovali Vartenberkové, renesanční přestavbu uskutečnili Lobkovicové. Zkázu Točníku nakonec přinesla třicetiletá válka.

Na západ od Berouna – zámek Nižbor
Předchůdcem dnešního zámku na ostrožně nad ústím Habrového potoka do Berounky byl hrad Miesenburg (v překladu „hrad nad Mží“). Zkomolením jeho názvu vzniklo současné označení Nižbor. Hrad založil pravděpodobně Přemysl Otakar II. kolem poloviny 13. století. Budování pak završil králův syn Václav II., který si toto lovecké sídlo velmi oblíbil. Přestavby se hrad dočkal v 16. a 17. století, kdy byl proměněn v renesanční zámek. Svůj dnešní vzhled však objekt získal až ve 20. letech 18. století, kdy jej Valdštejnové svěřili do rukou slavného Františka Maxmiliána Kaňky.

Na jih od Berouna – zámek Králův Dvůr
Na místě dnešního zámku se původně rozkládal lovčí dvorec, později označovaný jako Králův Dvůr, který založil snad ve 30. letech 13. století král Václav I. Tentýž panovník pak asi právě zde roku 1253 náhle skonal. Dramatickou proměnu dvůr prodělal v 80. letech 16. století, kdy zde byl vystavěn renesanční zámek. V průběhu 17. a 18. století byl objekt dále barokně upravován, postupně však ztrácel na významu. V nedávné minulosti byl králodvorský zámek obohacen o podivný unikát – těsně před ním vede dálnice D5, která mimo jiné rozdělila zámeckou zahradu na dvě části.

Ať už se z Berouna vydáte jakýmkoli ze tří nabízených směrů, pokaždé narazíte na památku spjatou s některým z našich panovníků. Že si čeští králové Berounsko upřímně zamilovali, o tom nemůže být pochyb, a to i navzdory propasti mnoha staletí. Zhlédněte, co jim tolik učarovalo, a vydejte se po jejich stopách.
Připravila Lucie Vurbsová.

www.berounsko.net