Antonín Dvořák Superstar

Antonín Dvořák Superstar je název ojedinělé výstavy, která zachycuje hvězdnou slávu skladatele a jeho díla u nás i ve světě. Mapuje nejen historii, ale i vliv Dvořákovy tvorby na dnešní populární hudbu a kulturu. Už od 20. dubna se tak v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké představí desítky jedinečných exponátů: unikátní kolekce poštovních známek s portrétem skladatele, filmové a hudební ukázky inspirované Dvořákovou hudbou, dobové snímky a další zajímavosti.  „Výstava chce ukázat, že Dvořák není ani zdaleka historickou postavou a kamennou ikonou, na kterou se práší v muzeích. Díky svému dílu je stále živým autorem. A nejen proto, že jeho hudba se stále hraje a hezky se poslouchá. Dvořákova tvorba dodnes inspiruje tvůrce k vlastním kreativním výkonům,“ říká ředitel památníku Vojtěch Poláček. Ten zároveň láká návštěvníky i na „dvořákovský“ med od tamějších včel. Výstava v novorenesanční vile obklopené malebným parkem a jezírky, která už od roku 1963 slouží jako muzeum k poctě světoznámého skladatele, potrvá do 8. října.

Antonín Dvořák inspirující
Jak uvádí ředitel památníku Vojtěch Poláček, Dvořákovu hudbu oceňují jak hudební znalci, tak tvůrci od 19. století až do současnosti. „Přinášela a stále přináší chytlavé motivy. I proto ji také coby hudební doprovod rádi používali někteří čeští filmaři, třeba Miloš Forman a Jan Svěrák,“ říká Vojtěch Poláček. A dodává, že po Dvořákových skladbách sahají i mnozí zahraniční autoři. „Bez nadsázky lze říci, že každý rok vznikne několik filmů, které Dvořákova díla používají. A někteří skladatelé filmové hudby se jimi nechávají inspirovat při psaní vlastních děl. Nejznámějším příkladem je John Williams a jeho soundtrack pro Hvězdné války. A například Novosvětská – její první věta Adagio, Allegro Molto – dala vzniknout i jinému velkému hitu - Initials BB Serge Gainsbourga,“ připomíná ředitel Poláček. Ten je spolu s kurátorkou Kristýnou Maryškovou zároveň spoluautorem výstavy.

Vedle dokumentů, fotografií a dalších předmětů potvrzující Dvořákovu slávu tak památník nabídne i hudební a filmové ukázky. Zvláštní výstavní linka je věnována pěti nejvlivnějším Dvořákovým skladbám a ohlasům na ně. Návštěvníci se tak podrobněji seznámí s Rusalkou, Novosvětskou, Slovanskými tanci, Humoreskou a Stabat Mater.

„Osobnost Antonína Dvořáka necháme vstoupit i do ryze současného umění. Česko-kanadský umělec David Strauzz, známý zejména jako tvůrce streetartových děl, už speciálně pro naši výstavu vytváří Dvořákem inspirovaný obraz. Vzniká metodou upcyklace na fragmentu stropu, který jsme nedávno deinstalovali spolu s naší starou dvořákovskou expozicí. Desítky let se pod ním procházeli obdivovatelé Dvořákova díla a nyní se strop v nové podobě do výstavy vrátí, “ popisuje Poláček. "Na výstavě bude mít také tři originální přípravné kresby pro komiks Antonín Dvořák autorky Renáty Fučíkové," dodává ředitel památníku.

Od poštovních známek po Muchu či Jitku Válovou
Návštěvníky zámečku, který Dvořák miloval a jezdil sem více než dvacet let na letní prázdniny, čekají na výstavě i další zajímavosti. „Díky spolupráci s Poštovním muzeem vystavíme kompletní řadu českých a československých známek s Dvořákovým portrétem, které vznikaly od 30. let minulého století do současnosti. A přidáme také některé zahraniční známky. Dvořák byl na nich vyobrazen i v tak odlehlých zemích, jako jsou třeba Mongolsko či Guinea,“ upozorňuje Vojtěch Poláček. „Získali jsme zápůjčky z veřejných i soukromých sbírek. Důležitým partnerem je tak pro nás České muzeum hudby. To nám zapůjčí například dekret o udělení Čestného odznaku pro vědu a umění, který Dvořák získal od císaře Františka Josefa, “ dodává. S Galerií Středočeského kraje jedná Památník o vystavení kresby Jitky Válové, k jejímuž vytvoření dala podnět Dvořákova Novosvětská. Na výstavě by se měla objevit také reprodukce Dvořákova portrétu od Alfonse Muchy, který má v držení Nadační fond Richarda Fuxy.

Podoby slavného muže
Výstava poukazuje i na fakt, že Antonín Dvořák byl slavným mužem už za svého života. Vlastní díla jako dirigent uváděl ve velkých koncertních síních Evropy a Ameriky, získal řadu nejrůznějších diplomů, řádů a ocenění. Umělecká kritika i kolegové skladatelé mu prokazovali velký obdiv. Památník představí nejen nejrůznější Dvořákovy umělecké portréty jako busty, sochy, obrazy, poštovní známky, literární a filmová zobrazení, ale věnovat se bude také místům a institucím, která nesou jeho jméno.

Antonín Dvořák je ve světě stále nejslavnějším českým skladatelem. Jeho jméno najdeme ve Wikipedii ve 122 jazycích. Neexistuje žádný jiný Čech, jehož heslo by se v tolika verzích objevovalo. Pro srovnání: Václav Havel (103), Bedřich Smetana (85), Jaroslav Seifert (81), Jan Hus (78), Petr Čech (66). Z osobností narozených a žijících na našem území ho v tomto ohledu překonávají jen Franz Kafka (162) a Sigmund Freud (171).

Podle písemných památek i svědectví současníků si Antonín Dvořák udržoval po celý život skromnost a pokoru. „Možná to bude znít přízemně, ale podstatné je, že byl díky slávě finančně zajištěn, a mohl tak relativně nerušeně tvořit. A že svou prací uživil i celou svou početnou rodinu čítající šest dětí. Právě jich výživa byla pro Dvořáka oblíbeným argumentem během vyjednávání finančních podmínek s jeho nakladatelem Simrockem,“ doplňuje ředitel Poláček. A připomíná, že zapůjčením předmětů a odbornou pomocí se na výstavě v Památníku Antonína Dvořáka, příspěvkové organizaci Středočeského kraje, podílí vedle Poštovního muzea a Národního muzea (Českého muzea hudby) rovněž Galerie Středočeského kraje, Státní okresní archiv v Příbrami a další instituce. Práva k filmovým dílům, ve kterých se objeví postava Antonína Dvořáka, poskytla památníku Česká televize. Jedná se o seriál Sňatky z rozumu a televizní film Americké dopisy.

„Vystavíme také jeden unikátní Dvořákův rukopis, spojený přímo s Vysokou u Příbrami, kde sídlí náš památník a kde Dvořák pobýval obvykle od jara do podzimu. Jedná se o přímluvný lístek, jímž se Dvořák zasazuje o přijetí jednoho vysockého chlapce na hornickou školu v Příbrami. I tento vzácný dokument, který by nám měl zapůjčit Státní okresní archiv Příbram, dokládá skladatelův vysoký společenský status. A zároveň poodhaluje fenomén protekce, který byl tehdy jevem velmi rozšířeným. Na rozdíl od dnešních časů byl totiž i z mravního hlediska mnohem více akceptován,“ vysvětluje Vojtěch Poláček.

Vojtěch Poláček o Dvořákově dobovém renomé říká: „Sláva skladatele v jeho době byla podle mě srovnatelná se slávou dnešních představitelů pop-music. Lidé ho poznávali na ulici. Často se o něm psalo v médiích, v Americe své jméno dokonce propůjčoval pro reklamu. Při osobním i písemném kontaktu mu lidé projevovali mimořádný respekt a úctu. Málokdo mu řekl jinak než mistře. Jeden podstatný rozdíl tu ovšem byl. Před rozvojem automobilové dopravy, internetu a digitální fotografie bylo mnohem snazší utéct před slávou z města právě sem na Vysokou. A zde zažívat soukromí a klid potřebný k tvorbě.“ Samostatnou kapitolou byl velikánův pohřeb: „Poslední rozloučení s Antonínem Dvořákem bylo spojeno s okázalým průvodem Prahou. Dvořákův pohřeb byl masovou pietní akcí, kterou bychom mohli přirovnat třeba k odchodu významných státníků,“ říká Poláček.

Sladký bonbónek: dvořákovské včely
V průběhu letní sezóny můžou návštěvníci ochutnat speciální „dvořákovské medy“, které nasbíraly včely v parku v okolí památníku. Právě zde se skladatel rád procházel, přičemž zároveň komponoval své melodie. „K včelím úlům, které jsou u nás nově umístěny doplníme během sezóny informační panely a možná i některé další exponáty. Našim návštěvníkům tak nabídneme další, tentokrát exteriérovou výstavu. Ta vzniká ve spolupráci s Rodinným včelařstvím Šálkovi z Vysoké,“ láká do památníku jeho ředitel Vojtěch Poláček.

Otevírací doba Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě od dubna do června úterý až nedělě 10-16.00, červenec-srpen 10-17.00, září-říjen 10-16.00.
Připravily Magdalena Bičíková, Jana Bryndová, foto Jakub Makal, René Volfík a archiv Muzea Antonína Dvořáka – Národní muzeum.

www.antonindvorak.cz
www.facebook.com/pamatnikdvorak