150 úspěšných let Staropramenu

29. 01. 2019

Po maturitě z trumpety v polovině osmdesátých let minulého století jsem do prvního zaměstnání nastoupil k Posádkové hudbě Olomouc jako orchestrální hráč a málem se ze mne stal „knihomol“. Vysvětlím proč. Pro restaurace jsme tam v nadsázce používali název „knihovna“. Pro tvrdý alkohol označení „vážná literatura“ a pro pivo „lehčí literatura“. Tímto exkurzem do šerého dávnověku jsem prostořece zahájil rozhovor s generálním ředitelem Pivovarů Staropramen Petrem Kovaříkem.
No tak já bych se nevěnoval literatuře. Já rozumím pivu. Pivo je pravděpodobně starší než literatura. Jeho historie jde až k Sumerům a prvním civilizacím. V zemích Koruny české se kultura piva ujala natolik, že umíme vařit nejlepší pivo. Staropramen k tomu v historii přispěl tím, že uvařil tu nejlepší desítku, jíž se proslavil a stal se největším pivovarem v Československu a téměř největším v Evropě. To, čeho značka Staropramen dosáhla, budeme letos oslavovat při příležitosti 150. výročí vzniku našeho pivovaru.

Všudybyl nejednou informoval, že Staropramen je velmi úspěšný v zahraničí, kde neustále rostete, a jste významnou evropskou značkou. Nejen na západ o našich hranic, kde se setkávám se Staropramenem coby prémiovým pivem, ale i ve východní Evropě. Když jsem byl loni na reportážní cestě po Rumunsku, tak jsem se tam s vaším pivem a stánky s markýzami Staropramenu setkával i v kempech.
To mám radost, že sis toho všiml a že zmiňuješ, že Staropramen je v zahraničí brán jako prémiové pivo. České pivo z definice je to nejlepší pivo, takže Staropramen v cizině úspěšně komunikujeme jako prémiovou značku. Na některých trzích je už dneska Staropramen největší mezinárodní značkou a stojí v čele pelotonu českých piv. Jsme rozkročeni přes celou Evropu, která je naším základním trhem. Myslím, že to je obchodně zajímavé i pro mnohé ze čtenářů Všudybylu podnikajících ve velké gastronomii. Česko navštěvuje spousta zahraničních turistů a byznysmenů a v mnoha zemích, z nichž do Česka přijíždějí, je Staropramen vnímán jako pivní značka číslo jedna.

To znamená, že když se například v Česku ocitne host ze Švédska, rád si tu dá to, co je u něj doma exkluzivní a neskutečně drahé?
Švédsko je jednou ze zemí, kde jsme největší a nejúspěšnější českou pivní prémiovou značkou. Pro švédské turisty jsme proto v pivu jednoznačná jednička. Kdybychom šli do Velké Británie, tak i tam se Staropramenu daří. Tam jsme největší česká značka. Rosteme zejména v Londýně, což je prestižní reference. Úspěšní jsme i v sousedních zemích kolem nás. Na Slovensku, v Polsku, Maďarsku. Jak jsi naznačil, i na Balkáně. Na Ukrajině jsme rovněž jednoznačná jednička a úspěchy máme i v Rusku. Minimálně v polovině Evropy se Staropramen vyprofiloval jako úspěšná prémiová značka z Česka.

Říká se, že doma nikdo není prorokem. Navzdory tomuto pořekadlu Staropramen doma prolomil nálepku, že je „pouze“ jednou z tradičních českých značek.
Pravda je taková, že jsme dneska jedna z nejúspěšnějších, ne-li nejúspěšnější česká pivní značka v zahraničí a že se nám daří i doma. Ke stopadesátému výročí našeho pivovaru jsme proto na trh uvedli Smíchovský výběr, což je edice toho nejlepšího od smíchovských sládků za uplynulé půldruhé století. Jsou to čtyři piva: Nefiltrovaný, Granát 13, Extra chmelená dvanáctka a Velvet – je to prémiová edice, kterou dodáváme do prémiových provozoven. Snažíme se na našem portfoliu pracovat tak, abychom odlišili nabídku točeného piva od nabídky v maloobchodě.

Pivovary Staropramen hodně spolupracují s velkou gastronomií a mají i vlastní úspěšný koncept restaurací Potrefená husa.
Staropramen je dlouholetým generálním partnerem Asociace hotelů a restaurací České republiky a jsme na to patřičně hrdi. Rozvoj gastronomie je v našem zájmu. Smažíme se přispívat k tomu, aby zážitek z piva byl ten nejlepší, protože to spotřebitele láká k návštěvě hospody či restaurace a majitelům akceleruje tržby. Co se týká piva, v zásadě se snažíme o dvě věci. O kvalitu vyráběného produktu a o kvalitu piva protaženou z pivovaru až na stůl hosta. Máme programy, které se věnují technickému zázemí výčepů hospod a restaurací, a programy cílené na trénink jejich personálu pečujícího o pivo. Máme vlastní pivovarskou školu a školitele. Zveme si k nám personál partnerů z řad hotelů, restaurací a pohostinství a důkladně jej u nás proškolujeme. Disponujeme i mistry výčepu, kteří jsou schopni provádět tréninky přímo na místě v jednotlivých podnicích a zlepšovat v nich úroveň čepování piva. Historicky prověřenou pravdou je, že pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Ta spolupráce je naprosto zásadní. My víme, že když se povede, tržby z piva narostou asi o patnáct procent oproti stavu, kdy se v provozovně o výčepní zařízení nestarali dobře. Ideální je, aby pivo z výčepu bylo v provozovně stejné jako v pivovaru. To je naším cílem: protáhnout ten zážitek až ke konzumentovi.
Druhou část našeho úsilí věnujeme našemu portfoliu piv, kdy si uvědomujeme, že pestrá rozmanitost nabídky začíná být na trhu čím dál důležitější. Zařazujeme různé speciály. V Ostravaru tak mohli účastníci poslední výroční konference Asociace hotelů a restaurací ČR ochutnat naše nové pivo Mustang. Staropramen pro velkou gastronomii jsme přestali pasterovat. Do všech hospod a restaurací ho dodáváme nepasterovaný. Tím točený Staropramen odlišujeme od lahvového a plechovkového piva.

Jste pivovarem, jehož pivo čepují v největší „hospodě“ v Česku. V pražské O₂ aréně.
Už patnáct let. Je to velice úspěšná spolupráce. Před patnácti lety jsme tam instalovali technologii, která dodnes bezvadně funguje a je unikátní. V době instalace bych neřekl, že po patnácti letech budeme stále na špičce odvětví a žádaní v „té největší tankové hospodě“ u nás. Navíc je úžasné, že O₂ aréna i po patnácti letech v mnoha ohledech stále vypadá jako nová.

To je dáno nejen jejím konceptem, stavebními postupy, kvalitou použitých materiálů, fortelem a řemeslným umem těch, kdo O₂ arénu stavěli, ale zejména lidmi, kteří se dnes o O₂ arénu starají.
Ano, lidé jsou základem. Proto i u nás uvnitř firmy ve Staropramenu vytváříme podmínky, aby nás výroba piva bavila. Snažíme se být na trhu práce konkurenceschopní se všemi náležitostmi, jako jsou mzdy a benefity. Dávat prostor zaměstnancům k tomu, aby ukázali, co umějí. Jsme neformální. Razíme dělnou přátelskou atmosféru. Řekněme, že osm hodin v práci může být osm ztracených hodin v práci. Ale když tě to baví, tak to, čím své firmě přispěješ, vypadá jinak, než když tam osm hodin přetrpíš. U nás to vnímáme tak, že vytvářet motivující atmosféru je naší povinností.

Má české pivovarnictví na to, pokračovat v nastoupené cestě? Bude mít v příštích epochách dost lidských zdrojů, špičkových sládků a dalších odborníků?
Situace budoucích českých pivovarníků je paradoxně jednodušší, než byla za socialismu. Česko má pro sládky a sladaře vysokoškolské vzdělání, což vyjma Německa není v Evropě zvykem. Pro pivovarníky tu máme i střední školy. Je pravdou, že po českých sládcích a lidech z našeho oboru je velká poptávka, a to i v hodně vzdáleném zahraničí. Na druhou stranu, dnešní pivovary jsou technologicky natolik vyspělé, že snad všechny jsou s to vařit dobrá piva. Práce sládků je daleko jednodušší než za socialismu, kdy s lidskými zdroji nebyly problémy, ale technologie byly katastrofální. Poptávka po řemeslně zdatných lidech našeho oboru naznačuje, že pivo má perspektivu. Dobré je si uvědomit ještě jednu věc, že před pětadvaceti třiceti lety bylo české pivo exkluzivní záležitostí území Československa s malinkým exportem. Dneska mají čeští sládci uplatnění v zahraničí a není daleko doba, kdy se české pivo bude víc prodávat v zahraničí než v Česku.O