Česko každý rok ztrácí přes 10 tisíc hektarů půdy

Dopady klimatických změn na českou krajinu nevyřeší nové vodní kanály, ale změna chování.
V USA je známé heslo, že zvýšení organické hmoty v půdě o pouhé jedno procento zadrží takové dodatečné množství vody, které proteče Niagarskými vodopády za 150 dní.



Ve dnech 12. - 13. 9. 2018 proběhla úvodní konference Nadace ZET v oblasti mezioborových inovací „Integrované Zemědělství a Produkce Potravin“, ve Velkých Pavlovicích. Konference ukázala mnoho zajímavých trendů, které jsou pro budoucnost naší země a celé planety kritické a varující. Klimatická změna není varováním do budoucna, je třeba ji brát jako reálnou přítomnost. Přední experti z akademického i podnikatelského prostředí se ve Velkých Pavlovicích zabývali odbornou diskuzí na téma zachování české krajiny, ochraně půdy a retenci vody, která dramaticky ubývá v českých zemích. 

Ztráty půdy příčinou, úbytek vody v krajině pouhým důsledkem
„Od roku 1938 se díky záborům zemědělských půd snížila retenční kapacita krajiny ČR o cca 2,4 miliardy kubíků vody“, konstatoval Jan Vopravil, specialista Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Upozornil rovněž na to, že půda je neobnovitelný zdroj, tvorba 1 cm půdy trvá stovky až tisíce let. Je zjevné, že nějaký vodní kanál dramaticky sníženou retenci vody v české krajině rozhodně nevyřeší. V současné době ztrácí Česká republika průměrně 10,16 tisíc hektarů půdy každý rok, a trend se jen zvyšuje. 
Erozi a poškození půdy zhutněním se věnoval Michal Rada ze společnosti Agrotec. Více než 51 % ploch v Česku je ohroženo vodní erozí a 16 % větrnou erozí, víc než 51 % půd vykazuje výskyt zhutnělých vrstev. „Je zjevné, že je něco špatně a zemědělství se musí vydat novými směry,“ zdůraznil Michal Rada.

Nové směry udržitelného zemědělství
Důležitým tématem konference byly nové technologie v zemědělství, které jsou zaměřeny na úsporné hospodaření s vodou. Problematice vertikálních farem se detailně věnoval podnikatel Ivan Baťka ze společnosti Fosfa, která je nejzkušenějším lídrem v pěstování rostlin ve vertikálních systémech v plně kontrolovaných pěstebních podmínkách v Česku. V roce 2010 byla ve světě jen jedna vertikální farma v Japonsku, v roce 2018 jsou to vyšší desítky vertikálních farem především v Asii a USA. Vertikální farmy jsou nejrychleji rostoucí segment zemědělství ve světě. Reálně se využívají 4 bezsubstrátové metody pěstování, a to hydroponie, aeroponie, aquaponie a dryoponie. V současnosti převažují vertikální farmy na bázi hydroponie, využívající velmi mělkého proudu živinového roztoku (recirkulace) s ponořenými kořeny rostlin, umožňující využití ve více patrech spolu s umělým osvětlením.

Integrace zemědělství a průmyslu
Řada inovací vzniká v poslední době mezisektorově, zemědělství a průmysl se stále více integrují do uzavřených cyklických systémů. Ředitel Nadace ZET Libor Witassek představil uzavřený cyklus recyklace organických látek a rovněž odpadů ze skládek komunálního odpadu do bioCNG a vodíkového cyklu, s možností využití těchto technologií do nové ekologické energetiky v koncepci SMART Grids a využití této energie samotnými zemědělci. 

Modulární systémy společnosti Stanislava Martince ze společnosti KOMA Modular představují nový koncept pro modulární výstavbu nejen v zemědělství, které obecně směřuje od globalizace k lokálnímu zemědělství bez mezičlánků, jak zdůraznili Prof. Milan Zelený z Nadace ZET a Prof. Ján Košturiak z Podnikatelské univerzity v Žilině. Nechyběl ani příklad lokálního farmáře v podobě Všestary Agriculture Group a známé Všestarské cibule, jako rychle rostoucí české ekologické farmy, která má i vlastní odbytové družstvo. 

Odborné diskuze se věnovaly vlivu velkých podniků a rovněž klimatické změně, kterou již pravděpodobně nelze zastavit, ale je možné se přizpůsobit a nalézt nové směry. Problémy změny klimatu, vodního hospodářství, nadužití chemikálií a růst nových i tradičních druhů škůdců, kombinované s poklesem kvality, transparentnosti, spolehlivosti a žádoucnosti produktů globálních řetězců, představují nové výzvy a potřebu přehodnocení tradičních přístupů k průmyslu i k zemědělství. V lednu 2019 navazuje na tato témata konference Integrace Zemědělství, Průmyslu, Služeb a Samosprávy, která se bude konat v Praze. Mezi účastníky uvítáme představitele všech sektorů, se zájmem o integraci, sdílení, spolupráci a inovace v myšlení i akci – tj. se zájmem o obnovu a rozvoj českého hospodářství i společnosti. 

Profesor systémů řízení Milan Zelený
a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET. Nadace je ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách.

Nadace ZET profesora Milana Zeleného 
byla ustavena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního a místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně jako podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách. 
Připravil Libor Witassek.

http://zetfoundation.com/cs/nadace-zet/